Pamik111

Tak určitě...

Tak tady jsem Kachyňu fakt nepoznávala... Ne každý den je posvícení. :)

Francie umí točit nádherné filmy, o tom žádná. Mezi ně patří i tento dojemný snímek o záchraně židovských dětí před nacismem. Obdiv všem lidem, kteří proti nacismu bojovali nebo svým odvážným činem jakkoliv pomáhali. Je opravdu obdivuhodné kolik skutečných charakterů se našlo. O tom je i tento příběh. Příběh jedné statečné ženy, která otevřela své srdce ve snaze pomoci druhým. Jsem vždy nesmírně ráda, když se natočí film, který je památkou a současně poctou všem těm, co se o to zasloužili (např. Nicholas Winton, Irena Sendler, Oskar Schindler, Sabine Zlatinová, Antonina a Jan Zabinkski). A věřím, že jich bude ještě víc. Na takové velké činy bychom neměli zapomenout. Film stále vstřebávám a myslím, že o něm budu ještě dlouho přemýšlet.

Posledních pár dní mám na pořadu dne Jirku Stracha a tak jsem se pustila i do Povodně. Tenhle film je skutečně mistrovské dílo jak scénáristy, režiséra, tak i herců, především Jiřiny Jiráskové a Jiřiny Bohdalové. Skvěle vykreslené charaktery postav. Jak je vidět, tak každý člověk ukrývá nějakou tu svou "třináctou komnatu". Když už jsem si říkala, že to "nějak" dopadne, tak to dopadlo vždy jinak. Samotný závěr mě fakt neskutečně dojal...Jiří Strach patří v současné době mezi TOPku českých režisérů. Za mě se vyšvihl až na nejvyšší příčku. :)

Milý a dojemný filmový dokument, typicky Svěrákovský, který je vlastně takovou poctou Zdeňku Svěrákovi. Jsou filmy, které člověka pohladí po duši a takový prostě Tatínek je. Skládá se ze vzpomínek na dětství, nabízí pohled do zákulisí divadla a mnoho dalšího. Je fajn, že otec a syn spolu stále dokáží najít společnou notu a umějí to přenést na filmové plátno. A to je teprve zážitek. "Neříkej mu hajzle, je to tatínek tvých vnoučat."

Pro mě jednoznačně srdcová záležitost. Život je krásný nepatří mezi klasické válečné filmy, ale strhne diváka svými dojemnými pasážemi, které podtrhuje Piovaniho hudba. Ta dělá z filmu skvost. Benigniho humor je laskavý, ironický...Nezapomenutelná je scéna z koncentračního tábora, kdy Quido překládá z němčiny táborový řád. A Josue Orefice? Ten si Vás musí zaručeně získat. :)

Po 32 letech od natočení pohádky S čerty nejsou žerty, konečně vykoukla na svět pohádka, která chytne za srdce a vy si rochníte blahem. Anděl Páně 2 je tak dojemná, romantická, ale hlavně vtipná pohádka. Vynikající obsazení, kostýmy, hudba (díky Ondro, ani jsem netušila, co v tobě dřímá)...o kouzelném prostředí Českého Krumlova ani nemluvě. Když se do něj zakomponuje natáčení zimní pohádky, je to nádhera!

Filmy, kde vystupují psí miláčkové jsou vždy dojemné, ale že to bude takový emoční masakr, to jsem skutečně nečekala. Snad u žádného filmu jsem si nepřála, aby už skončil. Dívat se, jak ubýhají roky, střídá se roční období a pejsek stále oddaně chodí vyhlížet svého pána, to už na mě bylo příliš... Pokud se chcete utopit v slzách a posmrkat tunu kapesníků, tak vřele doporučuji.

Tohle se České televizi vážně povedlo. Asi nejvěrnější zpracování detektivních případů. Velké plus je za mě to, že se tyto případy skutečně staly. V seriálu je perfektně vykreslena mravenčí práce policistů, která vede k vyřešení. A není to jen o tom: honička, střelba, zatknutí, jak to často vidíme v jiných seriálech. Herecké výkony naprosto famózní od všech protagonistů. Ale kdo mě teda vážně potěšil, tak Bolek Polívka. Jeho roli jsem si vysloveně úžívala. :) Kolikrát jsem tento seriál viděla, si netroufám odhadovat, ale Korejsovy hlášky mě ještě neomrzely. :))