Smrt mouchy

Poslední vzdechy šedesátých let se snaží nafouknout skrovný balónek puberty. Síla Liškovy hudby ani moc Kučerovy kamery nebo Kachyňovy režie však nedokáží odolat slepotě a hluchotě životního slohu, který zobrazují a který sebepopřením ducha národa i člověka v devětašedesátém definitivně ponížil život (tedy jeho představu) na standardní projev hmoty, nedotknutelné etikou ani časem, zato však odevzdané své nevíře ve – spásnou – putrefakci. Strach z much je raným projevem obavy z pomíjení a zakouší jej i hrdina, který suverénně svým teleobjektivem postřehuje vedle smyslových zón štěstí i kritické křivky devastace. Kachyňova normalizační Zvětšenina žel na rozdíl od té Antioniho nevidí, ale jen šmíruje. A takový je i její happyend. (03.03.2017)

Kachyňovy filmy mi obecně nijak zvlášť nesedí, protože je v nich nasekána spousta "uměleckých" pasáží, které ale umělecky nepůsobí, spíš jen uměle. V tomhle filmu se mu podařilo stvořit mimozemské monstrum, kluka, kterého kromě much nevyvede nic z rovnováhy, ani když je zavřený spolu s jednou mrtvolou a jednou polomrtvolou na minimálním prostoru, který pak o tomhle zážitku mluví tak nevzrušeně jak o nákupu rohlíků v krámě a který se ve své (post)pubertě svěřuje mamince s každým rande. Ale atmosféra 70. a 80. let je vystižena výborně, i s tím všudypřítomným strašením (v tomto případě ekologickými katastrofami). (07.04.2012)

Film doplácí na stupiditu distributora a především jeho nohsleda, který spatlal obsah. O tom, co píše distributor, film samozřejmě není. Je to krásný Kachyňovský snímek plný pochopení pro dětskou duši, jež přestává být dětskou. Kachyňa si uměl vybírat kameramany, takže se jeho filmy vždy mohly pochlubit mimořádnou prací v této oblasti. Ale tentokrát se povedlo něco navíc, takhle hravá kamera se jen tak nevidí. Kombinace hravosti a suverénní profesionality mě nikdy nepřestanou udivovat. Podhled na odjíždějící výtah bude určitě jedním z důvodů, proč si někdy v budoucnu tento film pustím znovu. (19.05.2015)

Spíše než o fobii z lítající mouchy, jak by se mohlo zdát dle zdejšího podivného obsahu, film vypráví o dospívajícím klukovi a jeho malkých velkých trablech ve vztahu k rodičům, učitelovi, rodících se milostních vztahů i pokusu o hledání si místa v životě. Smrt mouchy je průměrný film, jehož příběh je též poněkud tuctový. Nutno ale říci, že průměrný v rámci filmografie Karla Kachyni. I Kachyňův průměrný kus, bez kterého by se československá kinematografie klidně obešla a z něhož sálá účelové (ekologické) poselství bez nějaké objevné myšlenky, skrývá totiž v sobě originální poetické vyprávění a mimořádné tvůrčí nápady. Jeden z nejlepších nápadů se objevuje již v úvodu, kdy se s příběhem hlavní postavy Milana seznamujeme prostřednictvím lyrického recitativu, v doprovodu Liškovy bigbeatové hudby se sborovým refrénem "Magdaléno, Magdaléno" prozrazujícím jméno osudové dívky. Vizuální stránku zase dotvářejí pěkné prostřihy na černobílé fotografie, jimiž Milan (jak sám říká) místo psaní deníčku dokumentuje svůj život a realitu kolem sebe. Na průměrnou úroveň to v mých očích padá a zůstává spolu se scénářem a ničím nevyčnívajícími hereckými výkony. 55% (17.06.2020)

Voyerizmus kvitol už v takýchto dávnych časoch. Stačil foťák Zenit s teleobjektívom a balkóny oproti s množstvom zaujímavých ľudí. Život na panelákovom sídlisku je jednou z dôležitých tém v Kachyňovej tvorbe, u mňa jednou z najobľúbenejších. Tentokrát sú témou lásky 17-ročných stredoškolákov s príchuťou ekológie a tiež príchuťou niečoho zakázaného. Cesta do dospelosti nie je jednoduchá, má aj v tomto filme viacero podôb, či už je to prvá chlapská bitka, obhájenie svojho názoru, prejavenie odvahy alebo smrť muchy. Oficiálny text distribútora písal magor a bolo by ho najlepšie zmazať, nielenže je mylný, ale aj vynáša hodnotenie, čo by určite nemal. –––– Ty si myslíš, že tímhle zabráníš, aby přestaly kouřit komíny, smrdět auta, že se řeky najednou vyčistí a budou plné ryb? Takovou volovinou akorát podřežeš pod sebou větev. –––– Chlap se musí umět v životě poprát, když je v právu. (08.11.2015)