SeeSaw

Životy slavných coby náměty mají tu výhodu, že je již napsal sám život a je to tedy celé jen o tom, z jakého úhlu pohledu bude příběh vyprávěn. Hanksův slizký manažer v pozici vypravěče, jenž si hájí svou nevinu na zničení Elvisova života byl určitě zajímavou volbou. Nejedná se sice o přesný životopis a místy strádá kontinuitu, ale už od samého začátku je vyprávěn spíše jako smutný příběh člověka uvězněného v zlaté cele smrti, nežli jakéhosi poloboha (jako tomu je např. v Bohemian Rhapsody), což cením. Blištivé, výstřední a velkolepé jak to u Luhrmanna dobře známe a k Elvisovi sedne jako prdel na hrnec. Navíc si troufnu tvrdit, že i přes excesivní Luhrmannův odér se jedná o fakticky lidský a za posledních pár let asi nejdojemnější biopic. A Austin Butler ... no řekněme, že teď už ten pětiletý casting dává smysl. Ten hlas, ta podoba, klobouk dolů.

Zábavný, referencemi nabitý a místy až komický crossover tří generací pavoučího universa. Holland je ze všech tří Peterů Parkerů a Spider-Manů asi nejlepší kombinací obojího. Většinu stopáže hraje Spider-Man: Bez domova na lehčí notu, tak jako tomu bylo u předešlých dílů. Je tu tuna akce, zábavy a starých známých záporáků (skvělý Defoe a Molina), kteří si do tohoto dílu přišli dořešit své komplexy. I přes obrovský hajp mě ale neučaroval nový Spidey jako Riamiho původní, serióznější a v mnoha dalších ohledech lepší Spider-Man 2 (který podle mě zůstavá nejlepším Spider-Manem všech dob).

Friends Reunion je zajímavou sondou do zákulisí jednoho z nejúspěšnějších seriálů všech dob. I přes Jamese Cordena a tucet celebrit na mě ale tento speciál nepůsobil příliš komicky, spíše naopak. Čas se na šestici dřívějších idolů neúprosně podepsal a ačkoli mám herce i jejich postavy velice rád, tak mi to atmosféru původního seriálu vůbec nenavodilo. Předpokládám, že to nicméně nebyl záměr. Je obdivuhodné, že se tato parta ještě vůbec slezla. Trochu mě také zklamala absence některých dalších herců ze seriálu, ale co už. Fanoušci dostali oč žádali.

Svižné tempo jdoucí ruku v ruce s působivými kamerovými zábery a perfektní výpravou drží první polovinu filmu ve vysokém nadprůměru. Emoční vrchol filmu přichází při pohledu na zdrceného Schofielda po přisednutí do dodávky. Poté jakoby mírná stagnace a finále je již zcela předvídatelné. Po technické stránce vynikající válečný snímek s dokonale vykonstruovanými lokacemi a velmi potěšujícími cameami.

Je super vidět po delší době Ritchieho v takové formě. Gantlemani jsou dravě a také kreativně odvyprávěná gangsterka, perfektně zasazená do brexitujcí Británie a až po uši nasáklá Ritchieho módní obsesí a jakousi "britskou maličkostí". McConaughey a Hunnam jsou skvělí, ubreptaný Grant také výtečný a "Coach" Farell s klukama, tak ti jsou jako třešinka na dortu za pátou hvězdu. Paráda!

Nebudu lhát .. letošní Joker je pro mě přesně tím, čím sem doufal ( víceméně tušil), že by se v podání J. Phoenixe mohl stát. Ono Phoenix si ostatně nevybírá kdejaké role. Tato zvrácená fiktivní postava je pro jeho metodické herectví jako stvořená. Deprese, smutek, šílenost, uvadající Gotham City, bídná sedmdesátá léta a v neposlední řadě, z toho všeho lehounce načrtnuté napojení na netopýřího hrdinu - to vše byly aspekty, které jsem od originu tohoto kultovního šílence výslovně očekával. Co si ale myslím, že představuje poněkud neočekávanou výhru tohoto snímku (viz. hodnocení 92%), je jeho absolutní divácká přístupnost. Fakt, že i člověk co nepozná postavu chalpce v kabátu pouze potvrzuje, že Joker je zkrátka dobře mířená střela s nezanedbatelným přínosem do (ne)komiksového žánru.

Některé nápady jsou opravdu povedené a grafické zpracování je opět o dimensi výš. Bohužel nejsem příliš spokojen s jednoduchostí samotného příběhu u tohoto závěrečného dílu. Nicméně celkové poselství této ságy přetrvává.

Je to takových Osm Hrozných naruby. Místo tříhodinového westernu s mrazivou atmosférou, kde i při nalévání hrnku kávy tuhla krev v žilách, nám Quentin nyní servíruje skoro tříhodinovou těžkou pohodu, která je až do samotného konce neustále odlehčována ultra-sympaťáckým triem herců v čele s Bradem. Vychillovanou atmoškou jsem se nechal po většinu filmu unášet, nicméně později jsem si uvědomil, že Tenkrát v Hollywoodu vlastně nedisponuje žádnou hutnější dějovou linkou či vymazlenými dialogy. Když si odmyslím povědomí o Mansonových vraždách, tak tu nezasvěcený divák dostává směs nesourodých scén (především z filmů Ricka Daltona), které mohou místama nudit nebo zmást. Rozhodně se tedy nejedná o film pro každého. Tarantino vzdává poctu filmařině, Hollywoodu, šedesátkám ... a bůhví čemu ještě. Ačkoli se nejedná o nové Pulp Fiction, věřím, že Tarantino natočil Once Upon a Time in Hollywood přesně tak, jak to sám chtěl.

Parádní projížďka po stétech amerického jihu. Místy komická, jindy zase dramatická a občas prostě cute. Za mě je to ideálně vyvážená smršť politických a kulturních referencí z dob, které nám sice nic moc neříkají, ale přesto mají obrovskou výpovědní hodnotu o povaze člověka. Po celou dobu panuje miloučká atmosféra vytvořena krásnou souhrou dvou výtečných hereckých výkonů (nelze upřít prostořekost Vigga připomínající až Joyeho z Přátel) a přirozenými debatami na méně či více zavážná témata ze života. Pět hvězd je pro tuto až netradičně lidskou Oscarovku asi samozřejmností.

Dvouhodinová Potterovská cestománie plná kouzelnických lokací, bytostí a formulí, Rowlingovských plot-twistů a menších či větších easter-eggů, která po cestě bohužel vytrousila tu pravou Potterovskou magii. Co se formulí týče, měla se Fantastická zvířata držet již od prvního dílu některých fungujících prvků z Harryho Pottera (např.: delší build-up pro hlavní zápornou postavu). Yates se místy až křečovitě snaží navodit malebnou atmosféru prvních Potterů, ale moc se mu to nedaří. Stejně jako u HP, se měl Yates chopit kormidla až když se má děj opravdu vyhrotit a divák se bojí o přežití svých oblíbených postav. Zde by tedy bylo lepší využít někoho kdo má cit pro seznámení s novými postavami a ukáže nám tentýž svět ve více kouzelném světle. Příjemným překvapením jsou tu herecké výkony. Redmayne, Depp a Law jsou tahouny a pokud Rowlingová a Yates dají do kopy slušné finále, ještě se možná máme na co těšit. Neztrácím zájem o Wizarding Wolrd, ale mrzí mě, že tvůrci dávají do kopy film z předčasných twistů a easter-eggů a mrhají tak potenciálem.