Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 626)

plakát

Ninja (2009) 

Je moc hezké, že už se skládají pocty i na poli videofilmů, jen by se nemělo zapomínat, že je rok 2010 a že pocta se skládá hlavně kladům. Adkins je stále na poli osobních soubojů na špici a Florentine mu dává svobodu, dynamický snímá a občas se blýskne fakt dobrým nápadem. Ale proč to všechno kazit zbytečně pitomým příběhem (kam se poděla ta stará dobrá písnička o pomstě?). Dobře, klasika vyžaduje pitomý účes, hodně cheesy uniformy, znak i organizaci, nikdo ale nepotřebuje fakt špatné (a navíc zbytečné) triky, dráty tomuhle filmu taky nesluší a osobně si myslím, že cpát Adkinsovi do ruky zbraně je obírání ho o jeho nejsilnější stránku (a herectví na mysli nemám:-). Vrchol filmu tak přichází na začátku druhé poloviny, kdy se strhne zběsilá bitka v metru (ať žije New York made in Bulgaria:-) a divák občas až zapomene dýchat z toho, co tam Scott předvádí - holýma rukama samozřejmě. Takže, byli dva ninjové, jeden dobrý a druhý špatný a na to aby si to mezi sebou vyřídili, potřebovali New York, mrtvého mistra, umírající lásku, tajemnou organizaci, hloupou policii a spoustu mrtvých... 50%

plakát

Síla odvahy (2008) 

Pocta ženám jenž bojovali proti nacismu a nutno dodat, že povedená. Příběh je výborný, krásně balancuje mezi opravdu realistickým ztvárněním a klasickým válečným filmem. Nemá problém s akcí, scénami s mučením a zároveň krásně diváka napíná a emočně dostává. Sophie (krom toho, že jí to zase neuvěřitelně sluší) hraje první housle a Moritz je víc než jenom protihráč. Salomé si po Lupinovi výrazně zpravil renomé. Vybrousil vizuál, zklidnil střih, vybral si nesmírně kvalitní scénář, jen je třeba ještě zapracovat na vyprávění ve chvílích, kdy je děj klidnější - trochu se mu to občas táhne. Pochvalu také zaslouží soundtrack, který obtahuje atmosféru snímku od samého začátku a ve finále vítězí na emocemi diváka velmi vysoko. Den D je za dveřmi a ve Francii Němci chytnou britského geologa, který má hodně co prozradit. Je vysláno ženské komando na záchranu vězně a zachování utajení vylodění... 75%

plakát

Soul Kitchen (2009) 

Fatih si natočil něco pro radost a sešla se mu přitom spousta přátel z předchozích projektů, takže vzniknul vlastně spíš takový lehký mejdan na stříbrném plátně. Adam Bousdoukos skvěle ztvárňuje typického impulsivního hrdinu Akinových snímků (jako kvazimentor zde skvěle funguje jeho předchůdce Birol Ünel), kterého výborně doprovází Moritz Bleibtreu a banda známých obličejů, jež už jste shlédli v předchozích snímcích tohoto tvůrce. Navíc tu a tam dojde k osvěžení alá Udo Kier nebo Lars Rudolph. To vše je podané až cholerickým tempem vyprávění (u Akina obvyklým) a v rytmu soulu, který se dotýká nejen duše a žaludku. Ano, je vidět, že na place bylo zřejmě hodně zábavy a tak se tu a tam na logiku či klišé nehledělo. Ale film má až odzbrojujícího ducha, že se člověk na tvůrce vlastně ani nemůže zlobit. Navíc tu opět skvělel funguje to, co umí tenhle čtenář přistěhovaleckých duší nejlépe - objevit hrdinu na hraně, dát mu naději, vykoupat ho ve sračkách a pak (!SPOILER!) mu nabídnout v celku střídmý happyend. A proto se už teď těším na jeho další počin! Zinos má bufet, jenž si hraje na rstauraci a přítelkyni na cestě do Číny, potřebuje peníze, spravit záda, zaměstnat bratra a neztratit lásku - to je víc než dost pro jednoho a na Zikose to vše spadne najednou.... 80%

plakát

Hodnej polda, zlej polda (2006) 

Příjemné kanadské buddymovie, jež je postavené právě na svérázech země, kde vzniklo. Francouzsko-britská řevnivost tu vévodí většině gagů a žánrová pravidla táhnou zápletku. Film má ultra skromný rozpočet, ale Canuel mu dal slušný look a i ty výbuchy a akce dorazí. Počítejte, ale s tím, že je tu víc hokeje, francouzského jazyka a slovních přestřelek. Martin je Kanaďan a hledá vraha, David je Kanaďan a taky hledá vraha, vrah je magor a nemá rád Kanaďany, co mu kazí národní sport... 70%

plakát

Jonah Hex (2010) 

No, doufám, že Bird napraví animátorům na režisérských seslích pověst, protože Hayward mi nahnal z M:I 4 docela strach. Hex je klasický pomstychtivý komiks plný násilí, hlášek, vnadných žen a s charismatickým antihrdinou. Žel, to vše zůstalo v sešitě a Hayward natočil sakra uspěchanou slátaninu, jenž je očividně hodně přetáčená, scénář někdo nechal na pumpě cestou na plac a překvapivě Jimmy zjistil, že animovat a dávat triky do hraného filmu není to samé (nebo si myslel, že je a divák to odnesl). Rozpočet nebyl nijak velkolepý, ale stopáž jež se horko-těžko dopracovává 90minut naznačuje, že i producenti si uvědomili, co vše se nepovedlo. Hayward vlastně jen zvládá komiksové obrázky a tu a tam mu vyjde přestřelka. Souboje - nic, vtip - nic, dialogy - bože chraň naše uši. Proč to přesto není odpad? Josh se umí dobře ksichtit a ten hlas má věru sympatický, Megan umí být hezká, Fassbender s Malkovichem nic nezkazí a celý ten příběh i svět mají potenciál na hezké akční, drsné béčko. Jenže od Hortona je to k němu sakra daleko. Jonah se jednou zachoval správně a sakra za to zaplatil, teď si léčí deprese zabíjením, což se bezpečnostním složkám moc nelíbí - dokud ho nezačnou potřebovat a on zjistí, že by se s tím životním martýriem přece jen něco udělat mohlo... 30%

plakát

Jak vycvičit draka (2010) 

Důkaz, že kvalitu příběhu z velké části určuje vypravěč. "Drak" totiž není nic nového na našich plánech, veškeré motivy, zvraty, episody, vedlejší linky už jsme tu viděli mnohokrát, ale režisérské duo je vypráví velmi svěže a vtipně. Nezdržují se s dlouhým představováním, do všeho jdou po hlavě a prakticky jsem jim daří bez sebemenšího zaváhání. Animace není vždy stoprocentní, ale voda, oči, vlasy a některé přírodní detaily hrají první ligu - na rozdíl od některých celků a lidských pohybů. Film není nikterak divácky omezený a žádná věková kategorie si nebude připadat ani chytřejší, ani hloupější, dohromady se naopak budou všichni skvěle bavit. Na opuštěném ostrově, v místech kde draci dávají dobrou noc, je vesnice, v níž žije podivuhodný mladík, jenž prožije příběh, jež všichni známe, ale rádi si ho užijeme ještě jednou... 80%

plakát

Jedlová samota (2009) 

Poměrně dosti hutné drama z nelítostného prostředí horského venkova. Bettina Oberli neudělá snad ani jeden krok vstříc divákovi, takže vypráví pomalu se spoustou odboček a dosti spoléhá na příběh samotný. Zvolila přísně civilní stylizaci, která se opírá o hezkou ruční kameru (žel když točíte na ručku, musíte dávat pozor, jestli nemá občas kameraman křeč), atmosférickou hudbu, drsné prostředí a komunitu, ve které snad není ani jeden sympatický charakter. Bohužel zhruba po 40 minutách, kdy skončí úvod do situace, se děj filmu zastaví tak, že si musíte dát zápalky do očí, aby jste se dočkali závěrečné dvacetiminutovky s nenápadnou pointou (mimochodem, i když byste prostředek prospali, nic-moc nepromeškáte a jen vám trochu uteče ten tísnivý pocit, jenž se celou dobu šíří z plátna). Každopádně jde o zajímavý příspěvek z žánru kriminálních dramat ve velmi "evropském" pojetí. Kathrin přijíždí na pohřeb své matky do vsi poznamenané brutálním vyvražděním jedné rodiny, pohřeb se jí trochu protáhne a příjemné to moc nebude... 70%

plakát

Habermannův mlýn (2010) 

Juraj Herz poměrně zdařile napravil svou reputaci z let minulých, přesto ale zůstavá největší slabinou svého snímku. Námět je hutný tak, že by se ani krájet nedal a má ambice nechat v divákovy stopu hlubokou jako přejedený slon. Jenže Jurajovi nestačí výborné obsazení (Roden, Waschke, Weisz i Herzsprung jsou vynikající), nadprůměrná kamera ani štědrý rozpočet a nechal si film rozpadnout na jednotlivé epizody, různé dějové linky postrádají silnou piontu a tváří se tak často zbytečně (nebo alespoň přebytečně) a hlavně dochází k naprosto nesmyslnému figurkaření a hraní ksichtem (Jan Hrušínský a Radek Holub by mohli vyprávět). Škoda, být film konzistentnější, mohl daleko víc emočně dopadnout na diváka, překročit stín své koprodukce a získat min. evropské renomé. Takhle je to v ČR nadprůměrný film (s výbornou technickou stránkou - kamera, hudba), jenž za hranicemi rychle ztrácí dech. V sudetech to bylo před válkou napjaté, za války to praskalo a po válce to bouchlo a příběh mlynářeské rodiny Habermanů je toho důkazem... 70% PS: konečně slušné postsynchrony v českém filmu, jen ty dabéři mohli být obsazeni trefněji

plakát

Neporazitelný: Vykoupení (2010) 

IIsaac a Scott pochopili, že scénář je zbytečný a vrhli všechny síly do arény. To, co tam vyvádí Atkins, Zaror, Crowder aspo. nemá chybu! Florentine vsadil na dynamickou kameru, klidný střih a skvěle nasnímané souboje. Fyzičnost, pot, bolest a vztek z těhle bitek za zdmi Gruzínského lapáku jen čiší. Občas se tvůrci neubrání a nějaké stopy děje, či dialogů pustí do éteru, ale buď je to k smíchu, nebo tak mimo mísu, že na to brzo zapomenete. Pevně věřím, že přijde třetí turnaj, kde už se nebude mluvit a vyprávět vůbec a já při něm skopnu monitor ze stolu :-) Boyka se vrací a chce být zase nejlepší na světě, turnaj v Gruzii mu to nabízí a navíc při tom pozná spoustu podogbných týpků jako on - k naší radosti!... 80%

plakát

Neporazitelný II: Poslední zůstává (2006) 

Po dlouhé době se k nám dostává arénovka, jež má co nabídout. Michael i Scott nesmí sice mluvit déle jak 10 sekund, ale jak vlezou do ringu a Isaac popadne kameru, začínáte uhýbat úderům, cítíte každý úder a při praštění kostí se rychle ujistíte zda to nebyly ty vaše. Ano, při příběhu si scénáristé hlavu moc nelámali a scénář celkově háže filmu spíš klacky pod nohy, ale pak se začnou hoši být a srdce diváka plesá (pokud nejste zarytí pacifisti, samozřejmě:-) Sumasumárum, pokud si chcete užít bojová umění na 120% a překousnete vatu mimo arénu, není třeba váhat! Americký boxer se "shodou okolností" dostane do ruského vězení, kde se pořádají zápasy, o kterých se nedá říct, že by měli zrovna sportovní charakter... 65%