_Berunka_

Ač komentáře často nepíšu, tady mám chuť. Film jsem si pustila v rámci předplatného na Voyo a neměla jsem od něj žádná očekávání. Jen jsem se chtěla dozvědět něco víc o Astrid Lindgrenové, protože toho o ní vlastně moc nevím, navzdory tomu že jsem z její tvorby měla pocit, že to musí být výjimečná žena. A ano. Vůbec jsem netušila, co všechno si prožila, jakou bolest při opouštění syna musela prožívat a jak ji tohle všechno ovlivnilo v její tvorbě. Hezky to ve filmu zaznívá, jak si přes vyprávění a svět fantazie postupně získávala důvěru svého syna a jak ji tato těžká a hodně raná zkouška ovlivnila v celém jejím životě. Já moc děkuju za tento film, který ve mně, coby už mámě dvou dětí, vyvolal spoustu emocí a jsem moc ráda, že jsem si skrze její příběh mohla zase uvědomit spoustu věcí a naplnit se vděčností.

Tento strhující snímek, který k nám přichází z USA, se zde setkal za krátkou dobu s nevídaným úspěchem. Už značný ohlas k tomuto filmu prozrazuje, že se jedná o neobyčejnou podívanou plnou krvavých soubojů a drsných zápasníků, kteří rozhodně nejdou pro ránu daleko. Někdo by mohl říct, že podobný filmový žánr sportovních filmů mívá plytký scénář, ovšem v případě Warriora mě scénáristi mile překvapili. Příběh je vyprávěn velice poutavě a pomalu vykresluje poměrně složitý vztah znesvářených bratrů, kteří se nakonec proti sobě utkají v zápase, kde hlavní výhra představuje vše. Pro fyzikáře Brendana tato výhra znamená rodinu, domov, jelikož se potácí ve velkých dluzích, pro válečného veterána znamená čest, protože výhru slíbil manželce zesnulého kamaráda, který s ním sloužil ve válce. V průběhu filmu se setkáme se spoustou nečekaných odhalení a zvratů, které mě osobně rozhodně nenechaly usnout (a to mám pověst hlavního filmového spáče!) a překvapivě je snímek vhodný i pro ženskou část osazenstva, a to nejen z důvodu nesčetných záběrů na svalnaté chlapíky, ale hlavně díky velmi působivému ději.

Další vynikající seriál z produkce HBO v podobě příběhu odehrávajícího se ve dvacátých letech v USA v období prohibice je unikátní sondou tehdejší společnosti, boje o moc a zároveň krásné nastínění politických propletenců s podsvětím, kde si všichni hrabou na svůj píseček, ale zároveň jsou vám svým způsobem sympatičtí a každé postavě tak trochu fandíte. O tom, že se jedná o kvalitní dílo, vás může přesvědčit hned několik faktů. První z nich je skutečnost, že se na scénáři a produkci seriálu podílel uznávaný americký režisér Martin Scorsese a dokonce režíroval jeho úvodní epizodu. Dalším ukazatelem toho, že byste měli zvolit právě Boardwalk Empire je skutečnost, že seriál získal Zlatý glóbus a že se v hlavní roli představil Steve Buscemi, kterému role padla jako ulitá. Celkově kladně zhodnotím herecké obsazení, které se pyšní mnoha vynikajícími hereckými charaktery, jenž nejsou tolik okoukané. Pro mě určitě vynikající volba, i když jsem zpočátku chtěla se sledováním seknout, ale jsem ráda, že jsem seriál nechala rozjet, protože jsem rozhodně neprohloupila! Proto a ještě víc je Boardwalk Empire dobrá volba jak kvalitně trávit dlouhé zimní(..) večery a ještě se trochu probrouzdat americkou historií dvacátých let a stát se tak kupř. svědkem schválení volebního práva žen, nebo se setkat s chlápky z Kukluxklanu.

To byla tak kouzelná podívaná, že se z toho nemůžu vzpamatovat. Milý příběh o dvou dospívajících lidech, který je o to zajímavější, protože je vyprávěný neskutečně uvěřitelně z pohledů obou a tím tento snímek ještě nabírá svou hodnotu. Vždyť kolikrát se vám stalo, že jste něco udělali a ten druhý si to vyložil úplně jinak? A o tom to přesně je... Nechala jsem se unášet tou naivní atmosférou a příběh plynul s lehkostí dál. Hodina a půl je relevantní délka filmu, i když jsem se na konci filmu přistihla, že bych uvítala i několik okamžiků s hlavními hrdiny navíc. Juli je úžasná postava plná nadějí a iluzí a je svá, což se mi na ní hodně líbí. Navíc objevila svůj diamant! Viděla v Brycovi něco, co ostatní neviděli a snad ani on sám. Líbí se mi i vytrvalost Juli, protože i přesto, že Bryce jí zrovna nenahrával, ona se snaží dál. Dávám 4*, ale možná to časem zvednu na 5*. ;)

Rozbombardovaná jsem víc jak Drážďany. Wow, tento film bolí... Bolí mě ještě hodinu po jeho projekci a bude bolet ještě dlouho poté. Stáhlý žaludek a pocit prázdna, který mě zajal při sledování tohoto nevšedního snímku. DEPRESE, BEZNADĚJ, BOLEST. Tyto pocity mě naplňovaly každou minutou filmu. Asi si říkáte, proč se mučit? Protože i když s v průběhu filmu několikrát rozhodnu o jeho definitivní utnutí, a v jeho promítání musím dělat přestávky, abych tu dávku, tu smršť snesla, přesto jsem zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet. A vyvíjel se. Někdo říká, že pomalu, já mám za to, že se odvíjel přesně akorát. Jeho stopáž je pro mě zobrazením táhnoucí se nemoci, ze které není prakticky úniku. Nemoci, kterou nelze vyléčit 20 tabletami po osmi hodinách a z níž se dotyčná osoba dostává celoživotně s nejistým výsledkem. Připadala jsem si jako ve snu. V tom nejzlejším snu, z něhož není možno se probudit, až nakonec... Vysvitne světlo. V případě Helen, tu vysvitla přímo záře, a to v podání Ashley Judd, jejíž ztvárnění hlavní hrdinky bylo víc jak uvěřitelné. Brilatně se zde předvedla i Lauren Lee Smith, coby spřízněná Helenina duše a jejich přátelství mi možná usnadnilo pochopit alespoň částečně nitro žen, trpících depresí tak silnou, že jsou nebezpečné sobě samy. Celou dobu jsem se snažila proklouznout do její mysli myslím, že se mi to i podařilo. Avšak ne zcela. "What I do remember is a sense that reality is thin. Thin as lake ice after a thaw and we fill our lives with noise and light and motion to hide that thinness from ourselves." Ano, film velice zdařile snímá problematiku, která je tak zapeklitá a komplikovaná, že není vůbec snadné ji nějakým důvěryhodným způsobem ztvránit. Vynikající scénář, plynulý děj a ta hudba... Miluju piáno a smyčcové nástroje a tady byly vždy použity ve správnou chvíli na správném místě. Jediné, co bych vytkla, byla závěrečná scéna. Celkově dávám plný počet, protože takhle hluboko se mě už dlouho žádný film nedotkl a troufám si říct, že dlouho nedotkne. Proto si je zaslouží všema pěti ;) P.S. A žaludek mám pořád stáhlý.

Co k tomu říci? Byla to smršť, která mě nabrala na rohy a už nepustila. Dílo plné elánu, bláhového veselí až bláznovství, protančených bot, všude překypujícího optimismu nakonec zalité omáčkou ze slunných dní. To je ve zkratce popis tohoto velice vytříbeného díla... V našem obvyklém vnímání něco naprosto nového, skoro nepochopitelného. Nekonečný kolotoč situací, které se zaplétají a rozplétají, čímž tvoří neuvěřitelnou směsici výbuchů smíchu a minimálně jednou znechucení (scéna s kadibudkou, při níž se mi chtělo takřka zvracet při živé představě dané scény ). To celé propojené temperamentní balkánskou hudbou, která mi tak imponuje a dodává to správné exotické kouzlo. Ona hudba je tu vždy a všude, někdy šílené kousky jako "Ja sam mala Pitbull Teriér" ( zřejmě takhle nějak to tam zaznělo ) nebo mistrovské skladby místní dechovky. Celý film bych ale rozdělila do dvou částí. První polovina měla jistý šmrnc, ovšem neustále jsem tak nějak očekávala víc. Vše se rozjíždělo a plynulo pomaleji, než bych si přála. Nemohla jsem se ale zbavit pocitu zklamání a nepochopení. Už mne napadaly myšlenky, proč má snímek tak vysoké hodnocení. A ejhle! Pak ale netrvalo dlouho a jako když utne, děj se začal odebírat tím správným směrem. A proto nasajte tu kouzelnou atmosféru Balkánu a ponořte se do jedné z nejbláznivějších, nejveselejších a nejvtipnějších komedií, jaké se vám kdy mohou dostat do rukou. Emir Kusturica je prostě chlapík, který to umí setsakramentsky rozjet...

Jeden z nejlepších dramat roku 2007 představuje tento vynikající snímek o hledání pomoci. Nachází se zde hned několik postav, které by potřebovaly chytnout pomocnou ruku a převést přes most přes minulost. Tak například dentista, který trpí díky vyhasínajícímu manželskému vztahu, pocitu naneplněnosti a promarněnosti života. Je osamělý, hledá přátele, zapadá do stereotypu... Zdravotní stav rodičů ho nutí převzít péči o ně na svá bedra, což ho jistě v jeho psychickém stavu nepovzbudí. Ovšem ani doma není spokojen, jelikož jeho manželka ho ovládá a manipuluje jím, ti dva se od sebe pomalu vzdalují a propast se dále prohlubuje. Pak je tu také mladá žena, dosud nevyrovnaná z předchozího vztahu. Psycholožka zabředající do depresí díky empatii vůči svým pacientům. V jeden den, jednu hodinu, jednu minutu a jednu vteřinu se ale stane něco, co změní plynutí děje. Na scénu vstoupí Charlie… V jednom pohledu uvidíte víc, než byste možná chtěli. Stačí pohlédnout do očí a čelit bolesti, utrpení, smutku a rezignaci. Labilní muž, utíkající před minulostí, realitou a sám sebou. Snažící se potlačit vzpomínky, nenavrátit se do mládí a do doby, kdy by mu (byť cokoli) mohlo připomenout zesnulou ženu a dcery, které se staly oběťmi neštěstí z 11.září 2001. Úplně přehlíží slovo SMRT (např. když zemře Alanův otec) a projevuje se jako cynik, neustále má potřebu se za něco schovávat (sluchátka) a vytvořit tak jakési vakuum, či ochrannou bublinu, jíž neproniknou ani nejmenší citové projevy. Trpí traumatem, z něhož se jen těžko dostává. Zubař nejprve pátrá po příčině jeho zuboženého stavu a postupně odkrývá černou díru Charlieho problému. Sám tak získává pocit potřebnosti, vymaňuje se ze spárů stereotypu, věnuje se mu. Dochází ke znovuzrození přátelství mezi oběma muži, narůstá důvěra a doktor tak přetíná řetězy, které ho dosud tak tížily a dusily. Ale nic není dokonalé a i Finemanova pomyslná bublina má prasklinu, přichází zlom, krunýř se oddělí a nastává čas procitnutí z iluzí, návrat do reálného světa. Dojde ke smíření? Vynikající drama stojící na postavách Dona Cheadlea a Adama Sandlera, jehož herecký výkon mne natolik přesvědčil, že ho vyřazuji ze škatulky ňoumíků a přesouvám do nezařazených a budu tak čekat, jak se bude jeho talent vyvíjet. Propracovaný scénář zabývající se stále nestráveným tématem, režie pod taktovkou Mikea Bindera a příběh, který nenechal oko suché.

Vynikající snímek na poli animovaných děl nás zavádí do prostředí íránské metropole a představuje nám historii této země od rozkvětu až k pádu. Seznamuje nás s Marjane Satrapi, dívka vyrůstající v pokrokové rodině, která byla zapojená do komunistického a socialistického hnutí. Sonduje osud zoufalé ženy, vzpomínající na raná léta jejího života. Navštěvovala francouzské lyceum, kde byla jako dítě svědkem vzrůstajícího potlačování občanských svobod a dopadu íránské politiky na každodenní život. Příběh je zakreslován očima dítěte, a proto zachycuje pohled na svět s veškerou její nevinností, fantazií a nadšenou rozkošností. Sledujeme, jak tamější režim působí na obyvatelstvo. Způsob, jakým musí čelit vyčerpávajícím a nekončícím bojům o svá práva, rovnocennost a svobodu. Za projevy svých názorů jsou tvrdě trestáni, stávají se oběťmi zvěrstev a mučení ve vězení. Děj zde nastiňuje osudy lidí, kterých se nejvíce týká místní dění, jsou vzniklou situací nejvíce biti. Ukazuje obyvatele plné nadějí, že konečně příjde změna, jenže jsou znovu a znovu klamáni. Už dávno skončila vyhlídka na lepší zítřky. Naopak se Írán propadá do hlubší propasti… Dostaví se změna oblékání, bída, nedostatek jídla. Poslední zbytky svobody jsou ty tam. Ženy jsou znevýhodňovány, ze země vzniklo vězení, atmosféra dusivá a plná nespravedlnosti. To vše v 2D animaci s převládajcí černou a bílou barvou, přičemž zajímavé jsou pasáže, kdy Bůh promlouvá s Marjene. Věrně ztvárněné až mrazivé. Vždyť kdo by mohl nejlépe popsat danou situaci než ten, kdo ji zažil? Marjene Satrapi dnes žije v Paříži, kam utekla ze strachu před íránským režimem.

Také se Vám stává, že nemůžete v noci spát? Stejný problém má i Elizabeth, před kterou ční obrovská kopice nevyřešených odpovědí, na něž neustále klade otázky. Dosud se nevyrovnala z rozpadu dlouhotrvajícího milostného vztahu a její nitro prožívá ochromení. Jak jen se s nastalým chaosem vypořádat? Odcestovat a nechat vše za sebou? Zapomenout? Cesty je svedly, když byli na dně. Nejdřív prohodili pár slov, potom vět a nakonec celá souvětí… Nabalují se, až tvoří dokonalou pavučinku, která jim proplete osudy. Oba zhrzení, oba osamělí, smutní, jen těšící se na další návštěvu, kdy se zase posunou o kousek dál v roli objevování svých srdcí. Tón udáván vůní sladkého borůvkového koláče se zmrzlinou, který obměkčí nejednoho. Jsou si tolik podobní, hledají, tápou, chtěli by milovat a být milováni, ale jak dlouho ještě budou čekat, než přebolí zklamání, které utrpěli? Noc změní se v den, Elizabeth utíká. Na své cestě poznává tolik odlišných charakterů, skrze ně se učí poznávat samu sebe. Je jen němý pozorovatel lidských osudů, je svědkem nenávisti, hlouposti a zjišťuje, jak si lidé neváží bytostí, které milují. Berou je jako samozřejmost, ale když je ztratí, je pozdě a oni zjistí, že jim ani nevyjádřili své pocity, naposledy jim nevěnovali slůvka útěchy a porozumění. Procestuje celou zemi, aby zjistila, pro koho její srdce bije… Krásný příběh lásky, plný něhy, nádherných záběrů jak už zpomalenýcch (které mi zpočátku vadily, ale u nichž jsem ráda zjišťovala, kterým směrem nás chce režisér ubírat), nemluvě o snímání prostředí kavárny zpoza prosklených výloh. Pozadí prokresluje jemná, ničím nerušící hudba unášena v rytmu folku, na níž se podílela sama Norah Jones, Cat Power nebo Ry Cooder. Nechte se unést a zabředněte do světa symboliky…

Co napsat o tomto vynikajícím díle, když vše již bylo řečeno? Snad bych mohla jen znovu podotknout, že není třeba disponovat obrovským finančních rozpočtem, aby se dal natočit výborný snímek. Chce to dobrý nápad, charismatického hlavního hrdinu, ale hlavně pořádný scénář. Stejně jako je manipulováno se Stuem, režisér zahýbá i s našimi svědomími a nervy. Za každou chybu se musí pykat, ať už tak či tak, Stuovi se nevěra a lži nevyplatily... Na začátku to byl jen nanicovatý, egoistický mizera, který se snažil ukojit své touhy. Na konci se vyvinul v beránka… Došel k nutné sebereflexi, prošel si peklem a v malém okamžiku se ze dna vyhrabal na povrch, aby si uvědomil, co je důležité. Někdo není schopen, si uvědomit tento fakt za několik let, on projde obrovským vývojem za den. Vyděrač, který si hraje na Boha, má svůj plán dokonale propracovaný a hraje si s hlavním aktérem jako kočka s myší. Je vidět precizní práce scénaristy a spousta dalších faktorů, které tento film dělají jedinečným a originálním. A teď fakt nelžu, když říkám, že se vyhýbám telefonním budkám na sto honů