Grimaldi

Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že je Adam Mišík schopen zahrát svou postavu tak přesvědčivě, skvěle, jako se mu to povedlo zde. Velkou měrou za to jistě může výjimečný talent režiséra Adama Sedláka, který dokázal dodat film pro současnou mladou generaci, tudíž ještě stále i mě, bez trapnosti. Naopak je zde velká míra autenticity, ať už v rámci drogového prostředí, čí ve vyjadřování postav. I díky hereckému objevu letošního roku, kterým je Marsell Bendig se tak jedná o jednu z nejlepších českých komedii za poslední desítky let.  Nebýt doslovného konce, jednalo by se o dokonalé dílo, přesto se i tak BANGER. zcela po právu zařadí do kategorie kultovních snímků.

Kultovní jednička je fajn záležitost, na kterou se jen těžko navazuje, ale Marty Pohl to dokázal a stejně jako v případě Prci prci prcičky 2 přenáší naše hrdiny do období léta a blízkosti k vodě. A stejně jako u již zmíněných prciček je za mě tahle dvojka lepší než originál. Je tu mnohem pohodovější atmosféra, a i přes znatelné prostříhání snímků mnohem víc vtipů. Taky přibylo hnusáren, zajímavých postav, zmizela otravná hlavní postava z jedničky a takový Adam Ernest si svou životní roli i její příběh užívá s přehledem. Škoda jen že Grundza tu defacto vůbec není, a i takový Derviš, kdyby se ukázal, by snímku dal něco navíc. Celkově na poměry českého filmu ale velká spokojenost a rozhodně zatím v mých TOP 3 českých filmech tohoto roku.

I přes značnou inspiraci klipu ve finále filmu Drak přichází a povinném obsazení Jeta Li z důvodu propagace filmu Romeo musí zemřít, tak stejně jako u samotného filmu, tak i tady jsem se dočkal jenom zklamání. Píseň sice není z nejhorších, ale všechny zmíněně ingredience spolu dohromady překvapivě vytváří jen nic moc klip, utopený v nic moc hudbě.

Vtipný příběh o tom, že najít si svou balící hlášku nebo techniku není nic jednoduchého. Občas se hlavní hrdina dostanete do trapné chvíle a občas dokonce teče i krev. Pozorovat ho při jeho počínaní mě díky kadenci vtipů a krátké stopáži pobavilo a určitě pobaví i vás. Pokud teda dáte snímku šanci.

Snímek, který si vystačí s málo slovy, ještě méně lokacemi, ale i díky tomu se vám dokáže s naprostou lehkostí zarýt hluboko do mysli. Netřeba explicitního násilí, ani historické přednášky, aby člověk pochopil, že svět je často chladné a nelogické místo. Víc takových filmů by bylo třeba i v dnešní době.

Ještě předtím, než se z Jona Wattse díky Spidermanovi stal žádaný režisér, natočil si tento krátký snímek s prvky tajemna, určený všem. Příběh jako takový je dost zajímavý, aby si v daném krátkém čase udržel vaši pozornost, ale nikterak nevybočuje z řady. A to i přes celkem velkou snahu ve finále. Na režijní začátky solidní průměr.

Téma ztracených dětí, které se ztratili ať už kvůli únosu nebo útěku z domova by si zasloužilo dobré zpracování. Bohužel ho zde režisér pojal jako mysteriózní, záhadnou věc, ale tak nuceně, že to způsobilo můj nezájem až odpor. A tak i přes mou snahu o co největší otevřenost jsem nemohl hodnotit líp.

Neuvěřitelný umělecký zážitek. Bohužel v tom špatném slova smyslu. Když pominu že se jedná o reklamu, která mi ani na okamžik daný produkt pořádně nenabídne, neupoutá mou pozornost, tak co se děje týče, taky žádná sláva. Nesympatická futuristická budoucnost doplněná o naprosto hrozný vývoj postav. Každé dílo má svou cenu (čas, který mu věnujeme), ale já už nikdy v životě nebudu ochoten ji za zhlednutí tohoto snímku znova zaplatit.

Jako reklama na opravdu ne moc hezké auto se to dá celkově označit za úspěch. Jako umělecké dílo by si to zasloužilo podrobit větší kritice. Zkrátka tu máme zcela průměrný krátkometrážní reklamní film, jenž víc zaujme maximálně věrné fanoušky značky Audi.

Mírně psychedelické dílo Alexe Proyase které možná někoho dokáže zaujmout svým stylem, pojetím. Já se bohužel k těmto lidem neřadím a spatřuji jen dějově vyprázdněnou povídku bez větší snahy si diváka získat. Možná mám špatný přístup a nevnímám to správně, možná že mám pravdu. To ať si každý divák posoudí sám.