Grimaldi

Genialita Davida Finchera nezná mezí. Co jeho autorský film, to minimálně kvalitně odvedená práce. Hra je ale mnohem víc. Ještě před skutečným boomem reality-show můžeme pozorovat příběh úspěšného muže v podaní skvělého Michaela Douglase. A ten se zapojí do hry, neví jaké, nezná cíl, ale musí hrát bez možnosti ani na minutu vypnout. Hra se hraje pořád a začíná být víc nebezpečná, spletitá a tím pro diváka naprosto boží. Film, od kterého nejde odtrhnout zrak. Film, při kterém vám to bude v hlavě pořád šrotovat s všemožným scénářem vývoje. Úžasný film, báječný film, zkrátka stejně jako jeho tvůrce geniální.

Když pominu Spider-Mana, který je víc Sony než MCU, tak se přiznávám, že je to první marvelovka, jakou jsem z fáze 4 spatřil. Velký vliv na to měl jistě i covid ale nemůžu se zbavit dojmu, že s příchodem seriálů na Disney+ se začíná celá Feigeho vyze hroutit. Ani jednička Strange nebyla úplný zázrak, ale rozhodně byla fajn a dvojka mohla být taky. Jenže se od vás očekává znalost Wandavision i když tu legálně není k sehnání. A dle všeho to bude do budoucna horší. No nevím, jestli se té budoucnosti budu nadále účastnit. Beztak bude stačit jeden skvělý film a určitě jo. Otázkou ale je, kdy se nějaký takový dostaví.

I chválení, talentovaní tvůrci si občas potřebují nějak vydělávat na chleba. Proto jejich spolupráci neodsuzuji, ale výsledek, jenž má prezentovat firmu JCDecaux mě osobně nezaujal.

Tím že jsem zatím neviděl ani jeden vetřelčí film, mi tohle neúmyslné shlédnutí nic nedalo. Teda kromě toho, že se vizuálně na první pohled jedná o lákavou věc a já se těším až si celou sérii konečně pustím. Tudíž by mé hodnocení mělo být bráno s velkou rezervou.

Tři, teda vlastně čtyři Brucové snažící se dokázat, že tahle „ultimátní“ Bruceploitation má právo na svou existenci. A v rámci svého subžánru si minimálně pozornost získat dokáže. Velkým pozitivem je, že se konečně nedočkáme typického použití záběrů na skutečného Bruce Lee. I taková maličkost už je osvěžující. A pak je tu příběh, naprosto hloupý, sloužící jen k bojům různých Bruců proti nepřátelům i proti sobě samým. Dokud je na scéně Dragon Lee, který vážně umí bojovat, jedná se o snesitelný průměr. Jakmile ale nastoupí dějová linka ostatních, jde kvalita dost dolů a ani rádoby epické finále to nedokáže zachránit.

Je těžké vyrovnat se genialitě prvního Borata, ale takový pád na samotné dno nevkusu si ani nevzpomenu, kdy jsem viděl naposled. Je mi jedno když si člověk dělá legraci ze sebeproblematičtějšího tématu, pokud je to vtipné. Ano, vnímaní humoru je subjektivní. To by ale v Brunovi musel nějaký humor aspoň na okamžik být, abych dokázal něco vnímat. Talent tvůrci mají, takže výsledku vážně nerozumím. Opravdu nezvládnutý projekt. Možná jediným pozitivem je, že už to mám za sebou a nikdy více se k tomuto guláši nevtipných scén nikdy nevrátím.

Hrozná televizní produkce, která si vás ani na okamžik nedokáže získat. Čas při sledování bude jen plynout a vaši pozornost dokáže odvést od obrazovky i něco tak obyčejného, jako slabý paprsek světla, který pronikl přes závěsy. Možná někoho bude zajímat originální andílek Jaclyn Smith ale moc tomu nevěřím. Filmové dno je jinde, ale snaha či talent si u natáčení vzali volno. Doporučení na závěr, film není vhodný ani k žehlení.

Film je rozhodně slabší než jednička. Na rozdíl od první části Fong Sai Yuka tu něco chybí. Celkem dlouho jsem se snažil přijít, co byl ten rozdíl. Oba filmy totiž vznikly víceméně hned po sobě s totožným týmem herců i tvůrců. A rozdíl jsem nakonec našel po akční i příběhové stránce. Akce je tady totiž pořád kreativní ale je jí minimálně pocitově méně a je míň velkolepá. Ještě horší je to ale s dějem. Zkrácená anglická verze pravděpodobně jeho velkou část vynechává, a tím jsem se nedokázal s postavami sžít a fandit jim. Je to škoda, potenciál byl velký. Takhle film navždy zůstane ve stínu své lepší jedničky.

Takovéto filmy už se dneska netočí a je to velká škoda. Možná je to dospíváním, ale stejně jako v případě Rivalů pod rudým sluncem najednou dokážu ocenit kvalitní filmy ze sedmdesátých let, jenž v sobě mají opravdu velkou a uvěřitelnou dávku testosteronu.  Zkrátka mě najednou baví prožívat z těmito drsným hrdiny jejich nebezpečná dobrodružství.  Lee Marvin je v hlavní roli dost fajn, ale největší chválu si zasluhuje Ernest Borgnine. Tento herecký chameleon zvládne uhrát od hodného tatínka až po jako tady násilného psychopata, a to naprosto geniálně. Výsledné nadšení bohužel kazí postava Keitha Carradina, jenž má Marvinovi komplikovat život, ale mě tím zkomplikoval dát filmu lepší hodnocení, které by si bez jeho účasti opravdu zasloužil.

Skončily závěrečné titulky a s nimi na dlouhá léta filmová kariéra Michaela Dudikoffa. Své loučení byl nucen spojit s pochybným talentem Freda Olena Raye a s velkou pomocí výstřižků s jiných vesmírných filmů předstírat, že je tím nejlepším vesmírným záchranářem. Všichni víme že není, ale přesto mírné zlepšení od nejlepšího námořníka/stavitele zachraňujícího ponorky pociťuji. Vlastně si snad i říkám, že když vezmu v potaz, co Michael předešlé roky točil, dá se Stranded považovat za určitým způsobem patřičné rozloučení.