Ještěřák

Z velké části asi spíše hypotéza a konstrukt a dříve tolik úchvatné a kulervoucí animace pekelně rychle zastarávají, ale na druhou stranu jde o strhující dokument z doby, která mě poměrně fascinuje. (80%, viděno zhruba 3x) Je to docela prdel - BBC to vypráví jako současný přírodopisný dokument z nějaké Tramtárie, jakoby se vůbec nechumelilo.

Do pěruna! Takového protodebila máme u nás ve vesnici taky - do puntíku. V zimě, když udeří mrazy, běhává maratón v pouhých trenkách a hajluje u toho, sere do příkopy jako pes a když na to dojde, živí se štěrkem. Straší dětičky. A když se ho jedou pokusili uvést do duševně velenáročného vesnického dění, konkrétně postavit na plac vpravdě seriózního mače vezdejší pivní jedenáctky, nezdařilo se, protože lítal za balónem po celém hřišti jako idiot. Prozatím skončil jenom párkrát v blázinci, protože snad máchal své mámě nožem kolem ksichtu, ale až někomu jen tak ze srandy ustřelí kokos, žádnou blbou petici podepisovat rozhodně nebudu. Holt když se někdo neurodí...

Vyčnívající dokument s takřka thrillerovým nádechem. Asi za to částečně může ta fascinace po 100 letech otevřeným případem a ne úplná vyjasněnost tohoto "vyhypovaného" případu. Poprvé a prozatím naposled jsem se bál u "blbého" dokumentu.

Ani ne tak válečný film jako válečná konverzačka ne nepodobná tomuhle, a zároveň jediný mě známý film absolutně vhodný pro mou útlocitnou spolužačku Lucii Ivánkovou, která nesmí vidět smrt a krev. :-) Ve snímku totiž nikdo nezemře.

I přes relativně nevýrazné herecké výkony a občasnou lacinost se vyplatí GATTACU vidět, už proto, že sci-fi držících se spíše v psychologické rovině moc není. Trochu mi to evokovalo vzpomínky na THE ISLAND, námětem možná brakovější, ale zase lépe natočený a zahraný. No a jako premisa budoucnosti je to dost děsivé.

...sweet child in time, you'll see the line... Mám rád filmy, které mi hned v prvních vteřinách dění na vlastním hřišti laskavě vysvětlí, že mám zapomenout na hodinky a popcorn, protože dívat se na ně bude audiovizuální a/nebo emotivní nářez. Koukat se na BAADER MEINHOF KOMPLEX nářez JE, a svých makabrózních 150 min (ano, jsem čím dál vrtošivější divák) si zaslouží. Co zaslouží, on je vycucá do poslední vteřinky. Když jsem pak po 20ti minutách uslyšel DEEP PURPLE a po dalších 20ti THE WHO, bylo vymalováno jako s malým děckem, co šlo na pouť hlavně kvůli (cukrové) vatě. Bohužel, pan Shadwell má pravdu, my máme aktuálně hovno za co bojovat. A tak koukáme a koukáme a rochníme se v podělané nostalgii. (80%)

SIN CITY je film, který čůrá proti větru. Osobně bych se nechal počůrat ještě jednou, ten film mě vyloženě bavil, a to se ani nemůže opírat o příběh nebo (v rámci jednotlivých epizodek) nedej bože nějaké překvapivé zvraty. Lepší film než TEMNÝ RYTÍŘ. Fanouškům podobných opičáren vřele doporučuji navštívit HUNŤOVU KRESLÍRNU.

Ať si o OSTŘE SLEDOVANÝCH VLACÍCH cvrlikají v superlativech třeba i vrabci na střeše, pro mě to byla jen další menzelovská nuda s dost makabrózní poetikou, Hrabal a jeho příznačně roztahaná květnatost zde citována a využita taky moc není, a pár pěkných obrázků pana kameramana to nezachrání, zvláště vezmeme-li v úvahu, že nejmíň ve třetině filmu je tma jako v pytli, což černobílému snímku mnoho nepřidá. Tu a tam sice rozčeří nudu pan Brodský, jako zfašizovaný politruk, hodnotící válečnou situaci zhruba tak objektivně jako Hitler ve svých posledních dnech v díře, podávající znamenitý a kromobyčejně :-) zábavný výkon.

Byli inteligentní, byli originální, byli nadčasoví a přesahovali rámec toho, čemu se věnovali. A dostali mě k rocku. Líbala je tvůrčí múza aniž by k tomu potřebovali rozmanité oblbováky. A přeci se, paličáci, rozpadli. Album, opera a hudební film v jednom, THE WALL, drží i po třicetiletech překvapivě těsně, cihlička na cihličce. Jenom se nesmí zvědavě rozebírat - pak přežijí jen ty nejsilnější party (ANOTHER BRICK IN THE WALL, COMFORTABLY NUMB).

Ač stále příliš utahaný, konečně jsem po dlouhé době viděl western s jistým přesahem a ne jenom sexy krajinkama, western, kde člověk pociťuje jistý zájem o vývoj děje a strach o život "hrdinů". Konec na bohem opuštěném, žhnoucím důlním svahu je pro daný žánr přímo ukázkový.