Recenze (1 774)
Pán prstenů: Prsteny moci - Série 2 (2024) (série)
Tady nemohu jinak než souhlasit s Anet21 a jejími komentáři u jednotlivých dílů, jelikož tohle je vyloženě katastrofální seriál, který absolutně degraduje LotR sérii od Jacksona. Vzhledem k tomu, že jsem se neskutečně nudil už jen u sledování 10minutových recapů na youtube, nedovedu si ani představit, jak úmornou nudu musí zažívat divák při sledování hodinových dílů. Postavy jsou tragicky ploché a nudné, snad nikdo z celé série mě absolutně nezaujal, je jich tady navíc tolik, že to skáče z jedné linky na druhou a všechno je to klasicky archetypálně neinovativní a nezábavné, po 7 hodinách teda konečně dojde na nějakou akci, která působí infantilně a kde efekty jsou daleko horší než u 20 let staré filmové verze. Suma sumárum odporný blaf, ze kterého se Tolkien musí otáčet v hrobě ostudou a pevně doufám, že obě propadákové série už tvůrce donutí přestat se montovat a dále prznit tuhle ságu. Bliju.
Advokát - Série 3 (2024) (série)
Tady musím zásadně nesouhlasit s většinou, že jde o nejlepší sérii, jelikož v mých očích jde spíše o tu zatím "nejhorší" - čti "stále velmi dobrá, ale na předchozí série se nechytá". V předchozích 2 řadách se totiž soudní proces rozjel už od prvních dílů, byl prolínán novými svědky, důkazy a vedlejšími případy a linkami, ale tady se víceméně do 6. dílu nic moc neděje a finální soudní proces je vlastně natolik komplexní příběh, že potřeboval těch 5 dílů na rozjezd, abychom se už konečně v 6. díle dostali do soudní síně, což je na můj vkus a zvyk z přechozích séríí až moc pozdě. Poté už je to nicméně standartně dobrá soudní detektivka, která nás opět potěší, ale mám takový pocit, že tak dlouho čekat na akci je mi trochu proti srsti. Na poli soudních snímků stále nadprůměr, ale ve srovnání s řadami předtím o hvězdu horší podívaná. Cliffhanger na konci však víc než slušný.
Nehýbej se (2024)
Klasická výplachová Netflixovka. Postavy jsou ploché a jednorozměrné, a tudíž jen další nezajímavé, generické figurky, vedlejší postavy jsou taktéž jen chodící klišé, které si vyloženě jen jdou pro svoji smrt, a samotný příběh má sice originální premisu (paralyzující látka), nicméně v jádru je to pořád to stejné dokola. Nemá to šťávu, nemá to nápad, nemá to postavy a zkrátka vůbec nic, o co by se mohl film opřít. Nenáročné publikum neurazí ani nenadchne, nicméně fanoušky žánru, kteří už mají nakoukáno, to spíše jen znuděně rozesmutní nad svou kýčovitostí a nulovou inovací.
Klíčovou dírkou (2022)
Španělsko se vytasilo s poměrně lowcostovým voyer home intruder snímkem, který je sice nápadem originální, ale jinak se to na své španělské bratříčky zdaleka nechytá. Nedojde zde k žádným zvratům, mysteriózno se taky nekoná, nic zásadního se po celou stopáž nestane a přijde mi, že se film držel až moc při zemi a svůj námětový potenciál nerozvinul ani zdaleka, jakoby nevěděl, co dál. A samotný závěr je taky spíše jeden z těch slabších. Od španělů jsem čekal daleko větší bombu, tohle je až moc sterilní a přízemní.
Je mi ze sebe špatně (2022)
Norský mix festivalového dramatu s bizárem a místy i realitou narcisů mezi námi, který je po celou stopáž až přitažený za vlasy ve snaze ukázat na maximum narcistickou osobnost v celé své kráse, ale při tom všem tak nějak zapomíná dát do filmu něco "normálního" či uvěřitelného, a tudíž film vyznívá, že chce divákovi až moc na sílu tlačit ústřední motiv a vyždímat z něj maximum, ale ztrácí jakoukoli diváckou atraktivitu, která by u filmu výrazněji udržela pozornost. Jako nápad dobrý, ale hodil by se spíše do 20minutového kraťasu, než do 90minutového filmu.
To jsem já, Margaret! (2023)
Nikdy bych neřekl, že tak obyčejné drama, které když to trochu s nadsázkou zveličím, "o ničem není", bude působit tak energicky, svěže a zábavně. Dostáváme zde příběh dospívající slečny, která řeší všechny ty věci, které k dospívání patří, ať už od vybírání podprsenek, tak přes první menstruaci. Jakkoli banálně to však múže znít, opak je pravdou a Its Me, Margaret je výborný mix komedie a dramatu, které předhazuje divákovi kromě energetické zábavy také dost filozofických přemítání okolo náboženství a zejména pak okolo mysli dospívající puberťačky a všech strastí, které se na ni okolo valí. Abby Fortson v hlavní roli je na svůj věk úžasná, je to roztomilé, je to zábavné a je to šikovně dramaticky vybalancované a musím říct, že jako jednohubka na víkendové odpoledne je tohle vyloženě jak dělané. Až mi není vůbec líto napálit tomu plnou pětihvězdu, protože takhle dobré pocity mi film, od kterého jsem vůbec nic nečekal, už dlouho nedopřál.
Falcon Lake (2022)
Neskutečně silná festivalovka, která je už od prvních minut přesně "tou festivalovkou", o které se bude mluvit. Osobitý retro camera look, lidský příběh z běžného života dospívajících a silné emoce podpořené úderným závěrem. Největší predností je však stejně ona "obyčejnost" celého příběhu, která je zde zobrazena tak poctivě a přesvědčivě, že divák chápe každý jeden krok, který každá postava udělá, a naopak nechápe tak mrazivý konec, ke kterému nás tady režisérka dovedla. Tohle je zkrátka přesně to odzbrojující drama, které od festivalových kousků očekávám a které mě připoutalo do sedačky daleko více než kdejaký miliardový hollywood blockbuster.
Temná hmota (2024) (seriál)
S1: Velmi osvěžující závan do scifi žánru na seriálovém poli, kterých moc nevzniká, a když už jo, tak nejsou vyloženě originální nebo zajímavé. Dark Matter ale splnil už od začátku všechna měřítka a dokázal zaujmout tak silně, že jsem hltal díl za dílem. Herecky top, nápadem zpočátku výborné, ale časem jakoby trochu ztratil šťávu a dost přešlapoval na místě, jen aby sklouznul k ne úplně dotaženému závěru, ze kterého vyvozuji dva možné scénáře. Buď bude druhá série propadák a jen snaha vyždímat ze seriálu jakési kloudné zakončení, a nebo si právě na tuhle tvůrci šetřili pořádný multiverzní nářez, ve kterém to bude brutálně jiskřit. No, nechme se překvapit, každopádně první série svou precizností dokázala výrazně zaujmout a já můžu jen doufat, že to druhá série nějak smysluplně, logicky a hlavně poutavě uzavře. Za první sérii 4 hvězdy a musím říct, že jsem byl celou dobu přesvědčen o plné palbě, ale ten závěrečný díl působí tak hořkosladce, že si tím vlastně nejsem stoprocentně jistý.
Temná hmota - Série 1 (2024) (série)
Velmi osvěžující závan do scifi žánru na seriálovém poli, kterých moc nevzniká, a když už jo, tak nejsou vyloženě originální nebo zajímavé. Dark Matter ale splnil už od začátku všechna měřítka a dokázal zaujmout tak silně, že jsem hltal díl za dílem. Herecky top, nápadem zpočátku výborné, ale časem jakoby trochu ztratil šťávu a dost přešlapoval na místě, jen aby sklouznul k ne úplně dotaženému závěru, ze kterého vyvozuji dva možné scénáře. Buď bude druhá série propadák a jen snaha vyždímat ze seriálu jakési kloudné zakončení, a nebo si právě na tuhle tvůrci šetřili pořádný multiverzní nářez, ve kterém to bude brutálně jiskřit. No, nechme se překvapit, každopádně první série svou precizností dokázala výrazně zaujmout a já můžu jen doufat, že to druhá série nějak smysluplně, logicky a hlavně poutavě uzavře. Za první sérii 4 hvězdy a musím říct, že jsem byl celou dobu přesvědčen o plné palbě, ale ten závěrečný díl působí tak hořkosladce, že si tím vlastně nejsem stoprocentně jistý.
Úsměv 2 (2024)
Ani zdaleka ne tak intenzivní, originální a strašidelné jako první díl, nicméně alespoň se nám tohle univerzum s tímto dost neokoukaným stylem "bubáka" rozrůstá a nebyla to jen jednorázovka. Smile 2 velmi výrazně trpí na nedostatek momentu překvapení, kde první díl měl velké body navíc, nicméně šikovně to dotahuje daleko krvavějšími vraždami a solidním gorem i body-countem. Dobře se na to dívá a v kině to postraší a neurazí, nicméně rozhodně nejsem tak nadšen, jako z předchozího snímku, jakoby tady zkrátka něco chybělo. Samotné finále je pak velmi rozpačité a publikum bude asi rozdělovat na dvě poloviny, ostatně stejně jako hlavní herečka Naomi Scott, která se většině líbí až za hrob, ale mě osobně zas tak sympatická nepřišla, ba spíše naopak. Lepší průměr.