Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Western

Recenze (59)

plakát

Projekt A 2 (1987) 

Film jsem viděl už před delší dobou, ale pamatuji si jej jako velmi důstojné pokračování prvního dílu. Tentokrát se Jackie musí obejít bez svých "bratří v triku" a tak film především stojí na něm, ale zvádá to s přehledem. Co mě nejvíce překvapilo, byla kvalita humoru, která je podle mého soudu na komedii tohoto typu velmi nadprůměrná. Scénka v bytě "květinářek" je přímo geniální a graduje svou komplexností. Co se týče choreografie, tam zase vyniká scéna útěku Maa s Chunem před piráty. Dokonce ani nechybí, podobně jako v "jedničce", odkaz na klasické černobílé grotesky. Celkově je film nečekané překvapení, které je povinností pro fanoušky žánru.

plakát

Projekt A (1983) 

Skvělý film Jackieho, Samma, Biaa a spol, kteří jsou zde ve své typické roli. Spousta odkazů na klasické němé grotesky, úžasná a nápaditá choreografie, vtipy, které jsou vtipné, situační humor blízký evropské stravitelnosti. Některé scénky (například útěk spolu s "dámou v nesnázích", honička na kole, ...) se mi vybavují i po letech od shlédnutí a to je dobrá známka kvalitní práce.

plakát

Tygři železnice (2016) 

V tomto případě jde o zklamání, čekal jsem něco lepšího. Vtipné scény bohužel většinou nefungují tak jako dříve v jiných filmech a nejvíce mě rozesmála momentka s žebříkem. Ve filmu více než kdy dříve pokulhává logika a je bohužel viditelně zanesen "digitálním nepořádkem". Být to anime nebo divadelní hra, snášel bych nadsázku mnohem lépe, ale v případě hraného filmu "mám svoji hrdost na to, než abych všechno sežral i s navijákem". Je jasné, že Jackie už nebude na tom fyzicky tak jako za mlada, ale tady bohužel kromě choreografie padá i scénář a situační humor, což je u komedie zásadní nedostatek. A na závěr ještě jedna poznámka. Přes všechno výše zmíněné je film stále viditelně čínský svým duchem a západní politická korektnost se tu nekoná. Nejlépe je to vidět na scéně výslechu "přednosty stanice", který je "mučen" omámeným japonským velitelem specifickým způsobem, což by v západním světě spíše vyvolalo odezvu o znevažování sexuálních menšin, zatímco pro čínské publikum je to stále ještě nenormální.

plakát

The Girl Next Door (2007) 

Co k filmu říci? Je obtížné něco takového sledovat. Je to koncentrovaná směs sadismu, kterému se nedá dostatečně vzdorovat, kvůli omezeným možnostem protagonistů, kteří nemohou dělat nic jiného, než se pokusit o co nejlepší odpor, jaký dokážou, s vědomím, že to stejně nebude stačit. Těžko říci, jestli je odpornější mučení fyzické nebo psychické, ale jejich kombinace je naprosto devastující a slouží jako varování, aby lidé nebyli lhostejní ke svému okolí, protože je dost dobře možné, že právě oni jsou jedinými, kteří jsou shopní a ochotní pomoci. Tohle je velmi dobře prezentováno na dosti nepravděpodobné scéně "manažera", který dává první pomoc "bezdomovci". Pokud by "manažer" neměl takovou zkušenost z dětství, pravděpodobně by jen stál s ostatními kolem a maximálně zavolal mobilem sanitku. Atmosféra manipulace je v hlavní části ztvárněna tak hrozivě realisticky a chladnokrevně, že je na celém filmu asi tím nejstrašnějším poselstvím o ovládání člověka do takové míry, že přestává být sám sebou a přijme za svou přirozenost nelidský vzor, kterým je po celou dobu ovlivňován. To je vidět především na situacích ve sklepě, kdy "děti" chvílemi přebírají hybnou roli v mučení a "teta má co dělat, aby se jim vyrovnala", přičemž je ale zřejmé, že ty "děti" takový přístup nemají od sebe, musely ho někde nějak získat, což ukazuje na mnohem větší počet "obětí", než je z filmu na první pohled vidět.

plakát

Náš vůdce (2008) 

Film má silný námět, který je ale zpracován nevěrohodně, přehnaně a manipulativně a to přesto, že je inspirován skutečnými událostmi. To ale nejspíše souvisí s autorstvím této realizace, kdy Německo prostě není při nejlepší vůli schopno objektvinějšího pohledu, což se projevuje ve všem, co se dotýka nacismu. Například cenami ověnčená hra Attentat 1942, která si zakládá na co nejautentičtějším přiblížení atmosféry druhé světové války, je v Německu jednoduše zakázaná. Jeden z příkladů výrazně manipulativního vyznění filmu je třeba fakt, že pedagog ve skutečném případě studentům během experimentu přímo nakázal, aby do třídy nevpouštěli nečleny Vlny, zatímco ve filmu je situace prezentovaná tak, že k tomu došli studenti sami od sebe. Film se úmyslně snaží o znevěrohodnění všeho, co by i jen úplně teoreticky mohlo vést k autokratickému systému a vylévá s vaničkou i dítě, účelově zkresluje průběh a především závěr reálného experimentu, na kterém se příběh zakládá. Je velká škoda, jak moc film tlačí na pilu a překrucuje přitom kde co. Při věrnějším zpracování odkazovaného reálného experimentu by film mohl být mnohem působivější a nevypadal by tak přitažený za vlasy, což by minimálně vylepšilo autenticitu postav. Němečtí autoři toho prostě nejsou schopni, protože vědí, co se od nich v rámci groupthinkingu očekává. PS: Podobně manipulativní přístup s ještě více výraznou stopou groupthinkingu se objevuje v Er ist wieder da.

plakát

Kick-Ass 2 (2013) 

V porovnání s jedničkou tu nevyšlo úplně všechno. Tam, kde jednička střídá nadsázku s vážností, dvojka střídá fantasmagorii s realitou. Tam, kde je v jedničce vtip, je ve dvojce trapnost. Děj samotný, což je u pokračování zásadní věc, nenavazuje téměř nijak a vztahy mezi postavami jsou výrazně posunuté. A asi největší tahák jedničky, akce, je tady rovněž taková nijaká. Z jedničky si klíčové akční scény pamatuji ještě po letech, dvojku jsem viděl před pár hodinami a žádnou stylovou akční scénu si nevybavuji. Choreograficky je to o více než dvě třídy dolů. Budu hodný a odpad nedám, ale režisér by si zasloužil ránu blikobuškem.

plakát

Kung Fury (2015) 

Budu stručný. Takhle to vypadá, když se moc tlačí na pilu. Byl jsem zklamán.

plakát

Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) (TV film) 

Úžasný mnohovrstevnatý film, jaké se dnes už nedělají. Jako dítě jsem film měl rád pro jeho komediální složku a víc jsem nevnímal. S odstupem času doceňuji jeho dramatickou složku a mnohem více vnímám tichou statečnost maminky Anny, která se musela poprat nejen s běžnými překážkami, ale i morálkou své doby. K tomu se snažila jak jen mohla, aby Vašek měl v rámci možností hezké dětství a zároveň sváděla svůj vnitřní boj "za trochu lásky". Jednoznačných pět hvězdiček z dětského pohledu, jednoznačných pět hvězdiček z dospělého pohledu. Být to americký film z amerických reálií, Oscara by měl jistého.

plakát

Dny teroru (1986) 

Od tohoto filmu jsem očekával více. Je takový netradiční, až divný. Výhrady mám ke choreografii, kdy Biao prostě zvládne udělat cokoliv, ale pokud choreografie samotná je zvláštní, výsledek ani přes snahu nebude nic moc. Subjektivně si myslím, že tentokrát Cynthia hlavní hvězdu zastínila. Nikoliv kvůli dovednosti, ale prostě měla choreografii "lépe napsanou" na tělo a obzvláště "catfight" stál za to. Co se týče scénáře, film tentokrát není "klasická" kombinace komedie a akčního filmu na HK způsob, ale spíše západního stylu drama plus akce. Díky tomu asi bude pro západního diváka, který se s "Hongkongem" teprve seznamuje, stravitelnější, ale pro někoho, kdo je na HK akční komedie zvyklý, je to paradoxně faktor ubírající na atraktivitě. Subjektivně si myslím, že komedie jim jdou lépe.

plakát

Kung-fu bratři (1979) 

Úvod filmu je z komediálního hlediska perfektní, ale pak vtipná složka střídavě padá a vstává, ovšem na úroveň na začátku se už nevrátí. Akční složka a choreografie naopak jde spíše celou dobu nahoru. Je to asi poprvé, co něco takového napíšu, ale tomuhle fimu by slušelo trošku zkrátit a pár zbytečných šaškování vynechat, ale na druhou stranu Yuen Biao se snaží co to dá a tak to nakonec nechám na pěti hvězdách.