Scrytcher

Komixové filmy se poslední dobou rojí jako na běžícím pásu a filmovému zpracování se dočkala i Elektra. Výsledek je téměř katastrofální. V prvé řadě se Jennifer Garner pro roli drsných zabijáků vůbec nehodí, její postava vás nemůže nijak zaujmout, spíše ze začátku působí nafoukaně, sebejistě, nekleje, nepije, nekouří a co je vůbec nejhorší (a je celkem důležité pro typ filmu jako tento) nelítají z ní vůbec žádné hlášky, při kterých by jste si říkali: ,,Sakra to je baba." První sekvence působí dobře a v červeném úboru vypadá vážně dobře, ale po zbytek filmu je Elektra narvaná klišé jako američan vycházející z KFC. Netvrdím, že komixový film musí být nějaké veledílo, ale mohlo by nám poskytnout dávku slušné popcornové zábavy. To se nám ovšem nedostavilo. Snímek neoriginální, který vám v mnohých směrech připomene PUNISHERA, by se vám měl vyhýbat obloukem.

Kontroverzní pojetí konce druhé světové války a hitlerových posledních dnů. V deprimujících interiérech bunkru, kde se Hitler poslední dny ukrýval se odehrává historický příběh, který se může zařadit mezi perly s podobnou tématikou. Šerá, ponurá kamera navozuje správný pocit konce byť první půlhodina vypadá na to, že všechno ztroskotá na scénáři celek vás vyvede z omylu. Všechny zápory zastíní scény, které vám takřka vyrazí dech (počáteční bombardování, dvě děti, které se zastřelí, matka, co otráví vlastní děti...) vypadají velice autenticky a skutečně v podání hereckých výkonů. U hereckých výkonů se chvíli zdržím a zmíním se o Hitlerovi, kterého stvárnil Bruno Ganz s takovou přesností, že je to až na Oscara. Hitlerovi zápaly vzteku, výbušnost a koneckonců i emoce, které ho zde znázorňují jako ubohého staříka s parkinsonovou chorobou, kterému už nezbývá nic jiného než kulka do hlavy. Pokud jste nedávaly v dějepisu moc pozor je možné, že se občas zamotáte do jmen, které se valí ze všech stran a pro úplné ujasnění je nutno je znát. Z kina jsem odcházel po dlouhé době spokojeně. Jakákoli recenze i jakýkoli koment nemůže dostatečně popsat to co po shlédnutí ucítíte za pocity, tohle se prostě musí vidět...

Krásné interiéry, kompozice, práce s kamerou, a tak bych tady mohl jmenovat a dostal bych se až k hereckým výkonům. Prostě klenot (klasika)...

5-ti minutový krátkometrážní (někdo by mohl možná říct: didaktický) filmeček o tom jak se ne/máte holit. Musím přiznat, že černý humor se mi vážně moc líbil a výborně jsem se pobavil. Celé mi to vlastně trošku připomínalo reklamu a čekal jsem jestli na konci řekne něco jako: Hladce oholen, dobře naladěn...:)

V tomto roce se to biografiemi slavných lidí jenom hemží. Kromě Alexandra, Smrt Petera Sellerse a Letce se objevil i průběh života krále soulu Raye Charlese Robindsona. I když si říkáte, že to byl velký člověk (a to on byl) tento životopisný snímek není zrovna nic moc extra, vizuální stránka (prostředí, kulisy, kostýmy), scény vracející se zpět do Rayova dětství a navíc samotný Jamie Foxx jsou dokonalé a nelze jim zhola nic vytknout. Jamie si na roli dal velice pilně záležet a při některých scénách jsem měl pocit, že tam místo Foxxe sedí skutečný Ray Charles. Co je asi největším všeobecným záporem je přílišná konvenčnost vyprávění a nakonec i didaktický způsob vyprávění je až přespříliš po chvilce nezajímavý a už máte pocit, že vás příběh nemá čím překvapit. Občas mě i naštvala drobná podobnost s Forestem Gumpem hlavně při scénách z dětství + Rayovo rozumování viz. máma vždycky říkala....Celkově je Ray velice příjemná podívaná (hlavně asi díky samotnému Foxxovi a jestli nedostane Oscara tak si půjdu promluvit s akademii) s příjemnou hudbou, která vás správně naladí, ale nic víc, nic míň....

Po Gangách jsem byl zvědav, s čím dalším se nám Marty opět předvede. Přišel s filmem, který se trochu vymyká jeho (pro nás) tradičnímu stylu. Rozhodně to nebylo na škodu. Marty s námi rozehrává příběh o mladém milionáři, ve kterém zachycuje část jeho života. Musím přiznat, že jsem o Howardu Hughesu slyšel poprvé až když jsem zaslechl o připravovaném Letci. Nutno podotknout, že je to postava velice excentritcká a aspoň u nás ne příliš známá. To co se ovšem podařilo Scorsesemu díky dokonalé režii a vyborném hereckým, životním (opravdu si nevzpomenu, kde jsem ho viděl hrát lépe) výkonu Leonarda DiCapria je perfektní zábava, která nenudí a už když si myslíte, že se tu a tam vmísí nějaké to hluché místečko vyplní ho perfektní retrohudba 30-tých let a když se do toho vmísí ještě skvělá kamera soustřeďující se hlavně na detailní expozici je to nebojím se použít slovo "NÁŘEZ". Akce s letadly, Howardův přehnaný smysl pro hygienu. Na Letce je potřeba si zvyknout právě díky jeho délce, která může leckoho zaskočit, ale já jsem byl ohromen po celou stopáž. Marty skvěle odvedl svou práci a doufám, že si pro toho Oscara přijde.

Nepatřím ke Greenpiece a tu kosatku by měl někdo zabít..

!!NOSTALGIE!! I když jsem byl vždycky smutnej, když jsem na ORF viděl příběhy kačera Donalda a Mickeyho z roku 40..a u nás nic takovýho nebylo..

Nápaditý thriller s trošku hloupým českým názvem "Skládačka" se má šanci zařadit do top horror/thriller poslední doby. Rozehrává se hra, ve které musíte přistoupit na její pravidla jinak nemáte šanci si SAW pořádně užít. Saw vyvijí neustálý nátlak na diváka v podobě nervozity, paniky, která je podmíněna tu a tam nějakou tou lekačkou, které ovšem čekáte a moc vás nepřekvapí a sem tam je tam nějaká ta dějová peripetie, které vás ve většině odrovnají. Narozdíl od většiny ostatních horrorů se tento drží dál od standartu potoky krve stříkající sem a tam, jeho atmosféra spíš spočívá v klaustrofobické atmosféře uzavřené místnosti. Boj obou mužů na život a na smrt, kdo vyhraje? Je vůbec možné něco takového vyhrát? Podobnost s thrillerem SE7EN je v tom, že oba hlavní vrazi jsou neskuteční géniové a mají všechno předem naplánované. Skládačka je rozhodně překvapením letošní sezóny s ještě více překvapivým koncem a to i přes to, že film není úplně bezchybný a dokonalý jak se zdá. Mohlo se objevit více her... Když ovšem vezmu v úvahu kolik zajímavých a originálně nápaditých horrorů jsem viděl za poslední rok tak tenhle z nich mě dostal naprosto nejvíc proto 5*:-) btw tenhle parchant vás naučí vážit si života:) Hlášky: Hello Amanda, I want to play game.//Most people are so ungreatful to be alive, but not you, not anymore [Begins to close door] ... GAME OVER!

Hned ze začátku musím říct, že Stonovi natáčení hrdinských eposů vůbec nesedí. Stone, jako filmař nám představil neuvěřitelnou škálu filmů, však ve větší míře kvalitních, vzpomenu kupříkladu VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ nebo U-TURN, to je styl kterému by se měl věnovat. Čekal jsem poměrně hodně a ve výsledku jsem byl velice zklamán o čemž se tu teď chystám rozepsat.. Když se řekne ALEXANDR VELIKÝ představím si válečníka tělem i duší, který spěchá od jedné bitvy k druhé. V Alexandrovi je těch bitev vzhledem k námětu sakra! málo. Ze začátku mi to připadá jako kdyby si starý děda (v tomto případě Anthony Hopkins) otevřel knížku s dějepisem a začal předčítat. Celý film je vlastně jedna velká, nebojím se říct, slátanina, ve které o nic nejde a nic se v něm neděje. Po nudném úvodu přišlo pár dalších nudných věcí z Alexandrova mládí, zkrocení Bukefalose, řečičky o tom, jak má Alexandrova matka ráda hady a opilecký scény s jeho otcem Philipem, tak jsem byl připraven, kdy se už začne konečně něco dít. Konečně skok o nějakej ten pátek dopředu. Colin už se připravuje do bojů a po půlhodině nudy a tlachání o ničem přichází první bojová scéna. Velkým problémem je Farrell vybraný právě na roli řeckého vojevůdce. Je až příliš neuvěřitelně nepřesvědčivý. První výtku k bojové scéně mám ke kostýmům a to konkrétně ke štítům.Štíty měly být udělány tak, že když je dá první linie před sebe, tak je měly ochránit před případným útokem (např. šípy), bohužel štíty nedosahovaly větší velikosti než je obyčejná pneumatika. Alexandrův proslov v podání Colina, měl vstříbit vojsku nějakou morálku a jeho komentáře ve vás měly vzbuzovat pocity jako: „ten je pořádně vyhecoval, teď to bude řežba.“ Nakonec je to až směšné, když se opět snaží o nějaké zbytečné, nudné povídání. Bitva propukla, díky hloupě zvolenému prostředí (poušť) se bitva jeví chaoticky a nepřehledně, kameraman měl při natáčení určitě Parkinsonovu chorobu jinak si to nedokážu vysvětlit. Hloupě se třepající kamera, vás akorát ještě víc zmate a připadne vám jako hrozný kýč. Atmosféu bitvy udává udává hudba a ne třepající se kamera na všechny strany. Hudba je dalším záporem a je vůbec snad nejhorší věci, co ve filmu můžeme spatřit. V bojových scénách jsou melodie neuvěřitelně klidné, místo atmosfericky se stupňujících tónů směřujících do absolutní extáze tu mámeklidné housle, v klidných scénách je to zase naopak. Sice ruce, nohy lítají na všechny strany, ale to přece není základ dobré bitvy. Všechno, co na plátně při boji vidíte je vířící se prach a písek, rozbíhající se vojsko do všech stran , a to už se chytáte za hlavu. Přichází další hodina nudy. Alexandr se proslavil a zapsal se do dějin jako jeden z nejlepších vojevůdců co kdy žili, takovou „poctu“ si však nezasloužil Jde hlavně o bitvy, které vyhrál a území, které zabral. Tohle všechno servíruje Stone velice nudně. Přehrávající Colin se tuto roli vůbec nehodí, lepší podání zvládl např. ve PHONE BOOTH nebo v THE RECRUIT. Herci, kteří stojí za zmínku je Alexandrův milenec Hephaistion v podání Jareda Leta a Alexandrova matka Olympia stvárněná Angelinou Jolie. Celý příběh vypráví Ptolemy (Anthony Hopkins), který je něco jako noční můra všech studentů, kteří někdy zažili kantora, který jen nezáživně mluví a už vás chytá pocit urvat si ruku a hodit ji po něm. Jestli-že o Gladiátorovi se mluvilo jako o špatném filmu, tak potom nevím co je tohle. Ještě nikdy jsem neměl větší chuť z toho kina odejít. Příběh ani sám neví, který se má ubírat směrem a tak proste Stone něco splácal a That´s all! Alexandr rozhodně není film pro každého....50% a to buď rád....Rozhodně nejhorší Stonův film. Hláška: sice není z Alexandra, ale budu si ji pamatovat: Spolužák: Ty 3 hodiny života už mi nikdo nevrátí...