Oralfabet

Film nemusí mít děj ani sympatické postavy, abych si ho užil. Jenomže někdy musí. Joo, je to důležitý a kultovní a tak, ale když se od toho všeho člověk odprostí a kouká se na to prostě jako na film... Nevím, nevím. Ale hřbitovní trip scéna dobrá. 6/10

Chudák Dude, chtěl se jenom válet a pálit jointy (nejlépe ve vaně), jenže okolní svět mu to nehodlal dopřát. To je situace, do níž se dokážu bez problému vcítit, i když mi nikdo nikdy nepochcal teppich, nestrčil hlavu do hajzlu ani nehodil fretku do vany. A to ani nemluvím o tom, co všechno se stalo s Dudeovým autem... Jeden z nejvtipnějších filmů všech dob. PS: Drž hubu, Donny! 10/10

Nebudu tvrdit, že dokonale chápu, o čem to je, a co se to snaží říct (knihu jsem nečetl a mám pocit, že by to v tomhle případě pomohlo), ale líbilo se mi to, a na základě (nejen) zdejšího hodnocení jsem očekával něco o dost hůř vstřebatelného. Největší hřích asi vidím v tom, že když jsem ze závěrečných titulků zjistil, že hudbu skládal Danny Elfman, nedokázal jsem si zpětně vůbec vybavit, jak zněla. Slabších 7/10

Hmm... Možná jsem se měl podívat spíš na tu kratší verzi. První část, Totovo dětství, byla fakt perfektní, nostalgická, vtipná, láska k filmu z ní byla cítit tak silně, jak jen to jde... Jenže pak film značně zpomalí a vydá se pro mě lehce nezáživnou cestou. Doufal jsem, že uvidíme více z Totových režisérských počátků, první krátké filmy, co natočil a tak... Nicméně, jde pořád o velice milou záležitost, kterou asi ocení každý milovník kinematografie. 8/10

Rád bych zde jako komentář vyplodil něco stejně originálního a svěžího, jako byl film sám, ale to asi ani nejde. Poznamenám jen, že zdejší hodnocení je výsměchem.

Není to taková katastrofa jako Suicide Squad, akce občas zábavná a vizuální stránka mě z větší části dost bavila, ale nejděsivějším zločincem pro DC zůstávají scénáristé. V tomhle případě teda scénáristka, abych byl přesný (a u tohohle filmu radši přesný budu) 4/10

Silné, skutečné, upřímné, lidské... Však už si ta další přídavná jména domyslíte. Prostě jeden z těch příběhů ze života. A život se s Uxbalem (cool jméno) rozhodně nemazlí, vlastně mu toho naložil tolik, že jakékoli okamžiky štěstí působí jako oáza v poušti beznaděje a strádání. Ta scéna, kde společně jedli zmrzlinu mi přesto (a nebo možná právě proto), že byla tak obyčejná, přišla fakt... Biutiful. Nic jako Birdmana asi mezi Iñarrituovými staršími filmy nenajdu, ale ani si až tak nestěžuji. Bardem samozřejmě excelentní. 8/10

"I'm a giant ear, waiting for your songs of niceness..."

Od Spikea Leeho jsem zatím nic neviděl, ale tohle byla fakt paráda, i když je pravda, že podle takového příběhu snad ani špatný film natočit nešel. Ron Stallworth musel být neskutečnej borec.

Takhle to dopadá, když přejedete jezevce. 8/10