Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (1 211)

plakát

Na Hromnice o den více (1993) 

Dokonalý. Věděl jsem o tomhle filmu už dlouho, ale z nějakého důvodu jsem se na něj podíval až teď. Ten koncept je samozřejmě super (mám pocit, že byl použit i jinde, ale rád bych si myslel, že tady to bylo poprvé) a musím říct, že Ramis z něj vyždímal naprosté maximum. Fakt už nevím, jak líp by to šlo zpracovat. A Bill Murray... Na začátku hraje fakt pořádnýho kreténa, až jsem si říkal, jestli se podaří z něj udělat ke konci filmu sympaťáka (celou dobu bylo jasné, že k tomu to bude směřovat). I to se vyvedlo na jedničku. No a nejen Bill, i Andie MacDowell je perfektní, takže sečteno a podtrženo... Rozhodně jedna z nejlepších romantických komedií, co jsem kdy viděl, co vůbec nestihne nudit a je taky vážně hoodně vtipná. 10/10

plakát

Nahý (1993) 

Těšil jsem se na Thewlisův herecký koncert a Thewlisova hereckého koncertu se mi dostalo. Bohužel mi postava, kterou ztvárnil nepřišla fascinující, spíš jen frustrující. Scénář je často vtipný, s vizuální stránkou nemám sebemenší problém, a dobře tady hrajou všichni, jenže nakonec je to pro mě stejně jen důležitě se tvářící NIC. A moc nechápu, proč tam vlastně byl ten Sebastian/Jeremy, vím jen, že mě celou dobu neskutečně sral. Jo a byl to docela mindfuck slyšet budoucího Lupina pronášet větu "I used to be a werewolf". 6/10

plakát

Omámení a zmatení (1993) 

Ani nevím tak úplně proč, ale fakt jsem si to užil. Prostě jsem měl pocit, jako bych tam byl s nima, chlastal a pálil jedno brko za druhým. Ne, že by mi ty postavy přišly nějak úžasné, prostě takoví obyčejní lidé, což se sem asi hodilo. 8/10

plakát

Piano (1993) 

Je Harvey Keitel držitelem rekordu za počet filmů, v nichž ukázal svou chloubu? Vím teda jen o dvou, ale to mi pořád přijde jako víc, než jakýkoli jiný herec mužského pohlaví, co znám (nepočítáme-li pornoherce pochopitelně). Každopádně... Nádhera. Myslím ten film. 10/10

plakát

Poslední akční hrdina (1993) 

Zaseklé na půl cesty k opravdu efektivní satiře či dekonstrukci žánru, ale pro mě osobně pořád o něco atraktivnější než spousta tradičních akčňáku. Nedává to moc smysl, hlavní kluk je trochu otravnej, ale když nad tím člověk až tak moc nepřemýšlí, je to docela solidní zábava. Na druhou stranu jsem byl při prvním shlédnutí tak unaven, že jsem šel spát půl hodiny před koncem, a další den jsem necítil sebemenší potřebu film dokoukat. 6/10

plakát

Prostřihy (1993) 

Začátek mi lehce nesedl, jednak samozřejmě musí být neuvěřitelně složité představit najednou dvacet různých postav, jednak mě trochu zmátla celá ta záležitost s helikoptérami a pesticidem... Za chvíli jsem se ale do děje ponořil a vychutnal jsem si dosyta celé tři hodiny. Celou dobu jsem si to chtě nechtě musel v hlavě srovnávat s Magnolií, a (naštěstí) jde v konečném důsledku myslím o velice odlišné filmy. PTA si užívá drama a teatrálnost, plně využívá toho, že natáčí film a může si dělat, co chce. Z Short Cuts mám spíš dojem, jako kdyby Altman vzal dvacet různě propojených postav a nechal jejich příběhy, aby se samy vyvíjely, občas to působí skoro až dokumentárně a fakt jsem měl prostě pocit, jako kdybych sledoval osudy skutečných lidí. Nejvíc tady na mě zapůsobily různé drobné vtípky a okamžiky, co na sebe ani nijak nestrhávají pozornost. Pořád preferuji Magnolii, má v mém srdci prostě speciální místečko, zároveň ale myslím, že nemá smysl srovnávat, který film je lepší. Ale jedno srovnání stejně na závěr přihodím: Déšť Žab > zemětřesení. 9/10

plakát

Tajemná vražda na Manhattanu (1993) 

Dlouho jsem se rozhodoval, kterým filmem bych měl odstartovat expedici do filmografie Woodyho Allena a nakonec za mě rozhodl Netflix, neboť jiný film jsem tam od něj nenašel. Každopádně si myslím, že s Woodym si budeme rozumět, jeho komentování průběhu děje mě asi bavilo víc, než děj samotný, takže příště to vidím na nějakou obyčejnou konverzačku bez komplikovaného detektivního případu, ten mě nějak úplně nebral. Protentokrát uděluji pouze 6/10

plakát

Tři barvy: Modrá (1993) 

Má to jen hodinu a půl, ale přišlo mi to delší - myšleno jako kompliment. Asi proto, že postava Julie působí tak skutečně, jako kdybych ji znal už dlouho. Za což může určitě Kieslowski i fantastická Juliette Binoche. Ta stejně jako film sám působí na první pohled velice chladně a odměřeně, ale přitom se pod povrchem skrývá tolik neskutečně silných emocí... Jo a taky je ten film faaakt modrej. 9/10

plakát

Ukradené Vánoce (1993) 

Sice je ta hudba po animaci rozhodně nejvýraznější složkou filmu, stejně bych si ale přál, aby se méně zpívalo a více mluvilo. Takhle mě to místy trošku nudilo i navzdory velice skromné stopáži a kvalitě hudby. Ale Jack, Sally i ten doktor s odklápěcí hlavou jsou dost boží. 8/10

plakát

Uprchlík (1993) 

Vzhledem k jednoduchosti zápletky považuji stopáž za lehce přestřelenou, ke konci už to chvílema působilo trochu natahovaně... Ale jinak jde o nepřekvapivě dobrý film s nepřekvapivě dobrým Harrisonem Fordem a několika úžasně napínavými scénami. 8/10