Huntelaar

Já chci, aby se konečně udělali nějaké standardy pro film statusu 3D, protože vedle Avatara a Gravitace jsou všechny ty konverze a nativní 3D u čehokoli, kde režisér stříhá jak smyslu zbavený a nemá páru a důležitosti skladby záběrů, jen kopa sraček, ležící na dně septiku infekčního oddělení Kalkatské obecní nemocnice, který tento formát nechutně devalvují.

Rozdíl mezi „jak to vypadá“ a „o čem to je“ snad nemohl být větší. Na to, jak famózní to má vizuál, to odvypráví osudy hrdinů jak z rychlíku. Jejich motivace si divák domýšlí, protože něco podobného už přece někde jinde viděl (týpek na smrtelné posteli, matka vs. nemocné dítě, vládní agent mimo zákon apod.), a tak je škoda, že to nebylo tak třikrát delší, aby byl prostor si najít vlastní (jinou) cestu k postavám. District 9 to v tomto zvládl na jedničku.

On si zřejmě Verbinski myslel, že se mu jen tak podaří znova trefa do černého a oživí mrtvý žánr pro širokou veřejnost, ale chlapec šlápl pěkně vedle. Já tam vidím tu snahu o „eyecandy“ momenty, ale ten pocit jako při sledování Pirátů se prostě nedostavil. Na jednu stranu se Depp vážně ohrává, nad druhou stranu se Geoffreymu Rushovi v roli záporáka nejde vyrovnat, na třetí stranu se tady příběh utopil sám v sobě a za čtvrté, jak moc byl Hammer jako jednovaječné dvojče uvěřitelný, tak moc mu tady ujíždí vlak (toť krásný dvojsmysl).

Literární komiksy mají dobu, kdy jejich hrdinové byli černobílý dávno za sebou. Snad se někdy dočkám doby, kdy se to stane i s filmy. I když chápu, že udělat film, kde má hlavní hrdina nadlidské schopnosti něco stojí, a producent to chce zpět, je prostě na škodu sledovat film s tak obroušenými hranami. On totiž Wolverine není hrdina pro mladší žáky (PG – 13 mu strašně škodí) a měl by povýšit minimálně do dorostu. A tak pro mě Loganovu druhou sólovku táhnou z průměru jenom japonské reálie.

Vážně by mě zajímalo, kde se ztratilo to Pixarovské kouzlo. Jejich filmy vždycky byly především pro děti, ale přes ten nános desítek odkazů a pomrknutí na staršího diváka, z toho vznikaly rodinné komedie, které snad ani nestárnou. Dnes je to jen bohapustá poučovačka pro malé špunty a jejich kino doprovodu budou stačit prsty obou rukou, aby se dopočítali momentů, které je upřímně pobavily.

Film je tak za tři hvězdy, jednu dávám za "Matkychtivýho" Jonese.

Je takové nepříjemné vědět, že ten film zřejmě už nikdy neuvidím, protože za další vstupné do kina to nestojí a pustit si to na čemkoli, co má uhlopříčku menší než 3 metry, vezme veškeré plusové body toho snímku. Jak už bylo párkrát řečeno, lidské postavy a jejich osudy jsou etalonem hollywoodského klišé, ale když se na plátně začnou rubat Jägerové s Kaijui, tak je to na vypadnutí očí z důlku. V tom je to nejultimátnější blockbuster ever.

Kurňa, proč jsou režiséři režisérama, když ani jeden z nich neřekne Patizónovi: „Roberte, ano, můžeš se víc usmívat do kamery, nikoho už tvoje psí oči nezajímaj. Nemáš zakázaný používat víc obličejových svalů než ty, díky nimž svěsíš koutky úst.“ Protože když se RPazz usměje, dostává jeho herectví úplně jiný rozměr. Jinak je to nudař, který by neměl opouštět rámek Stmívání.

Tvůrcům Zprávaře podařilo vytvořit „šovinismus s lidskou tváří“, který ve své podstatě vůbec neuráží a je pouhým vtipným parodováním originálu. A když do hlavní role obsadili Willa Ferrella, který se pro tyto role macho týpků narodil, vznikla legendární záležitost kultovních rozměrů.

Dokument poplatný době, který měl sice štěstí, že ani po dvaceti třech letech neztratil nic ze své statistické hodnoty, z jiného pohledu však neuzná jiné legendy NHL a jejich výkony. I když je pravda, že 1851 bodů za deset let už nikdy nikdo nezahraje. Osmdesátky prostě byly strašně svojské. Těším se na ten den, kdy našeho Jaryho uznají jako jednoho z nejlepších hráčů této hry. Přece jen je něco jiného udělat přes 150 bodů za rok v osmdesátkách a strávit nejproduktivnější část kariéry v defenzivních devadesátkách a i tak dosáhnout osmého místa bodování všech dob. PS: V bodování play-off je pátý za Gretzkym, Messierem, Kurrim a Andersonem, šestý je Coffey, všichni jsou členy dynastie 80s Edmontonu Oilers.