Huntelaar

Undeniable fuc*ng guilty pleasure, ale teda znám to až od dílů po roce 1989.

Na podruhé ještě lepší než prvně. Očividně se asi musím přihlásit k nekritickým obdivovatelům Christophera Nolana, ale co mám dělat, když ten člověk mě umí trefit takovým způsobem přímo na solar. Všechny ty Mementa, Rytíři, Počátky a podobné Triky mě donutily tolik přemýšlet během (a hlavně po) sledování o čem to celé bylo a je. Imaginární lidé řešící imaginární problémy a vztahy v imaginárním světě jsou #podleNolana netolik nepodobné reálným problémům a vztahům v Našem světě. Jako chápu, že vytvořením sci-fi světů a jejich zákonitostí vede v závěrečné konkluzi postav a motivů k tomu, že někteří diváci se můžou cítit podvedeni laciností, nepravdivostí nebo nelogičností, ale já mezi ně nepatřím a s lehkostí v duchu mě to vůbec netíží. Když si tady u Interstellaru v konečném hodnocení ještě připočtu osobní sympatie ke kosmonautice, cestování v čase i prostoru nezbývá mi nic jiného než nastřelit plnou palbu.

Uznávám, že nápad s naivním zdravotnickým robotem zasazeným do města zkombinovaného z toho nejlepšího z Tokia a San Francisca chce neskutečnou dávku fantazie, jenže na mě to bylo až moc. Chtě nechtě to prostě má svou cílovou skupinu diváků, ale já jí nejsem. Palec nahoru především režisérskému duu, které bych někdy v budoucnu rád viděl u hraného filmu obsahujícím epické scény a momenty, protože takové věci mají v oku.

Na jednu stranu se mi strašně líbí, jakou práci si tvůrci dali s postavou Keiry Knightley a ona samotná podle mě podala jeden z nejlepších výkonů kariéry, na druhou stranu bohužel filmu jako celku podráží nohy postava Chloë Grace Moretz a já ani pořádně nevím proč. Prostě rušivý element.

Hlavní roli tam má zřejmě Cruise, ale ten nakonec od Nicholsona dostal tak na prdel (to ani nebylo na body jako totální K.O. s hozeným ručníkem do ringu), že mi to kazí celý dojem z filmu. A to ještě nevím, jak taktně naznačit jak moc mizerná tam byla Demi Moore, vedle které i ten Cruise zářil.

S filmem jako takovým mám pár menších problémů, za což by si nezasloužil maximální hodnocení, ale když má v hlavní roli neskutečně uhrančivého Gyllenhaala [čti Jylenjeleho], kterému někdo napsal hned několik famózních dialogů, musel jsem chtě-nechtě dát plnou palbu. Nechce se mi věřit, jak „lehce“ se jim podařilo vykreslit typický příklad ukázkového sociopata. A to, že si to celé pohrává s otázkou poptávky po bulvárním zpravodajství toho nejhrubšího kalibru, beru jen jako třešničku na pomyslném dortu.

Má u nás pořád James Franco početnou suitu hatterů? Protože na příštím výročním zasedání by si měli dát filmový maraton Rebela bez příčiny, Na východ od ráje. Giganta a následně tuto biografii, aby konečně docenili kvality plochého Harryho Osborna a prkenného Tristana z Isoldy.

Tak nějak chtěli vypadat Expendables, když si nehrají na nostalgiky pomrkávající na své fanoušky. Osmdesátkové černobílé charaktery, mašiny na zabíjení na vejminku, následně kosící no-name záporáky po stovkách střihnutý v současném akčním standartu. PS: Má Keanu Reeves nohy do iks neb běhá jak Forrest Gump se zdravotními protézami?!

Postava Denzela Washingtona je takový akční Andy Dufresne z Vykoupení z věznice Shawshank. Takový zádumčivý, sečtělý týpek, který toho moc nenamluví, ale i tak to záporákům v průběhu děje pěkně nandá, dokonce až do naprostého zde absurdního konce.

Dvě třetiny to perfektně pracuje s premisou tajemna, labyrintu a něčeho tam venku, aby to posledních pár minut zazdilo, hodilo clifthanger na další díl a nechalo ve mně pocit zbytečně strávené dvouhodinovky, protože to vlastně nemělo žádný smysl.