Recenze (248)
Hobit: Neočekávaná cesta (2012)
Za mě další geniální film od Jacksona, který jde v duchu LOTRa, ale přitom je to docela jiné dílo (podobně jako rozdílné knižní předlohy). Než bych se tu asi dokázal vymáčknout, tak si radši dovolím použít analýzu Douglase, která to podle mě vystihuje dokonale - http://douglaskokes.blogspot.com/2012/12/hobit-aversus-spolecenstvo-prstenu-o.html?m=1
Avatar: The Way of Water (2022)
Ok, stejně jako u prvního dílu, je tu scénář (jak vyprávěněho děje, tak třeba i postav) skoro až nepochopitelně úplně na nic. Ale na rozdíl od jedničky či na rozdíl od jiných děl, co mají táhnout na pouze audio-vizualní zpracování, mě tady tenhle kousek vizuálem a řemeslným zpracováním doopravdy vtáhl sám do sebe. I když se asi 2 hodiny vlastně nic nedělo a další hodina byla hodně tuctová - až na pár povedených agitek, tak mi to uteklo a vůbec jsem neměl pocit dlouhé stopáže. Na druhou stranu, by mě zajímalo, jestli by tomu tak bylo, kdybych film neviděl v Imaxu. Protože tady se WOW efekt rozhodně dostavil. A ještě jedna věc - je to strašně Camerovskej styl a nechává zde několik svých podpisů, ať je technické zpracováný jakkýkoliv, člověk v tomhle jednom filmu koukal chvilku na Vetřelce, pak na Terminátora, pak na Propast a úplně nakonec i na Titanic 😅.
Andor - Ulice Rix (2022) (epizoda)
Jedno z nejvíc epic vyvrcholení nejen ve Star Wars universum.
Andor (2022) (seriál)
To co jsem psal k Rogue One, platí i tady a ještě i dokonce o krapet lepší. Asi jediná příběhová linka, co se dá, od doby co Disney SW přebrala, sledovat s naprostým uspokojením fanouškovského srdce.
Sandman (2022) (seriál)
První série, a doufám že ne poslední, je rozhodně překvapení tohohle roku. Převyprávět ságu na tv obrazovkách jako je Sandman, je obrovská výzva (ať už z důvodu několika příběhových linek, rozmáchlosti ságy, jiného stylu u každého komiksu nebo jiného postavení hlavního hrdiny v každém příběhu) a tady musím říct, že se to tvůrcům rozhodně povedlo. Konečně seriál kde se neinvestovalo jen do vizuální stránky ale i do scénaře a kde je vidět, že je pod tvorbou podepsaný i sám velký mág Neil Gaiman. Vizuální stránka je zákonitě jiná než v předloze, ale pořád se jedná o estetické hody a ukažte mi seriál, který má většího komiksového ducha. Skvěle pospojovaný a poskládaný příběh věrný předloze, skvělé obsazení, bez chyby napsané postavy a alegorie, co vás dostane, skoro v každém díle. Klobouček před Gaimanem a rozhodně kandidát na seriál tohole roku.
Frankenstein (2011) (divadelní záznam)
Geniální dílo které má doopravdy několik společenských a vědeckých přesahů i do dnešních dnů (empirismus vs. nativismus, etika, společenský řád atd.) a geniální herecké výkon, kde Cumberbacht potvrdil, že je herec s velkým H (viděna verze kde Cumberbatch hraje 'monstrum' a Miller Frankensteina).
Až vyjde měsíc (2012)
Nádherná poklona skautu a dětství a hudebně/vizuální paráda. Moje první seznámení s geniálním Wes Andersonem a jeho unikátním citem pro filmařinu.
Matrix Resurrections (2021)
Chápu, že to není marvelovka nebo jiné typické pokračování, jak jsem zvyklí z ostatních úspěšných sérií, kdy se vždy servíruje pouze to, co divák chce a co od série či režiséra většina očekává a akcí a efekty se snaží překonat předchozí filmy. Ale přece když nějaký film vybočí z těchto zajetých kolejnic a naservíruje divákovi úplně něco jiného než očekává, tak to neznamená, že je špatný. Za mě je tenhle snímek fascinující, komplexní a hlavně neskutečně originální. Kdy za prvé vydařile rozvíjí svět space opery Matrixu (i když je zde příběh celkem přímočarý a záměrně na první pohled mdlý) a za druhé naprosto bravurně reflektuje sám sebe a předchozí trilogii a zároveň kritizuje zajeté postupy současného mainstreamového a sterilního hollywoodského filmového průmyslu. To vše v tomto snímku do sebe zapadá jak kolečka sentinelů. Takže za mě obrovský respekt, že nevznikl jeden z dalších mnoha napodobenin, guilty pleasure spin offů či trapně sentimentálnícn pokusů o fanservis, ale po dlouhé době tu máme něco krásně zvláštního, originálního a svěžího. Nakonec tak jak byl originální a zvláštní i první Matrix, nyní to je pouze v jiných ohledech :).
Ztraceno v překladu (2003)
Bill Murray rulez a konečně nějaká romantická komedie bez typických cliché a podobných otravných věcí (naopak se jim někdy přímo vysmívá do obličeje).
Země nikoho (2001)
Výborně zachycená podstata celého konfliktu Jugoslávských válek, které byly založeny hlavně na síle demagogie a propagandy (i když asi z jedné strany to bylo více, než je film ochotný přiznat) plus na naprostým a doopravdy až někdy směšným selháním ostatních evropských států - šmoulů- nějak rozumně do tohoto konfliktů zasáhnout. A tohle vše film geniálně zachycuje na jednoduchém příběhu a na celkem malém prostoru. Zároveň se nevyhýbá a ukazuje i na nezvyklou krutost, která v tomto konfliktu byla přítomna. Jedna z nejlepších tragikomedií, co jsem viděl.