montongery

It's a sick. Jak bylo ve filmu řečeno. Průměrný snímek o dnešních hodnotách a naivní představě zlaté generace o americkém snu, kdy převládá slepá touha po stylu celebrit a krásného života, kde člověk nemusí počítat peníze a jen si je užívat, aniž by pro jejich vydělání vyložil nějaké větší úsilí. Plus si myslím, že Emma jako herečka vynikla a s rolemi v budoucnu určitě problém mít nebude.

Aktuální drama natočené originálním způsobem. A i když kulisy a styl života jsou zde vyobrazeny nezvykle autenticky, tak hlavní dějová linka pro mě dostává rozměr skoro až Shakespearovského dramatu, jen převlečeném v moderním hábitu. Jak sám reagoval Rapman (režisér Andre Onwubolu) na kontroverze okolo tohoto filmu: 'Blue Story is about love, not violence' .

Tady podle mě vysoké hodnocení bohužel nemá co dělat s kvalitou filmu jako takového. I já jsem chvilkama uvažoval alespoň o 4 hvězdách, ale už během filmu jsem si uvědomil, že to je kvůli efektu legendární hudby a kvůli určité nostalgii, co ve mně vyvolala (za mlada se u nás doma o víkendech jejich CD točila skoro nonstop). Ale jinak film jako takový se mi zdál dějově nekonzistentní, emoční scény až moc přehrané takovým tím cliché Hollywood způsobem a celkově na celém snímku bylo vidět, jak se jen a pouze vermomocí snaží zaútočit na divákovi city. Vlastně ve stylu vyprávění nebo v jiném aspektu dílo nebylo vůbec originální a bylo natočeno jen jako jeden z dalších mnoha průměrných velkofilmů, které sází na značku či název. Moje další výtka je ke scénáři - příběh Queens (nebo zde spíš příběh Mercuryho) do podrobna neznám, ale určitě bych neřekl, že vše bylo tak jednoznačné a jednoduché, jak se film snaží ukazovat a kdy kupodivu velkým mezníkům dává málo prostoru a bez nějaké debaty je rozstřelí a jede dál, jak kdyby se nechumelilo. Tohle celé pojetí naprosto ubírá od nějaké větší dramatičnosti. A navíc je to asi až moc o Freddiem, kdy ostatní členové jsou tu jen spíš jako takové křoví. Poslední větší zklamání byl jinak všude vychvalovaný Rami Malek. On by roli zahrál dobře, ale musel by hrát někoho jiného, já v něm Mercuryho neviděl (umělý předkus, přesné kopie kostýmů a pár jeho známých pohybů prostě nestačí). Za plusy beru dobové kostýmy a celkovou dobovou atmosféra a již zmíněnou hudbu, kterou je film doopravdy skvěle prokládán. Takže overall zklamání a pro mě to je spíše až podprůměrný snímek, který na mě celkovým dojmem vyznívá jako taková líbivá rychlokvaška, co má za cíl pouze co nejbezpečněji zacílit na co největší počet diváků (což se asi evidentně i povedlo).. Queens by si zasloužili určitě lepší počin.

Zájímavý nápad, který se zde ale bohužel moc nevyvíji. A osudy hlavních postav se mi nezdají moc probrané do detailu. Povrchní a bezduchá 80 minutovka, škoda.

Jedna hvězda za Kaňkovského s Mádlem a druhá za ucházející sebeparodující první polovinu. Ta druhá polovina na mě byla až moc velký bizár a sotva jsem to dojel do konce. Jinak celkově na mě film bohužel působil kvalitou jak z nějaké televizní německo-maďarské koprodukce.

Chytrá a chytlavá komedie s trefnými hudebními čísly, které jsou v různých hudebních stylech, takže z toho někdy doopravdy sálá atmosféra skoro až Broadwaye. Celkově to je o jednoduchém a známém námětu, ze kterého ale svým zpracování vznikla originální podívaná. Do toho všeho skvělé postavy a hlavně povedená záporačka, co si nezadá třeba s Cruellou. Takže po první sérii tu potenciál určitě je a snad se to bude vyvíjet podobným směrem i dál.

Jules Verne mezi filmaři. Ani po 100 letech to neztrácí sílu, základ všeho co dnes můžeme vidět.

Je to jako pozorovat sportovní zápas (zde zápas o dopadení a obžalování pachatele) z trenerské lavičky (zde strategie jak podezřelého usvědčit).. A stejně jak se to ukázalo u profláklé hry Fantasy League, tady to taky není nuda.

Za mě nejhezčí televizní zpracování První republiky, kde na prvním místě vévodí skvělé kulisy, rekvizity a dobová atmosféra. Samotné detektivní příběhy, které jsou někdy více (naštěstí převážně více) a někdy méně podařené, považuji až za druhořadé. Ale i jejich atmosféra a napínavost se podaří většinou skvěle a někdy až morbidně vykreslit a z nějakých dílů jsem doopravdy párkrát nespal. Už z toho a z názvu seriálu je vidět, že seriál mixuje humor s vážnými společenskými tématy tehdejší doby, což se mu vede doopravdy skvěle. Tohle geniálně graduje třetí sérií, kdy se z pozadí nenápadně dostává čím dál tím více do fyzického popředí hrozba nacistického Německa a následné okupace. A to vše v podání skvělé party, v čele se skvělým Töpferem a Trojanem, která si správností, humornými anekdotami a chemií, která mezi nimi funguje, nezadá ani s Rychlými šípy.

Poslední dvě povídky jsou doopravdy nejlepši, ale ani ty první dvě nejsou špatné (i když ta první je asi pro běžného diváka nejhůře stravitelná, tak se nenechte hned odradit, jak se mi málem i mě samotnému stalo). A Tim Roth se mi se svými trhanými pohyby a celkovou šíleností strašně líbil, i když mi nejdříve chvilku trvalo, než jsem si na něj zvykl. Snímek svůj účel na konci splní a člověk se nad absurditou a neočekávaností v příběhu povídek pobaví.