dvopet

Inscenace National Theater London, v níž se Kenneth Branagh, známý díky masovému dopadu kinematografie především svou filmografií, vrací coby režisér a současně i představitel hlavní role opět k Shakespearovi i na divadelních prknech. I přes bohatou zkušenost s divadelní prací si přizval jako druhého režiséra Roba Ashforda, působícího jak na britských scénách, např. v Old Vic Theater či Donmar Warehouse v Londýně, tak na Broadwayi. Krom náročnosti spojení „dvojrole" režisér – představitel hlavní role, si přítomnost druhého režiséra zřejmě vyžádaly i produkční podmínky při procesu zkoušení. Inscenace nejkratší Shakespearovy tragédie byla uvedena během mezinárodního divadelního festivalu v Manchesteru na začátku července 2013. Výtvarník Christopher Oram využil pro scénografii reálný prostor lodi odsvěceného kostela St. Peter Hallé, který dnes slouží zejména ke koncertním a nahrávacím účelům. Představení bylo natočeno v rámci projektu National Theater Live, který ideově navazuje na přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku. V české distribuci jej měli diváci možnost vidět v kinech v podobě záznamu. Hudbu složil Patrick Doyle, autorem světelného designu je Neil Austin. V dalších rolích – Alex Kingston (Lady Macbeth), John Shrapnel (Duncan, Seyton a Stařec), Jimmy Yuill (Banquo), Ray Fearon (Macduff), Alexander Vlahos (Malcolm), Patrick Neil Doyle (Fleance) ad.

Ambiciózně pojatý experimentální filozofický dokument o hledání „počátku“ v zemi lva. Lidé nejrůznějších profesí, věku, zájmů či vyznání hovoří na místech a o místech nějakým způsobem spjatých s českou státností. Hora Říp, Vyšehrad, Šárka či Václavské náměstí jsou jen jedněmi z míst, kterými Ondřej Vavrečka při natáčení prošel. Astrofyzik, kabalista, esoterička, teolog, vesnická stařenka, biolog či antikvář se ve svých promluvách dotýkají historických událostí, pověstí, knih, pamětihodností, filozofie, náboženství a svého vlastního pohledu na svět a na život. Různé životní přístupy a názory s sebou přinášejí již předem nezodpověditelné otázky. Vavrečka natáčel snímek v roce 2008 a promítl tak do něj i tzv. „osudové osmičky“ a události těchto let tak zásadních pro náš stát a jeho historii. Rozhovory na toto téma jsou ve snímku řazeny tak, jak po sobě v kalendáři následují měsíce v nichž se odehrály. Snímek je rozdělen do 22 kapitol označených písmeny hebrejské abecedy a stojí na základě práce se střihovou skladbou, o níž autor mluví jako o racionálně-intuitivní.