sedna

Audrey CHanel :-) nevím jak to říci, nejsem znechucena a ani příliš znuděna, ale pravda je, že není film až tak záživný. Ale proč se k němu vracím? Možná její svobodomyslnost nebo sama Tautou...svět kalhot a klobouků..? Nominován na cenu Americké akademie filmového umění a věd Oscar za kostýmy, dále čtyřikrát na britskou filmovou cenu BAFTA, pětkrát na francouzskou filmovou cenu César a třikrát na Evropskou filmovou cenu. Z toho všeho ovšem získal pouze jednoho Césara- za kostýmy.Jako odborný konzultant kostýmů na filmu spolupracoval dokonce Karl Lagerfeld – hlavní designér současného Chanelu. V doslovném překladu ‘Coco před Chanelem‘ a od toho by se mělo odvíjet očekávání.

León… i po třetím zhlédnutí je co objevovat. Pak je možné sledovat protagonisty i zvlášť. Skvělý film. Probouzí ve mně melancholii a v příběhu , jak je předveden Bessonem i jiskru světla (ač to zní hloupě) Pan prasátko, květina…střet hrubě dospělého světa s dětským, kdy Mathilda dovede Leona k tomu, že bez čtení je to on, kdo je manipulovatelný jako dítě a její přesvědčení, že právě z nich dvou je to Leon, o koho je třeba se starat a milovat ho jako rovnocenný partner. To mne opravdu baví. Natalie, Jean i Gary .. Hudba Erica Serry je výborný výběr. Za mne není co řešit, ráda si film pustím zase:-)

Stanisław Lem je jistě jeden z nejoriginálnějších autorů science fiction a spekulativní prózy.. Jeho kniha je soubor komických grotesek, pojatých jako úryvky z deníků a vzpomínek Ijona Tichého, Dílu neschází parodie, recese a má samozřejmě i filosofický podtext. O to usiluje také film, který naráží, na podstrkování nám falešného věčného mládí farmaceutickým průmyslem a na zánik potřeby živých herců pro natáčení filmů. Lemova představa budoucnosti před cirka 50ti lety se vyplňuje, vše, o čem napsal, se pomalu stává realitou. Co na to Ari? "V první části filmu není s Lemovým románem spjaté v podstatě vůbec nic, použil jsem Futurologický kongres spíše jako inspiraci nežli jako pevnou předlohu pro film. Představuji zde mou vizi budoucnosti, která je velice ovlivněná mým způsobem čtení románu,“ Při začátcích natáčení se Arimu v souvislosti se strojem na skenováním Robin stala zajímavá věc. „Když jsem psal scénář, vůbec jsem nevěděl, že taková věc již existuje. Při hledání dobrého místa na natáčení mi zaměstnanec zavolal a řekl, že stroj na snímání osobnosti, který potřebuji, se nachází v L. A. v natáčecím studiu.“ Problém byl v tom, že zařízení nebylo žádnou kulisou či duplikátem, nýbrž naprosto reálným funkčním přístrojem. Zvláštní film, zvláštní soundtrack. Robin Wright hraje Robin Wright. A k tomu zpívá. Max Richter je známý tím, že příliš nerespektuje zažité hranice a míchá dohromady klasické, elektronické a rockové prvky, což se zrovna k filmu tohoto typu hodí. Dávám body za Lema samotného, za to podstoupené riziko dostat se do divákovy hlubší mysli. Je zřejmé, že hodnocení bude rozdílné, Za mne ****

Připojuji se k řadě těch, co neudrželi s pozorností až do konce... škoda, mohlo to být rozhodně při nejmenším lépe dotaženo do konce, jakoby to chtěl někdo rychle dokončit. Nicméně Sci-Fi je můj oblíbený žánr a kdo ví,, kdybych to neviděla v pozdních večerních hodinách... je to dobrý film, pro mne nadprůměr. Elliot Goldenthal hudba vynikající(INTERVIEW S UPÍREM (1994) FRIDA, VETŘELEC 3, NELÍTOSTNÝ SOUBOJ, ČAS ZABÍJET, TITUS nebo ACROSS THE UNIVERSE.) A vlastně se mi líbí, že v hodnocení je to tak nevyrovnané, udělejte si názor sami.

Depresívní, šokující, přesto geniální. Buď vtáhne nebo cítíte odpor. Rozhodně to není film pro navození pohodového podvečera. Obraz a hudba k trilleru sedí..Mansell byl předním zpěvákem a kytaristou britské skupiny "Pop Will Eat Itself", Darrenu Aronofskymu nejen složil hudbu k π ,ale také si zahrál malou roli. Jinak Mansell si svou hudbou získal příznivce IDM a elektronické hudby.

jo, mělo to svou dobu...dnes je to spíš odpad. Ale jsou tam kamiony jedoucí krajinou, mama kami zůstala v povědomí

tak hezká herečka a tak ošklivý film..měla být jen ta "jednička" , ta si našla fanoušky. shrnula bych to: zbytečné další metry filmu.

Film jsem viděla před asi čtvrtstoletím..tehdy mne zaujalo, že nikdo ve filmu "nenastavoval zrcadlo", Slovní moralizování tu ani nebylo potřeba.....pár let před tím jsem patřila k partě lidí na hranici toho, co ukazoval film..jen jsem měla respekt před drogou. Tohle navíc zapůsobilo, jak mělo, vždyť to nebylo z jiné země, ale z Československa. Poloamatérské podmínky tomu daly autentičnost.

Co říci k tak velkolepé podívané, příběhu a hereckým výkonům? Pro mne jeden s TOP filmů, ačkoliv pro někoho může být zdlouhavý. Proto se zastavím u hudby. Melodie foukací harmoniky z filmu Tenkrát na západě vyvolává mrazení v zádech v divácích nejedné generace. Za tímhle pocitem stojí Ital Ennio Morricone, Kromě "kovbojských popěvků" pro Leoneho umí doprovodit atmosféru Carpenterova hororu Věc nebo akční podívané Profesionál s Jeanem-Paulem Belmondem. Morricone vyloženě filmy svojí hudbou dotváří. Quentin Tarantino toho využil ve svých posledních filmech (Hanebný Pancharti, Nespoutaný Django). Kamera je fantastická, Snímá jednotlivé, kamenné tváře herců společně s "bezvětřím" Neskutečná atmosféra...a pak harmonika....

Mám ráda auta a odpustím i slabší scénář, když jde o honičky jako u Kobry 11 .Film není příliš silná záležitost, horská kola místo aut jsou zpestření, scéna v autobuse zábavná, . Istambul je dobré prostředí ... nicméně děj je trochu překombinovaný, ačkoliv Semírův příběh je pro další sérii důležitý. Možná, že skalního diváka zajímá co například Andrea řekne na Semirovu dceru.