Gemini

Živě si pamatuju dobu, kdy Chirurgové začínali třetí řadu, a už se člověk dočítal o "kultovním seriálu" - Zvonilka by podle této logiky musela být superkultovka:) A vlastně proč ne, má značnou výhodu v tom, že ačkoliv je taky do značné míry o mezilidských vztazích, mohou se na ni s dětmi dívat i rodiče, což u Chirurgů dost dobře nejde:) A navíc je to víla, takže má na nějaký ten drobný oltářík plné právo;) Rozhodně větší než Patrick Dempsey (budiž mu seriálová země lehká) na označení herec:) Ale abych konečně řekl něco k Tajemství Křídel... Tajemství křídel je už čtvrtý film o Zvonilce ze Země Nezemě, a je opět o dost výrazný kus zkrácený oproti "plnotučnému" třetímu dílu. Nicméně možná právě proto je to nejlíp fungující část ze série. Neříkám nejlepší, to pozor - hlavně proto, že tu tvůrci dost značně ignorují to, co je vidět především v prvním dílu (Zimoles a i zimní víly tam byli normální "součástí systému", nebylo pochyb o tom, že Zvonilka byla jedináček, atd.;)). Ale zkrátka funguje nejlíp. Viděl jsem to díky různým dětským nemocem nejmíň desetkrát, a pořád mi při scéně v knihovně běhá mráz po zádech, hlavně proto, že Joel McNeely složil jedním slovem vynikající hudbu, kterou skvěle spojil s obrazem. Vizuálně technologický pokrok je tu taky znát, a Periwinkle alias Modrovločku zkrátka nejde nemít rád. A jen tak BTW v roce 2012 tu máme nenápadný DVD film s tématem zimy a sesterské lásky. A v roce 2013 se svět zblázní z (co do logiky děje naprosto tragické) megapohádky o zimě a sesterské lásce. Náhoda? Nemyslím si:) Čili ano, i napočtvrté to šlape, a studiu Disney budiž (zase po dlouhé době) chvála. 80%

National Geographic Channel se nechal uvrtat do natočení šestidílné reklamy na SpaceX Elona Muska, a nedopadlo to nejhůř. Málokdy je divákovi servírována plnokrevná doku-drama forma, což schválně píšu s pomlčkou, protože Dobytí Marsu sestává půl napůl z promluv mluvících hlav roku 2016 a z hraného (a velmi solidně vypadajícího) sci-fi seriálu o první pilotované výpravě na Mars a jeho prvotním (do poslední chvíle stále značně nejistém) osídlení v roce 2033. Z hlediska filmového je zajímavé, že jedním z "mluvčích" v naší žhavé současnosti je Andy Weir, neboli autor předlohy skvělého Scottova Marťana. Jinak seriálová část servíruje vcelku očekávatelné situace, ale je taky vcelku slušně zahraná (nechápu výtky některých komentujících ve smyslu patosu a ochotničení), a hlavně vedle dění na Marsu ukazuje i snažení obrovského týmu na Zemi v průběhu mise, včetně "výkonného ředitele", který je "čistě náhodou" nadán stejnými vizemi a zaujetím pro věc jako Elon Musk:) Takže za mě proč ne, je to rozhodně stravitelnější než stopadesátýšestý na jedno brdo jsoucí "dokument" o snaze vyslat člověka natrvalo mimo matičku Zemi. A upřímně jen tak mezi námi, pokud je lidstvo schopné sestrojit věc, nad kterou jsme mohli doteď tak leda žasnout při četbě Heinleinea nebo podobného scifáckého ranaře, to jest raketu, která se vrátí zpět na povrch a přistane dokonce na plošině pohupující se na vlnách oceánu, mohlo by se to třeba povést. Každopádně zaměstnávání se těmihle "nesmysly" posunujícími lidstvo dál, je tím zdravější, čím víc prostoru si v éteru získávají amorální ubožáci s patentem na pravdu. 70%

První "celovečerní" film ze série o víle Zvonilce ze Země Nezemě. Má (na rozdíl od pokračování) snahu navodit v úvodních titulcích a následující písni trochu mystickou atmosféru, která skvěle sedí k těsně poviktoriánskému Londýnu, a hlas vypravěčky, stejně jako později Anjelicy Huston/Elišky Balzerové v roli královny Clarion tomu velmi výrazně napomáhá, ale jakmile se přesuneme do Hvězdné Roklinky, už je to lehkonohá pohádka se vším všudy. Příběh je o Zvonilčině snaze změnit zaběhnuté pořádky a dostat se do světa lidí, ale také o smíření se se sebou samou jako Všeumělkou. Ale není třeba se obávat, je kolem toho spousta legrace, ze které si ani jako rodiče nebudete chtít tlouct zoufale hlavou o stůl;) Hudba Joela McNeelyho, těžící hlavně z irských motivů, provází celou sérii, a představuje dokonale padnoucí doprovod k těm velmi vkusně dělaným pohyblivým obrázkům, které ukazují osudy Zvonilky a jejích kamarádek. Pravda je, že se s přibývajícími díly nevyhne překrucování až ignorování některých reálií vlastního světa (nejvíc asi dostane zabrat místopis v Tajemství Křídel), ale když víte, jakých nestvůrností jsou u Disneyho až příliš často schopni, nejde o nic zásadního, a nemáte pocit, že by z vás někdo jen dojil peníze. Ode mě 80%.

V prvé řadě se za uspořádání projekce pro uživatele CSFD (obzvlášť v Hradci Králové) patří naší matičce filmovaté poděkovat. Takže díky. Tím spíše, pokud výsledné hodnocení zní: zadarmo vynikající, za takových 70, možná 80,- Kč ještě OK, za plnou tržní palbu už bych těch peněz litoval. Nutno říct, že řada mých spoludiváků zavítala do sálu už v lehce povznesené náladě (což by se v Cinestaru asi nestalo, ale Bio Centrál má velmi dobře vybavený bar s velmi slušnými cenami, a začátek projekce se tak nějak o 25 minut opozdil;)), a na nejednom místě filmu se řehtali jako kdyby viděli komedii desetiletí. Já jsem viděl film, který sice měl nesporné řemeslné kvality, a i obsahově se mohl pochlubit silnými momenty, ale na druhou stranu jich také nabídl dost v rovině naprostých klišé, z jiných potenciálně třaskavých výchozích pozic vůbec nic nevyvodil, a vše dovedl k povinnému "happy endu", který jaksi díky tomu, že si nevěsta bere vrcholně nesympatického a osobnostně navýsost ubohého snoba (což se v průběhu děje opakovaně zdůrazňuje), happy endem být nemůže. Kromě hlavní postavy (skvělý Jean-Pierre Bacri jako distingovaná a násilí prostá verze Basila Fawltyho) a jeho povinně ebenové temperamentní (čti jak dlaždič sprosté) zástupkyně nikdo nezaznamená žádný vnitřní posun, ač jde o vlastně dost smutné postavy. Nemalou porci humoru obstarávají moderní komunikační technologie (část jste viděli v traileru), ale je to humor téměř v rovině setkání rodiny Škopkových s počítačem ve Slunci, Senu... K tomu si připočtěte archetypy věčně vysmátých připitomělých imigrantů snědé pleti, připojte "povinné" vyklácení upjaté paničky, a máte celkem vzato typickou "letní" či "oddechovou" komedii, která se díky jménům svých tvůrců uplatní jako půlnoční projekce na různých festivalech, aby si diváci odpočali od všemožných drásavých existenciálních dramat a formálních experimentů. Řečeno kvalitativně o oktávu níže posunutými slovy klasika: "Nebylo to špatný, ale že bych to musel vidět dvakrát...". 70%, ale jak jsem říkal na úvod, jen pokud Vás to nebude stát víc jak 70,- Kč:)

The World's Greatest Spy Movies je tak trochu netradiční dokumentární film z produkce britské televize Channel 4. Netradiční je tím, že v něm skuteční exšpióni hovoří na téma "nejlepší filmy o špiónech", a to jak z pohledu srovnání reality s pohyblivými obrázky pro široké publikum, tak i toho, jak moc je to (pro špióny jako diváky) zábavné/napínavé atd. Což je důvod, proč se v žebříčku objevuje (na osmém místě) Spy s Melissou McCarthy:) Ale co, pojďme si to říct všechno - 10. Mission: Impossible (použité ukázky jsou z jedničky a trojky), 9. Argo – k němu mimochodem mluví skutečný Tony Mendez (ve svých tehdejších 75 letech bohužel už dost sešlý, bojující s Parkinsonovou chorobou), 8. Spy, 7. The Ipcress File, 6. Bondovky obecně, se zvláštní pochvalou pro Skyfall (protože to má nějaké drama navíc, proto, že je tam Bond nervově poněkud v... Skotsku, a hlavně - to jsem si nevymyslel - protože tam vybuchne centrála MI6, kterou na filmu zúčastnění zástupci této agentury nemůžou vystát:)), 5. The Imitation Game, 4. Životy Těch Druhých (k nimž exagent Stasi říká, že nahrávky sexuálního života se zásadně nijak nekomentovaly, protože kvalita soužití sledovaných nebyla podstatná... a protože lidé jako Július Šuman přece vždycky říkají pravdu;)), 3. Bourneovky (se zvláštní pochvalou za Waterloo Station v Ultimatu), 2. Zero Dark Thirty, a tramtadadá, 1. Tinker, Tailor, Soldier, Spy, s tím, že je to nerozhodně mezi Alecem Guinnessem a Garym Oldmanem, which is fair enough:) Film je (teď) volně dostupný na youtube, a jelikož jsou v něm ke slyšení celkem zajímavé věci z historie i současnosti, a mluvící hlavy jsou tu bohatě prokládány filmovými záběry, skutečně se u něj nejde nudit. I když to není nic světoborného po stránce formy, v kombinaci s obsahem myslím není 80% nadsazených. No, možná trochu;) Dejme tomu, že je to takových 75;)

Je mi líto, Huberte, ale ani po deseti letech od Románu Pro Ženy nevypadáš vyrovnaně;) Není to s těmi seriály o justici v ČR jednoduché. Však taky koneckonců vznikl zatím jen jeden - Na Lavici Obžalovaných Justice - a i když se jeho žánrová a obsahová (místy až Twin Peaksová) nevyhraněnost neopakuje, a jednotlivé případy Soudce A. K. jsou velmi trefně zvolené a ještě lépe prezentované, jako celek je to pořád ještě dost daleko od něčeho, čemu bych dal "palec nahoru". Ale popořadě - jednotlivým causám tleskám. Byť mi je záhadou, že si v celém seriálu nikdo není schopen správně uvázat kravatu:), a jako člověk "od fochu" nechápu, jak to, že si tvůrci dali práci s drobnými nuancemi, jako že v roce 2013 ještě soudce Klos soudí opatro podle zákona o rodině, a v roce 2014 (po novele příslušností) už na okrese drtí osobnostní žaloby, ale jsou přitom zcela povzneseni nad úplně základní věci jako "odvolání ve lhůtě 14 dnů" nebo nad to, že se NEUSTÁLE (v každém díle několikrát) svědci poučují jako účastníci řízení. Jistě, sice nic není dokonalé, ani totalita, a jak nám ukazují poslední bolestivé roky s TV Barrandov (a dalšími kanály), obraz justice v očích "prostého diváka" zřejmě nezvratně bude obsahovat hulákání jak na koňském trhu, skákání si do přednesů i do otázek, námitkování a podobné tragédie, možné jen v jednací síni naprosto neschopného soudce, ale to ještě nejsou ta hlavní řekněme "mravní" negativa, která z tohoto rozmáchlého díla vyčnívají. Ten hlavní "filmový" problém je průběžná dějová linka, která v první sérii značně klopotně doputuje k naprosto WTF rozuzlení, aby plynule přešla do nastartování další sezóny formou cliffhangeru. Ale on i ten příběh je jen prostředkem pro prezentování hlavní postavy. A to je ta největší podpásovka, kterou Česká Televize z pozice veřejnoprávního média zasazuje justičnímu systému. Soudce Adam Klos je totiž naprostý tragéd. Psychická troska, vláčející s sebou trauma citové oploštělosti, protože ho jeho rodiče (místopředseda Ústavního soudu Jiří Bartoška a superadvokátka s jak jinak než kontroverzními kontakty a metodami Daniela Kolářová) dostatečně neobjímali, budujíce své kariéry a jeho setsakra dobře zajištěnou budoucnost. Co si mám myslet o "hrdinovi", který to zjevně "nedává" jen proto, že se s ním rozešla přítelkyně, který tráví volný čas veslováním, tenisem nebo létáním ve vlastním letadélku Káněti, a který celý jeden díl vyplní tím, že se "existenciálně rozpoložen" snaží dostat z brutální kocoviny, respektive ze skládky komunálního odpadu, kam se nechal, byvše totálně ožralý, vysypat popelářským vozem? A co si o něm má myslet divák, až mu začne ve voiceoveru předestírat své niterné pocity o morálním marasmu naší společnosti a o nalézání víry? Asi to, že když už to takhle vidí i na ČT, tak to u té Soudkyně Barbary asi bude fakt pravda, no dyk se na to koukni, mámo. Takže asi takhle - NÁMITKA!!! a za tohle Zlo, byť v rámci jednotlivých řešených případů držící prst na tepu doby jako už dlouho nic, 50%.

No, mít prostor celé minisérie, takhle nabitý herecký materiál, a vyprodukovat z toho kriminálku, která sice má zajímavé psychologické zaměření, ale hlavně logické díry o rozměrech ega Tomia Okamury a půlku rozehraných dějových linek neuzavře, to je setsakra velký kumšt. A přitom tu jsou krásně nejednoznačné postavy, které spolu místy naprosto libově interagují. Atmosfera regionu razoviteho je tež fajna, ale děravost je zkrátka bohužel ten nejvíc převažující dojem, který si z těchhle třech večerů odnáším. 60%, a to ještě hodně akcentuju to vyobrazení "morální šedi" těch, kteří by měli být kladnými hrdiny.

Co chcete psát o Lavim, když naprosto všechno je řečeno v úvodní znělce každé epizody?:) No dobře, tak co zkusit něco o Vyšehradu? Proč ne... tak asi takhle - Vyšehrad má tah na branku, protože i když stojí na parodii reálií fotbalového světa (a do nemalé míry na recyklaci toho, co už se stalo tak dávno, že už se tomu i Tomáš Ujfaluši dokáže zasmát), nabízí toho o dost víc. Sice pochybuju, že dost na to, aby se z něj pro nejmenovaného českého webového vysílače stala obdoba exkluzivních taháků Netflixu a spol., ale Jakub Prachař a ostatní představitelé vedlejších rolí nakládají divákům nefotbalovým situačním humorem víc než slušně. A samozřejmě kdo by se nezasmál, když i samotní skuteční plejeři si tu ze sebe a svého denního chleba dělají legraci "až na dřeň", a padají tu hlášky jako "se snad dožiju doby, kdy budu na fotbal chodit s tim, že nevim jak dopadne":) Každopádně pointa "kabelky od Křéti" je luxusní okamžik české scénáristiky a režie, na tom trvám, a trvat budu, i kdyby se David Limberský obrátil na víru, IQ a EQ mu stouplo na dvojnásobek, a daroval svoje jmění a orgány (ty nepostižené různými návykovými látkami, jsou-li ještě nějaké takové) těm nejpotřebnějším:) Nakonec budu muset přece jen popřít svoji úvodní větu, protože když si během psaní vybavuju jednotlivé momenty, Jakuba Štáfka je potřeba ocenit zvlášť. Jeho kreace esence nagelované, potetované, na vysoké noze si žijící fotbalové demence, bude zakrátko stejně legendární jako celý Okresní Přebor i se zařízením. Takže "Hoši děkujem!" a 80% to jistí.

Informace "pásmo natočeno na zakázku pivovaru" by mohla být signálem velkého utrpení. Leč není tomu tak;) Faktem je, že nejsem správná cílová skupina pro drobné či větší experimenty a hrátky s formou, žánry, obrazy apod., ale i tak musím říct, že jsem měl dobrý pocit jak z jednotlivých "scén", tak z celku. Dobře no, tak černobílý experimentální duet byl trochu jako "francouzský artový film" z Monty Pythonů, a zasluhoval by přece jen trochu větší prostor, aby bylo i hlupcům jako já zřejmější, oč šlo, a noirové tečce (míněno poslednímu příběhu) by podle mého gusta víc než humor slušela jeho absence, ale je vidět, že autoři to měli promyšlené, a dali si s tím práci. Což je vzhledem k podmínkám vzniku docela úctyhodné. Vykalená Elizaveta Maximová a její partner "na první pohled" jsou v podstatě jako Lavi ve vrcholné alkoholické formě (což myslím jako kompliment), a Věčný Kritik vykresluje atmosféru festivalového setkávání (a všední život člověka živícího se psaním o filmech) tak, jak bych si to chtěl představovat:) Takže ano - žádná historická bomba to asi nebude (pokud ano, a film sklidí festivalové vavříny, nechť realizační tým přijme mou omluvu a "čestné harakiri ASP"), ale byla to fajn půlhodinka:) 70%

Něco takového tu už dlouho nebylo. A v případě Thomase Janea nikdy, protože tu podává ozajstný herecký výkon a ještě k tomu se mu daří nepůsobit směšně i navzdory příšerné hipsterské přehazovačce:) Ne, vážně - The Expanse je velmi slušným rozpočtem napumpovaná space opera říznutá konspirační noir detektivkou, takže je radost se na ni dívat hned z několika důvodů. I navzdory tomu, že s vámi ve finále první série vydrbe tak otevřeným koncem, že nedostat se k ní až teď, kdy už je k dispozici kompletní druhá řada, byl bych asi velmi "rozladěný";) Mohl bych tedy chválit vizuální stránku, překvapivost osudů některých postav, objev jménem Dominique Tipper (kterou záliba v sestřihu půlky hlavy setinkou zjevně pronásleduje i v civilním životě:)), lahůdkového anarchistu Jareda Harrise, černý humor, vykreslení dystopické budoucnosti, kdy tři "světy" či "národy" balancují na pokraji války, zkrátka skoro všechno. Jen doufám, že v druhé řadě se už konečně něco vyřeší:) 90%