Gemini

Brade Peytone, lepší kombinaci Burtona (Vincent, Beetlejuice, Corpse Bride a ještě pár věcí k tomu) a Sonnenfelda/Fullera (Pushing Daisies) než ty nikdy nikdo světu nedal. Asfaltově černý a stejně tak hustý humor, dokonalá stylizace, a pointa doprovázená kouzelným voiceoverem, prostě pecka na projasnění jakéhokoliv dne:) Bohužel to není originální, "jen" to skvěle pracuje s tím, co už vymysleli jiní, takže to nemůžu dát na pět hvězd. Ale 80% je taky dobrých... in a special kind of a dead person way;)

Promiňte, ale trpět při čekání na Ovečku Shauna ve Studiu Kamarád tohle, to je na nedělní ráno trochu příliš. Že byli Švédi schopní v roce 2012 vyplodit tenhle zoufale vizuálně ochuzený klon Aut, dává tušit, že jsou na tom na poli 3D animace v tvorbě pro děti asi jako naši kucí (čest výjimkám). Nějak mi nedochází, proč Švédi dělají animák z městečka, kde to podle některých budov vypadá jako ve Švédsku, ale "hraje" tu policejní auto v jednoznačně amerických barvách, dál typický plamenovitý Hot Rod (v titulcích i s kovbojským kloboukem), a tak dále, a tak podobně. Taky by mě zajímal myšlenkový pochod tvůrců, kterým se z pouze jim známého důvodu do světa obývaného jen dopravními prostředky zatoulala humanoidní vrána a husa (plus náhodné "special guest stars"), ale vzhledem k úrovni tohohle celého počinu se mi zdá, že to bylo nějak takhle: "Hele furt eště frčej tydlencty Auta vod Disneyho, tak uděláme taky takovýho něco, jasnačka že to vořežem jako správný vořežpruti, a aby to bylo jó sichr, vrznem tam taky nějaký to mluvící zvíře." Když si k tomu připočtu ještě úvodní znělku, která svou unylostí a utahaností koresponduje s textem o hrdinech, kteří zachraňují dnem i nocí, asi jako kdyby hlavní skladbou ve finále posledního dílu série Step Up byl Valčíček od bratří Nedvědů, můžu to shrnout velmi stručně takto: v současné době Déčko vysílá jen dva pořady, u kterých obvykle vidíme jen prvních pár sekund, protože dcera začne vykřikovat "Ne, ne," a to jsou nová Včelka Mája a Hrdinové Velkoměsta. Tento název je jen tak BTW totálně mimo a svědčí o tom, že se zadavatel s marketingem rozhodně nepáře. Hrdinství je tu totiž celkem poskrovnu, a hlavně pokud se seriál někde odehrává, tak je to malé přístavní městečko. Ale když překládáte z angličtiny, kde se mluví o "city" neboli velkoměstě, může hlavní závada spočívat v překladu ze švédštiny:) Ale abych to uzavřel - drazí programoví ředitelé dětských kanálů a distributoři dévédé, vezměte si tuhle zoufalost, a jak praví klasik, vetkněte si ji za klobouk. 20%, protože je to naprosto přesná ukázka toho, s jakými pohnutkami by se neměla tvorba pro děti dělat:P

Žánrovka, ve které si jen Sly s Arniem dokazují, že na to pořád mají. Problém je, že na nic víc asi nemají;) Je sympatické, že se podařilo sehnat docela slušnou hereckou sestavu, ale ty konspirační kličky se stejně nakonec zvrhnou ve standardní střílečku - včetně těžkého kulometu v rukou pana guvernéra:) Ambice, které film měl, jsou krutě nenaplněné - Plán Útěku může obstát jen jako čisté béčko, postrádající cokoliv, co nám nabídli Expendables, neřkuli čtvrtý Rambo. Čili dívat se na to dalo, ale tak nějak jsem doufal, že se to zvrhne v útěkovou scénu z Guardians of the Galaxy:) Prostě 60% za poctivý design, a už nikdy víc.

První díl z dvaadevadesátého roku měl své kouzlo - a kupodivu taky tolik nevypadal jako televizní záležitost. Pokračování se nijak netají tím, že žije z atmosféry žánrových filmů, jaké se točily o deset a více let dříve. V případě zde hojně využívané nahoty v "ženských věznicích" se dokonce vydáváme ještě o dost dále proti proudu času a inspirace. Hudba od Christophera Frankeho taky evokuje "poctivé osmdesátky", a kdo měl zálibu v Babylonu 5, bude se v tomto ohledu cítit jako doma. Jenže co naplat, když je to celé tak evidentně laciné, a i nedávný Lockout s Guyem Pearcem se s odkazem Snakea Pliskena vypořádával mnohem důstojněji (a navíc má krom úvodní honičky velmi povedenou vizuální stránku). Ale jelikož je poslední dvacetiminutovka i díky Pam Grierové taková v podstatě čistá komedie, dám stejně jako prvnímu dílu 50%.

Technicky nádherný Hřebejk, který veškerým svým umem nemůže (prostě NEMŮŽE) zachránit naprosto elementární logice vztahů i individuálního myšlení se vzpouzející Jarchovského cosi, co pro zjednodušení označme za scénář. Jistě, je cosi sugestivního na od pohledu úchylném individuu, které se vlichotí všem, s nimiž přijde do styku, ačkoliv se kolem něj pohybují děti, které mluví o tom, jak jim dával na hlavu igelitový pytel, nebo na líčení šikany a znásilňování oběti převlečené za Nastassju Kinski na chlapeckém internátu... ale jaksi to neospravedlní to, že hlavní hrdince přes noc vypadne mozek z palice (jakože z hlavy, bratia Slováci), a tak dále, a tak podobně, nechci spoilerovat. Pardon, ale takhle to prostě nejde... 60% jako průměr technických a ostatních kategorií.

Sice se pořád nemůžu srovnat se vzhledem "Finna the Humana", ale faktem je, že takovýhle úlet ze světa fantasy v mém zodpovědném profesně-rodičovském světě chyběl jako praseti drbání:) Mnohem barevnější a živější Charlie The Unicorn, na mnohem víc pokračování:) Čímž budiž zároveň řečeno, že to opravdu není seriál pro děti;) Pro někoho, kdo by se třeba chtěl sjet, ale z nejrůznějších důvodů nemůže, je Čas Na Dobrodružství (který má jen tak BTW v češtině skvěle příšerně zpívanou znělku) ideální volba. 80%

Neuvěřitelný slepenec různě animovaných postaviček, sesazených na reálném pozadí, mezi nimiž se odehrávají nepopsatelné dějové úlety - v nichž ovšem vždy dokážete vysledovat, které téma se dnes bude zdejším typickým (psychotropními substancemi ovlivněným) způsobem variovat. I když jsem si nemyslel, že bych na něco takového mohl ještě někdy mít náladu, tak prostě ano, takhle to klidně může být. A málem bych zapomněl - jestli je to pro nějaké děti, tak rozhodně až tak od osmi let výš, čím starší, tím pro obě strany lepší:) 80%

Moderní, komunikativní, porozumění plná zaječí francouzská rodinka, ze které mívám chuť si nepříčetně zaječet. Mám prostě slabost pro seriály, ve kterých dětem ve školce umře dikobraz, který je od pohledu zcela evidentně ježek, děti ho svorně zahrabou, doma si v náručí rodičů popláčou a pak s nimi namalují pár veselých vzpomínek na dikobraza:) Co je pak Mílovi platné, že podle titulní písně má "klíč od kouzelné brány", když se ničeho takového jako odemykání netušených možností světa fantazie děj vůbec netýká. 50%

Je to rozhodně pocit, vědět, že i naši němečtí pseudopřátelé mají mezi sebou sluníčkové lidičky, vždy a za všech okolností otevřené novým nápadům, plné pochopení, věnující veškeré své volné mentální, časové a finanční kapacity svým dětem a vymýšlení tvořivých aktivit pro ně. Děti samotné jsou samozřejmě vždy hodné, zvídavé, chápající, a tak vůbec. Ale ten pocit z nějakého důvodu nemůžu označit jako "pozitivní";) Conni a její rodina jsou oživlá reklama na populárně naučné knihy o aktivním rodičovství, komunikaci, psychodynamice rodiny a podobný skvěle zarábající artikl (všimněte si, že tatínek přichází z práce, ale nikdy není ani náznakem zmíněno, co vlastně dělá, aby se se seriálem mohl ztotožnit v podstatě každý). Anebo je to divně rozanimovaná verze Stepfordských paniček, vyberte si podle svého... Jistě, je to výchovné a určené dětem, a dovědí se tu o spoustě zajímavých věcí, kterými můžou trávit volný čas (místo koukání na televizi nebo DVD:)), což je jistě přínosné. Ale to neznamená, že to není divné:) Nesetřásnutelným "something is wrong" pocitem doprovázených 70%.

Kulturní fenomén, kterému jsem nikdy nepodlehl, se dočkal "zatraktivnění pro novou generaci diváků"... čili "z dálky" identifikovatelnou ruční animaci nahradilo naprosto tuctové CGI, v rámci kteréhož Mája "nezbytně" zeštíhlela, aby byla pro dnešní publikum "více sexy" nebo co:) A geniální znělku Karla Svobody/Karla Gotta nahradilo nezapamatovatelné povrchní trylkování o tom, jak k nám "včelka Mája letí, bezva kamarádka spousty dětí":)) Zkusil jsem pár dílů, ale že to bude tak dokonale o ničem, to jsem nečekal ani ve svém včelstvu nepříliš nakloněném rozpoložení. Na závěr jen dodám, že v současné době Déčko vysílá jen dva pořady, u kterých obvykle vidíme jen prvních pár sekund, protože dcera začne vykřikovat "Ne, ne," a sice Hrdiny Velkoměsta, a právě novou Včelku Máju. 40%, protože oproti druhému zmíněnému souputníkovi z této "třídy" úspěšnosti je vizuálně o několik tříd výš.