Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dobrodružný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (202)

plakát

Metoda Markovič: Hojer (2024) (seriál) 

Tohle je prostě dokonalá filmařská práce ve svém žánru. Výborné herecké výkony, historická přesnost do té správné míry, aby to stále fungovalo umělecky a ne jen jako dokument a přitom nešlo jen o  zneužití skutečné události k zastřešení fantazie scenáristy. Vlastně si mi i líbí poněkud přehaná stylizace, například kamery, je vlastně lepší přiznat, že jde o předstírání dobovosti, nikoli o doslovné dodržení retro stylu. Osobní problémy protagonistů nejsou přehnané (možná až na tu rakovinu, ale bez té se holt asi neobejdeme), moc se mi líbí hudba, jak českoslovesnké hity tak titulkové "beach barbeque". Tenhle seriál spolu s loňským Oktopusem a starším Labyrintem navrací naději v českou kinematografii.

plakát

Smysl pro tumor (2024) (seriál) 

To jsou ty chvíle, kdy si říkám, jestli nemám oční vadu, když čtu, jak je většinový názor nadšený a já přitom vidím odpad. Předně, pokud někomu přijde, že samotné téma filmového díla stačí na to, aby bylo skvělé, tak to je poněkud dětinský přístup. A i kdyby ano, tak rakovina skutečně není na filmových plátnech, či televizníchh obrazovkách, nic neobvyklého. Ten seriál není nic jiného, než rodinné a romantické drama, podle té nejvíce předpokládatelné šablony: máme se dobře, (jsme torchu floutkové), bum! krize, chvíli se bojíme, a pak to dobře dopadne. Co se týče charakterů postav, jsou naprosto umelohmotné, předvídatelné a hysterické, herecké výkony odpovídají zadání, tudíž herci na vině nejsou. Tlačení na city a "hodnotnost" díla přes tu dokumentární složku je laciné a trapné dohánění bodů. A také bych řekla, že se tvůrci dopustili klamavé reklamy: slibovali výjimečnost žánru v tom, že jde o komedii o rakovně, ovšem nic zábavného to nebylo, kluk se úplně normálně (tak, jak se s rakovinou ve fimlech pracuje) hroutil v nemocnici, a jeho okolí taktéž. Kde je ten novátorský, vtipný přístup? A jedno zamyšlení na závěr, když už jsme měli i tu dokumentární složku: jak jeden z pacientů říkal, že se hodně divil, když od něho odpadávali mrtví komáři (protože byl nasáklý chemoterapií), nejsem si jistá, jestli je zdravé s někým takhle jedovatým mít intimní vztah. Zkrátka, promarněná příležitost: Možná, kdyby to byla studie jedné šílené, nevyrovnané holky, co má stokholmský syndrom z nemocnic - a on se jí po vyléčení nemohl zbavit, (a ještě by se u ní vyvinul Müchhausenův syndorm v zastoupení), to by byl novátroský přístup, i třeba s trochou opravdového černého humoru. Tohle bylo prostě slabé, opravdu hodně slabé.

plakát

Docent - Lesní vražda (2023) (epizoda) 

Tak fakt nevím, jestli se pan Strach zbláznil, sjel, nebo vsadil. Možná, že jde o rafinovaný pokus, jak moc ovlivňuje hodnocení diváků proslulost autora, bez ohledu na objektivní kvalitu díla. To je moje jediné vystělení. Kvalita hereckých výkonů, kamery, hudby je tak slabá, až je k smíchu. Takže, pane režisére, takhle prosím ne, byl jste jedna z mála nadějí české kinematografie a teď tohle!

plakát

Eliška a Damián - Epizoda 1 (2023) (epizoda) odpad!

Smetana není podle mne dobrá mederátorka, zpěvačka ani herečka, proč ji někdo nechá tyhle práce dělat, netuším. Nicméně, v tomhle případě se jí musím trochu zastat - nedá se říci, že by na "kvalitě" seriálu měla vinu jen ona, jak se to předkládá v édiích. Tohle je obdivuhodně nepovedené kinematografické dílo, jsem přesvědčena, že dvanáctiletí nadšenci s kamerou by to npasali, natočili, zahráli a hlavně vypravili lépe, něž tito - zdůrazňuji -placení profesionálové. Že je česká kinematografie v troskách, se spekuluje již dlouho, ale tohle je prostě... no, kdybych to neviděla na vlastní oči, řeknu: nemožné. O profesionalitě (či zdravém rozumu) produkce, která tohle nechala natočit - a hůře - pustit do éteru, by se mělo hodně dlouho diskutovat. Tohle není legrace! Není to besídka dítětě, kterému se musí zatlstekat, ale placená práce lidí, práce, kterou by mohli lépe dělat doslova zástupy vzdělaných profesionálů, momentálně bez příležitosti. Škoda, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemůže udílet důtky za kvalitu - měla by, protože tohle napáchá víc škody, než dobře natočený film s pár sprostými slovy o menšinách...

plakát

Oktopus (2023) (seriál) 

Zhruba od poloviny si říkám, že je to asi nejlepší český detektivní seriál za hodně dlouhou dobu - Labyrint byl skvělý, ale přeci jen trochu jiný (mysteriózní) žánr a Případy prvního oddělení zase spíš dokumentární, tudíž Chobotnice má první příčku čisté detektivky. Případy jsou zajímavé a logické, herecké výkony přesvědčivé a nepřetažené. A co oceňuji nejvíc je fakt, že na rozdíl od jiných detektivních seriálů snad poprvé soukromí vyšetřovatelů není jen trapnou vatou mezi případy. Asi pro to, že tito vyšetřovatelé mají zajímavé okolí. Velký palec nahoru, a víra v současnou tvorbu opět obnovena.

plakát

Aftersun (2022) 

Protože jde o prvotinu a ještě k tomu Skotskou, byla jsem v pokušení dát 4 hvězdičky, ale opravdu to na ně nestačí. Je to dobrý první pokus o film, ale mohl by být podstatně lepší. Herecké výkony jsou velmi dobré, postavy uvěřitelné - hlavně děti jsou vykresleny dokonale (Michael jako začínající svůdník je úplně úžasný!) Nicméně co mě opravdu štve, je příliš umělecká kamera a samúčelné flashbacky do (lesbické - aby to bylo echt moderní) současnosti hlavní hrdinky. Je zde cítit strach (a tím pádem malé sebevědomí), zda by jednoduchý příběh o otci a dceři na dovolené stačil, kdyby nebyl "ozvláštňován". Já myslím, že by stačil, škoda, že si to nemyslela Wells.

plakát

Harry a Meghan (2022) (seriál) odpad!

Scénář nudný, a repetitivní, zápletky nerealistické, herecké výkony - hlavně u brečení - hodně amatérské. Být Netflixem, s těmito herci už smlouvu neprodloužím :-D

plakát

Il Boemo (2022) 

Tenhle film nemá být životopisným - dobře, proč ne - má být svědectvím o zhýralých poměrech konce 18. století. Problém ale je, že autoři mají dost najivní představu o významu slova "zhýralý". Je to velice opatrné, nudné se záchvěvy trapnosti. Myslivečkova hudba bohužel není natolik nadčasová, aby film spasila sama o sobě. Výprava není špatná, ale že by diváka přenesla o dvě stě let zpět, to zas ne. Občas je i cítit jistá šetřivost vzhledem k omezenému rozpočtu (dělat levný film není ostuda, ale divák by to neměl poznat). Je to úplně zbytečný film, zbytečně vyhozené peníze - a co je možná horší - promrhané dvě a půl hodiny života diváka. PS: Koukám, že se hojně srovnává s Amadeem, to není správné. Jelikož nejde o životopisný film, ale spíše o pocit z doby, mnohem férovějším (a pro autory bohužel podstatně více zdrcujícím) srovnáním jsou filmy G. Corbiau.

plakát

Tár (2022) 

Velmi zajímavý film. Herecký výkon Cate Blanchett, plus ne úplně obvyklé prostředí z Tár dělá výjimečnou filmovou událost. Nicméně k dokonalosti chybí pozvolnější gradace příběhu. Ta násilná scéna na jeviště mě přišla moc. Velice oceňuji narážky na reálné postavy hudebního světa

plakát

Víly z Inisherinu (2022) 

Normálěn bych dala 3 hězdičky, ale jedna padla jako penalizace za to, jak dobrý film by to mohl být: scénář je fajn, ale režie to kazí: vedení herců je nedotažené, někteří jsou skvělí například Colom, polda, farář, ale hlavní hrdina se nemůže rozhodnout, zda bude slabomyslný, nebo prostě hajzlík. Babizna/banshee/čarodějnice mě vyloženě leze na nervy, film dost neuměle posílá jakoby do mystických rovin, což škodí scénáři, který je v podstatě realistický. Výprava je krásná, ale obraz je až moc digitálně čistý a některé záběry až klišoidně romantizující. Postava znásilňovaného prosťáčka toužícího po lásce by taky mohla buď chybět, nebo být lepší, takhle je to jen přetahování, kdo z těch dvou je větší mentál, přitom ani jedne z nich jakože není... nevím... Jsem ráda, že film není moc úchylný, aspoň tam se M. Donagh držel. Konec je, no... kdyby Farrellova postava byla lépe uchopená a nebyla tam ta babizna, šlo by to. Každopádně velká škoda, Farrell co se tváří jako Zoolander v Jeníčkově doupěti je velké šlápnutí vedle - nemyslím si, že je to hercova chyba, chtělo by to lepšího režiséra. Pod rukou někoho nadanějšího by i ty dialogy, které mohou vypadat jako nudné, působily jako opravdové absurdní drama, takhle vycházejí spíš prázdně, až trapně.