mariannda

Ach ach ach. Touhle dobou moje posedlost. (Možná jen tím, že jsem poměrně čerstvě matkou dvou dětí, tak jsem ještě úplně nepřekonala mávání hormonů :-D .) Zatím jsem viděla pouze dvě adaptce, tuto a nejnovější film (2011). Tato verze u mě jasně vede, poněvadž představitelé hlavních postav mi jednoduše vzali dech a věřila jsem jim vše, co na mě vybafli. A to jsem nejdříve zhlédla jen dva poslední díly filmu (na barandově, nově cinemě či kde to před nedávnem dávali). Jakmile jsem je ale uzřela, běžela jsem do prvního knihkupectví si předlohu koupit, přečetla jsem ji jedním dechem, a pak už jsem se jen vezla. Ač si říká, kdo chce, co chce, mně zrovna se toto období dějin moc líbí právě pro tu "nesmělost", zdrženlivost apod. V tomto filmu to navíc nebylo až tolik vše přiškrcené a sexualita zde byla podána velice hezky a jemně (na dnešní dobu..tedy asi až na jednu scénu ze vzpomínek Rochestera). Jak už tu zaznělo, Edvarda Rochestera si už navždy budu představovat jako Tobyho Stephense. Ruth je na mou představu Jany až moc okouzlující a její pohled hypnotizující. Ani jednoho z nich jsem si tak hezkého při četbě knihy nepředstavovala (i když jsem ji četla až po zhlédnutí posledních 2 dílů). Pro mě top. Malá výtka k tekoucím nudlím u Jany při scéně požádání o ruku..ble, asi nebyl kapesník. Číst a vidět tohle před deseti lety, dnes ještě pořád hledám E. Rochestera, nedostižný vzor muže.