JC_Gucci

Pasažéři jsou jako kniha, kterou jste náhodně vytáhli z výprodejové hromady v Levných knihách den před týdenní dovolenou na Madeiře. Pár nápadů vás zaujme, celková linka příjemně překvapí, ale vše jen když od toho nebudete nic čekat a hlavně se nad tím nebudete zamýšlet.

Už jako dítě jsem z tohoto filmu byl velmi rozpolcený. Některé části a postavy se mi líbily, jiné ne. Teď po čerstvém shlédnutí v dospělosti přesně chápu proč. Některé kulisy perfektní, scenérie nádherné, postavy ztvárněné skvělými loutkami, nápadité efekty a nezapomenutelné scény, navíc mnohavrstevný příběh zahrnující do sebe nejen postavy ze světa Fantazie, postavy z reálného světa ve filmu, ale i ten skutečně reálný svět, tedy diváka sledujícího film. Jindy jsou klady převálcované otřesnými hereckými výkony dětských herců, ječením, nesouvisejícími záběry na náhodnou krajinu z helikoptéry, prosvítajícím green screenem, nesmyslným scénářem a zvukem, který často nesedí k záběrům. Co jsem jako dítě neocenil, ale teď mě nadchlo, byla hudba od skvělého Giorgio Morodera. Hlavní motiv a slavná píseň mi odjakživa lezla spíš na nervy, ale docela velká část filmu je podkreslena nápaditými synťákovými melodiemi, které atmosféře dávají nový rozměr. Už teď se nemůžu dočkat, až si poslechnu soundtrack. Pokud to ještě nikdo neudělal, bylo by skvělé vzít ty nejpovedenější záběry z filmu a nastříhat je k čisté hudbě. Taková verze Nekonečného příběhu by zasloužila nejlepší hodnocení!

Zábavná taškařice, která se věrně drží své fantasy předlohy. Zatímco dialogy baví, akční scény od zábavy spíše zdržují. Scénář je na každém kroku zoufale předvídatelný a nabízí jen velmi málo zapamatování hodných momentů. Ale to je možná nakonec dobře. Těším se, až na Čest zlodějů zapomenu, náhodou na tento film pak někdy narazím a budu se u něj bavit stejně, jako když jsem ho viděl poprvé.