Carthorias

Solidní pátračka ve stylu všech prezidentových mužů, tentokrát zaměřená na zneužívání dětí katolickou církví. V silně věřících USA silné téma, v ateistickém česku to pak takový efekt nemá. Přemýšlím co by zapůsobilo stejným dojmem u nás, ale nuc mě nenapadá. Herecké výkony jsou slušné, ale nic ohromujícího, scénář je daný historickými událostmi, takže žádné překvapivé veletoče nečekejte. Asi nejzajímavějšími momenty jsou pak telefonáty s Ex-knězem, zahrnující rozdíly mezi Vírou a Církví a úvahu, jakou roli ve všem má vynucený slib celibátu.

Celým filmem prostupuje téma nadměrného egoismu a konspiračních teorií, už od úvodních titulků, které jsou celé o režisérce (mě sledovali, mě naháněli, já jsem na seznamu nejhledanějších), přes Snowdenovu hru na špiona (mluvil jsem s manželkou, je naživu, je v pořádku) až po neustálý strach před NIMI (oni nás hledají, co oni udělají až nás najdou, jak oni zatajují pravdu atd.). Nejvíc je to ale patrné ve scéně, kdy se investigativní reportér ptá experta na bezpečnost, jak má postupovat při utajení svých zdrojů, teď když je sledován. Všimněte si, jak se reportérovi na vteřinku rozšíří zorničky a na tváři se mu objeví mírný úsměv, když je mu řečeno, že by musel následovat techniku Hlubokého Hrdla a scházet se se svým zdrojem po garážích. Je z toho nadšený! Tohle je totiž konečně pravá investigativní novinařina, možnost ukázat to té velké hnusné americké vládě, která po nás nekompromisně půjde. Ve skutečnosti jsou novináři všem ukradení, protože USA, na rozdíl od třeba Ruska (kde se paradoxně Snowden ukrývá), své novináře nevraždí. Jediný kdo je opravdu v ohrožení, je Snowden, a to právem, neboť (a teď mluvím naprosto objektivně) se jedná o zrádce USA, který vynesl na světlo utajované vládní informace, a nyní se o ně dělí s FSB. Největší záhadou pro mne zůstává rozluštit, jestli je Edward Snowden tak naivní, nebo tak hloupý. Jedno je jasné. Může děkovat bohu, že je Američanem. Kdyby byl Rus, mohl by si o svých eskapádách už dávno povídat s Němcovem, Politkovskou nebo Litviněnkem.

Minulý pátek jsem se ve značně podroušeném stavu rozhodl, že navštívím promítací sál. Byla to samozřejmě troufalost nejvyššího rázu, neboť 6 Richardů v mých útrobách mezitím započlo konat svůj smrtelný tanec, a to prosím hned, jak jsem překročil naleštěný práh. Představení se dalo do pohybu reklamami. S úžasem jsem sledoval Detektiva Downa a dojetím jsem jihl nad největším příběhem jenž kdy Dickens nenapsal. Avšak to mělo býti pouze entreé, které zanedlouho zcela zastíní lahodná hotelová krmě. Bohužel, úvod mne nezastihl ve správném rozpoložení, stačil jsem pouze říci Hey Jude, k čemu toto rámování k již tak košatému obrazu? Nicméně zanedlouho jsem se již brouzdal temnými lesy jedné malebné východoevropské země, jméno již, mi bohužel uniká. Uvnitř těchto lesů, na strmém výčnělku stal Grandhotel Budapešť, v čele s mistrem etikety, elegance, vkusu, a mým vzorem, co se poezie týče, Monsieur Gustavem! Ten mne přivítal, jak se na úroveň jeho podniku sluší a patří, a sice barevnou pastelovou smrští, která si nezadá s krásou hraběnky z Lutzu. Říkávalo se, že některé její portréty od Arcimbolda způsobovaly, že mužům samo od sebe vyskočilo srdce z těla nad tou neskutečnou krásou. Ostatně i další kousky z hraběnčiny soukromé sbírky, jako Dáma s hranostajem, Chlapec s jablkem, nebo Muž se zvětšenou prostatou, stojí za zmínku. Po krátkém, avšak výživném extempore zahrnujícím hraběnčino křehké avšak rozkládající se tělo, jejího syna, Monsieur Gustava a partu rozverných fašistů, jsme se ocitli ve zcela jiném typu ubytovacího zařízení. A hle, tu se zvedá opona, a na scénu vstupuje Agátha. Ach, Agátha, s tváří strnulou jako je herectví hlavního hrdiny a s emocemi ploššími než hrudník Martiny Sáblíkové. Fascinující je, jakou barvu dokázala do našeho dobrodružství vnést (což by člověk čekal především od samozvané nuly, jenž Zero zove se) a to nejenom pomocí kalorických bomb od cukrářského mistra. Postupně tento čardáš graduje do hořkosladkého konce, chuť vám zkazí pouze sorelovým glutamátem ochucený guláš 80. let. Není divu, že z tohoto galimatyáše barev, zvuku, chaosu, rozměrů a L’Air de Panache se mi roztočila hlava do rychlostí schopných odstředit ribozomy z cytosolu. Jízda to byla delikátní, k pětihvězdičkovému zážitku jsem ovšem dojít nemohl, obzvláště kvůli hereckému výkonu hlavního představitele, postrádajícímu styl, šmak a esenci, snad díky čemuž pan Fiennes ukradl celý film ve stylu Dannyho Oceana a jeho bandy. P.S. Abych doložil v jakém stavu jsem ten film viděl, dokládám moje filmové "zápisky" z prvních asi 30 minut (včetně reklam), pokud nechcete nahlédnout do útrob choré mysli, nečtěte dál: 7 větráků 1. řada, 6 větráků 2. řada, 4 větráky 3. řada, 4 větráky 4. řada, po stranách 4 světla (zednáři?) "Podívejte se na zem" "Jó, ten, zmetek" ?Ví, že tady jsem?" Už se nakazil, pro lidstvo. Tlustej borec, chce mě sežrat? Ne, je to cizinec, ale má drsnou bradku, trochu Fu Manchu a trochu Don Quijote. Jsou to španělé. Jak mohl takovej frajer sehnat takovou pěknou babu? New Age Advertising. KIA! (Je to Kia Sportage) Twombly - A.I. - HER To je Elizabeth Banks??? Hrst Popcornu, mňam. HER!!!!! Bioscopamagicboxslovakia Máš Downův syndrom Roberte! Parta Hovad!!! Awesome! Nezapomeň si vzít kondom larsi-Eriku!!! Raslph Fiennes jako Dickens? Awesome, stuffy, invisible, sand. Nejsem tady sám ožralej, nějakej borec předemnou to taky říká že je na šrot. Knižnice? Nasrat, já chci ten film!!! Charta 77, Coca-Cola, Pepsi je lepší, no konečně konečně CINEMA CITY CLUBCARD!!! Prý je to napínavý Zubrowka!!! HA HA HA OLD LUTZ! 3 vrány přívěsky zima žlutá 1985 - Mistake, zásoba, událostí, dávení - Dívat a naslouchat!!! Kuličkovka :) já su takovej vůl, proč jsem semka šel, v 10 hodin po 6 pivech. Hromadí se horníci, srpen v nebelsbad, hustá a krásná budova, GB - Great Britain? Shawness?? Arab Samotář, kulaté stoly, ticho, monsieur Jean, Borat, západoevropan, Mole O /|\ / \ Odér smutku → opuštěný Mr. Mustafa - nejbohatší černoch, Tesla?? Bohatství, elektřina, malý pokoj, služebník => Flitle Bogen Sto nožka, Modrá, klíče, Čepice, Pohodička, Establishment, Je to hnus, odkud ho znám, proč se to jmenuje Budapešť?

Lego film je boží!! Od úvodní minuty se přes vás prelije prilivova vlna detinskeho nadšení, poháněna az naspeedovanym tempem filmu. Gagů je tady víc než kazdorocnich hospitalizaci po šlápnutí na kostku lega, a většina z nich je laugh out loud funny, namátkou vyberu třebas Millenium Falcon, Batmanuv song, Raketu!, atd. Dokonce i ten dvoupatrovy gauč po několikáté iteraci ve mne vyvolával cukání v koutcich. Dabing se vyvedl, což je vzácnost, važme si jí.

Plnokrevní letní blockbuster se vším, co k tomu patří. Tématicky je to takové mentální cvičení na téma: "Co kdyby Mrakoplaš ve službách X-COM urazil bobra Phila?" Tom Cruise tady zase běží jako o život, a to tentokrát nejen svůj, ale i krásné a propocené Emily Blunt, jejíž jogínské protažení bylo ve filmu na můj vkus opakováno málo. Jo, a taky umí hrát, narozdíl od těch zadků v těsných kalhotách od Michaela Baye. Vsadím se, že voják Cage se na tenhle okamžik musel těšit jako prvňáček do školy. Hlavní gimmick filmu (opakování téhož dne) je tady využíván vkusně, střídmě a uměřeně, i když nepopírám, že moment kdy Cage přejede náklaďák byl jedním z vrcholných vtipů filmu. Vedlejší role jsou takový klasický standard (Rota J, alias zábavný kanónenfutr), výjimkou je akorát štábní seržant Bill Paxton, naprosto úžasně si vychutnávající svoji buzer-roli. Co se týče efektů, neuvidíme tady žádné orgie, ale akce je tady v dávce větší než malé, obzvlášť scény z bitvy na pláži jsou brizantní i brilantní zároveň. Cruise hraje výborně, už dlouho jsem od něho neviděl většího sympaťáka (snad naposled Jerry Maguire). Emily zvládá perfektně zahrát holku z plakátu Ritu chladně, ale ne odtažitě, takže netrpí oním Cold Bitch syndromem (i když jí tak ve filmu říkají). A jejich vzájemná chemie by se dala vyučovat na vysoké škole herecké. Příběh je průměr, Hamleta nečekejte, ale to není na škodu, spíš naopak. Výprava prvotřídní, a režie plyne v solidním tempu. Shrnutí: Svěží akční jízda na science fiction námět ve skvělém tempu s dvěma prvotřídními herci odvádějícimi skvělou práci. Co víc si přát?

Ono to vlastně skoro o ničem není, takových sériových vrahů je dvanáct do tuctu, alespoň v krimi seriálech, pomalé vyprávění a budování případu neudrží krok s The Wire, Flashbacky a Flashforwardy jsou profláklé od dob Lostu, asociálního hlavního hrdinu má v dnešní době každej seriál, kterej to myslí se sledovaností vážně a ten "Temný Případ" je ze zpětného hlediska až směšný. Řemeslně je to ale vysoká kvalita, a McConaughey a Harrelson jsou ve svých rolích zralí na ověnčení hereckými vavříny. Obzvlášť McConaughey by si minimálně nominaci na Emmy zasloužil. Jeho Rust si mě dostal prakticky okamžitě, tím jak balancuje na hraně mezi psychoušem a emocionalitou, zatímco do toho háže volný asociace a to všechno s pivem v ruce ve mně prostě zabrnkalo na kladnou strunu. Prvních zhruba 6 dílů je plných děje a napětí, stačí říct ghetto a všichni ví o čem mluvím, pak se to ale začne lámat, 7. díl dost ubírá z plynu a poslední epizoda mi přijde jako šitá horkou jehlou. Jinak řečeno má zhruba stejnou intenzitu jako náhodný díl NCIS. A ten záporák? Takhle zklamanej jsem už dlouho nebyl. Zprvu mi 8 dílů přišlo jako skvělý nápad, ale Dark Case si zasloužil minimálně další epizodu nebo dvě, aby dal seriálu důstojný konec a důstojnějšího protihráče. Je to škoda, protože rozběhlé to měl True Detective skvěle, tak jak to ale je, to na víc než 4 hvězdy stačit nebude.

A tak to jo. Kombinace toho nejlepšího z originálních X-Men (Wolwerine) a z First Class (Silné trio Magneto, Mystique a McAvoy) doplněné Dinklagem, který dokazuje že základem slova Pimp je Imp, nám uklohnili lahodny time travelersky dezert ktery důstojně zakončuje originální sagu a napravuje tu pachuť kterou způsobil svým Babicovskym překvapením X3: The Last Stand. Nejlepším momentem je pak Quicksilver (boží Evan Peters) a jeho tanec mezi kapkami deště a kulek.

Nelze než neporovnat s testosteronem a svaly nabitou jedničkou, nejenom proto že se to odehrává ve stejnou dobu. Jsou tu dva hlavní rozdíly, které mění charakter filmu, jeden k dobrému a jeden ke špatnému. Nejdřív to horší. Tam, kde Leonidas vypadá jako kdyby vykradl šatnu východoněmeckých koulařek, působí Themistokles jako sice namakaný, ale přece jenom normální chlápek. A moc tomu ani nepomáhají jeho demokratické projevy jako vystrizene z Mr. Smith goes to Washington. Což sice trochu pomáhá zcivilnit vyprávění, ale jako celek to nefunguje, hlavní hrdina je takovej měkkota. U 300 chci vidět akci, akci a zase akci, ne frajery v modrých plinkach co po sobě hazou pergamenem (a to mam jinak politický dramata moc rád, House of Cards FTW). Na druhou stranu se dostáváme na druhý břeh, a to jak doslovně, tak přeneseně. Ženská!! V 300! A co je na tom nejlepší, dává všem chlapům na prdel jako můj taťka, když jsem si jako malej spletl videorekordér a toustovač. Dvě slova: Eva Green. Vlastnoručně pro mě definovala pojem sexy bitch. Její Artemisia je prostě bohyně. Žena, která krvácí častěji než jednou za měsíc, s uhrančivým pohledem, dvěma velkýma šťavnatýma přednostma (myslím tím samozřejmě její duši a osobnost) a plamenným temperamentem, který by zahanbil i Hefaista. Prostě válečný vůdce s mečem i pochvou. Hlavně kvůli ní dávám čtyři hvězdy, Themistokles a jeho Blue man group by bez ní byli jako kachna bez piva.

Ne, ne, ne. Vsechno spatne. Liam Neeson se sice snazi, ale film ma v sobe min napeti nez rozvodna sit Burkiny Faso. Kdyz mu naprosto zamenitelnej zaporak zapichne (prekvapive stale provozuschopnou) Famke Janssen, roztoci se tak maximalne vase panenky z nechutne nasnimanych honicek typu ruska kamera ve svycarske pracce. Cerecka je porad ta stejna nana z jednicky, akorat je zde tentokrat naprosto zbytecne. To stejne by se dalo rict o Forrestovi, kterej nejenomze neni schopnej ubehnout ani od kobliharny na stanici, ale hlavne sefuje bande neslutecne arogantnich a nesympatickych kretenu, kteri sem asi byli poslani po tom co jim dal na prdel Rambo. Dobra polovina filmu by se dala vyhodit a zbytek by potreboval minimalne prelestit. Liama je mi lito, Megaton by mel nasledovat ve stopach Megatrona a nechat se vystrelit do kosmu zaverecny shrnuti: Jedinej film u kteryho jsem v kine usnul, a to mam za sebou spoustu kontemplativnich artovych festackych skopicin

Gravitace změnila můj celkový náhled na film vůbec. Po strašně dlouhé době se někomu povedlo posunout hranice filmového zážitku zase o kus dál, zprostředkovat divákovi nový rozměr, pocit ztotožnění s hrdin(k)ou v rozsahu, který jsem ještě nikdy nezažil. To vše díky naprosto dokonalé technické práci režiséra a jeho týmu. Dobrých 90 procent filmu závisí na souhře zvuku, kamery a střihu (nebo jeho absence). Dějová linka je sice jednoduchá a ohraná (Ryanina dcera), ale v tomto filmu na tom absolutně nezáleží, tady je dějem obraz, zápletkou úhel kamery a dramatickou stavbou ticho. Na Gravitaci se člověk nejde do kina podívat, jde si ji užít, vychutnat. Zatím jasně nejlepší film roku (podle mě jeden z nejlepších filmů za posledních několik desítek let), favorit na Oskara a prostě celkově fantastická podívaná. P.S. 2D projekce na normálním plátně, počítám že 3D, a/nebo IMAX je ještě o několik stupňů výš