Poslední recenze (846)
Když má svátek Dominika (1967)
Uvítání velikým nápisem „POUZE PRO MALÉ – VELKÝM VSTUP ZAKÁZÁN“ Omlouvám se, ale tento zákaz jsem ze studijních důvodů porušil. Díky deliktu jsem shlédl takový malý skvost. Skvělý hlídač Lipský s perfektní výslovností tvrdého Y: „Mě neproklouzne ani MYŠ!“ Opravdu krásná hudba i texty: „…ozvěno pojď se mnou ven. - Nemohu je přece den. - Poběž se mnou do léta. - Nejde to, jsem zakletá. - Poběž na dvůr, to se smí. - Uhasla bych v přízemí.“ Povedená taneční čísla jak dětí tak dospělých. Choreograf Pavel Šmok. Přítomností potěší a překvapí plejáda známých herců a komiků. Děti hrají výborně. Líbila se mi Dominika i syn režiséra Honzík Valášek. Hlášky: „Nevrátila se už moje andulka Pipinka?“ „Bohužel Fifinka se ještě nevrátila.“ Symbolika: 33: „To moje andulka Pipinka už třikrát, třikrát vyhrála první cenu.“ „A teď zkusíme násobilku: 3 x 3.“ Uprostřed léta jsou připomenuty Vánoce: „Hoj ty Štědrý večere, ty tajemný svátku…“
Takový je život (1929)
Němý snímek. Čekal jsem nějaké titulky. Žádné nejsou. Jen rozdělení na sedm kapitol: 1. DEN VÝPLATY až 7. DEN SMUTKU. Pištěkova buchta – to je milenka! Její tanec na stole spolu s travesti Plachtou vrcholem nevkusu. Utahaná pradlena má v kuchyni nepořádek, tak není daleko k nehodě. Od pohřbu dál už jsem to bral rychloposuvem. Plachta na pohřeb v ženských šatech nepřišel. A to budou v té hospodě plakat? Ano, až na výjimky plakali. Plachta se na hostině do ženských šatů již nepřevlékl. Půvabná Máňa Ženíšková. Symbolika/propaganda: 33:42 – podání ruky Pištěk; 36:46 – Plachta v ženských šatech – ohavnost. Od obecenstva ale sklidí bouřlivý aplaus a uznání. Pradlenka si s ním/ní dokonce s úsměvem zatancuje. Realita by byla jiná: hnala by sprosťáka klackem. I všechny ostatní dámy na oslavě by si pohoršeně odplivly.
Dům ztracených duší (1967)
Divné rozuzlení. To už to mohli rovnou hodit na Filibertu (výborná Alexandra Myšková). Palcové titulky v Rudém právu by hlásaly: Fantom ústavu odhalen! Sestra Filiberta vyvraždila polovinu oddělení! Přemýšlel jsem i o čtyřech rudých socialistických hvězdičkách. Dobří herci, pomalé tempo, které ale nenudí, sympatické osazenstvo ústavu, genius loci kláštera Želiv, atmosféra, která vtáhne do děje. Jeden z nejstravitelnějších filmů z blázince, také díky tomu, že šílenci nedostávají příliš prostoru. Ale rozpačitý pachatel rozhodl zatím pouze o třech pěti-prstech-ruky-dělníka. Illínova hudba slabší. Všechny ženské ostříhané na krátko. Čestnou výjimkou je Eva Kubešová. A samozřejmě sestra Filiberta, která skrývá své dlouhé kadeře po šátkem, jak je to správně podle Bible. Její výbornou znalostí překvapí kandidát Strany, kapitán SNB (Adamíra), který cituje verš 1 Korinťanům 13:1 „I kdybych mluvil jazyky andělskými, lásku však když bych neměl…" Filiberta pohotově doplní: "…ano, ničím bych nebyl" Správné znění: Ačkoli mluvím lidskými jazyky a jazyky poslů a nemám lásku, stal jsem se zvučící mosazí nebo zvonícím činelem. Je mi líto, ale konec mě dost zklamal, takže prozatím musím zůstat na pouhých třech rukách dělníkových. Symbolika: 52:35 – Adamíra – levá skrytá ruka; 1:20:17 – globus v hostinci!! Hláška: „Mladej Mose zůstal po vánocích už doma.“