Crocuta

POZOR SPOILERY! V kvalitativně značně nesourodé filmografii V. Čecha představuje "Expres z Norimberka" první ze snímků se špionážní tématikou, ke které se režisér několikrát vrátil - vždy s podobným výsledkem. Z vážně míněného dramatu většinou vznikla nezáživná, za vlasy přitažená historka ("Sedmého dne večer"), v lepším případě dílo tak naivní, že dnešního diváka pobaví alespoň kouzlem nechtěného ("Akce v Istanbulu"). To je ostatně i případ "Expresu"... . V typické stalinské agitce o vševědoucích a všudypřítomných pracovnících Bezpečnosti, s nimiž kontrastuje zoufalé břídilství západních agentů (obzvlášť výživná je v tomto směru rádoby démonická postava Svatopluka Beneše), dojde i na bodré plky anděloidního Jaroslava Marvana, vlastivědně-budovatelské blábolení dvojice Vojta - Deyl, napraveného hříšníka (rozuměj udavače) L. Boháče, uvědomělou učitelku L. Vendlové (která mi k srdci nikdy příliš nepřirostla) a otcovského, moudrého a všemi mastmi mazaného šéfa estébáků Ladislava Chudíka. Zvláštní pozornost zasluhuje postava ztvárněná Josefem Bekem, jenž zde vystupuje (předjímajíc tak úlohu poručíka Líbala z mé oblíbené "alibi" trilogie) v roli fízla - světáka, předobrazu jakéhosi socialistického Jamese Bonda. Svižná, krátká a úžasně blbá taškařice!

Omlouvám se, že si vypůjčím pár termínů od redaktorů Filmagu, ale výstižnější mne zrovna nenapadají. Simone Thomalla je zkrátka natolik ŠUKADELICKÁ a PROHRÁBNUTÍ HODNÁ exčtyřicítka, že méně než 3* nemohu v žádném případě dát :-D .

Díky znalosti pozdějších filmů, které se "Karnevalem duší" nechali inspirovat, jsem pointu brzy celkem správně odhadl, ale za to tento snímek opravdu nemůže. Candace Hilligoss chvílemi na můj vkus poněkud příliš tlačila na pilu, ale to je všechno, co lze tomuto hororovému kousku, v němž se smazává hranice mezi snem a realitou a který disponuje vynikající hudbou a kamerou, vytknout.

Kolegu suda paměť vskutku nešálí a mně je teprve nyní jasné, proč jsem zde tento kvalitní seriál marně hledal pod jeho českým distribučním názvem "Poldové".

Na konci jsem si říkal, jaký měl celý tenhle příběh smysl - mělo to být varování? Před čím? Před výlety lodí nebo před žraloky? Ať už Andrew Traucki zamýšlel cokoliv, povedlo se mu natočit thriller, který nestraší počítačem vygenerovanými monstry, ale staví na silné atmosféře, kdy divák spolu s hrdiny cítí jak mu ubývají síly a vidina záchrany se vzdaluje.Díky skvělé kameře a sympatickým představitelům sympatických postav "The Reef" vyčnívá nad žánrový průměr. Za mne 3,5*.

SPOILER! Závěrečný twist byl dost zbytečný, dopis mučeného ještě zbytečnější. Rodiče se vzápětí ze sdělovacích prostředků (nebo ještě spíše od detektivů, kteří se jistě neopomněli pochlubit svým úspěchem) bezpochyby dozvěděli jak se věci mají a že jsou zase tam kde byli a tudíž upadli do ještě větších depresí. Ale pomineme-li ono pochybné morální poselství, které nám tvůrci v závěru podsouvají a také nijak výjimečné herecké výkony, máme tu celkem slušný thriller s dobrou atmosférou a výbornou hudbou, který, když nic jiného, určitě nenudí.

Vyprávění zdaleka ne tak přímočaré jak by se z různých anotací mohlo zdát, prošpikované svérázným humorem a podivnými, s dějem zdánlivě nesouvisejícími scénami, jimž vévodí vynikající snová sekvence.

Už od chvíle, kdy jsem poprvé viděl "Anděla zkázy" mám tušení, že ovce jsou ve skutečnosti záludná, potměšilá stvoření, která pod maskou roztomilé poddajnosti skrývají své skutečné krvelačné choutky. A "Černé ovce" mi mé podezření jenom potvrdily!

Snímek, který mezi zdejšími uživateli vyvolal tak rozporuplné reakce (a mnohdy i značnou vzájemnou nevraživost, pohříchu plynoucí z rozdílného vkusu) ve mě vzbudil nemalou zvědavost a shlédl jsem ho s opravdovým zájmem. A za sebe musím říct, že jsem rozhodně nelitoval. Nenašel jsem v něm bůhvíjaká filozofická poselství a skryté významy, ale už vůbec mi nepřipomínal pokleslou a nudnou telenovelu.Tento dobře napsaný a výborně vypointovaný příběh, vypovídající mimo jiné i o složité argentinské minulosti, mne jednoduše bavil a nenudil jsem se u něj ani chvilku.

Komedie plná nostalgie a bilancování, která má tak dobrou atmosféru, spád a obsazení, že jsem jí její nemnohé slabiny rád odpustil.