Crocuta

Nudný třetiřadý snímek se stokrát provařeným námětem (srovnání s "Lola běží o život" je úplně mimo mísu), kašírovanými a nepříliš zdařile natočenými souboji, spoustou sentimentu a patetických keců a také životních mouder, která hlavní hrdina poslouchá, zatímco se - i když mu jde doslova o vteřiny!!! - válí u rodičů na kanapi, vede nesmyslné plky v policejním autě, nebo polehává u popelnice - těch zdlouhavých přestávek, na to jaký má kvalt, je tu ostatně jak naseto. Bída. Ta jedna * za celkem obstojně zachycenou berlínskou atmosféru a hlavně za skok do metra se židlí přivázanou k prdeli :-D.

Dramatický snímek s dobrou atmosférou, zdařile zachyceným prostředím, poněkud překombinovanou zápletkou a dost pochybným vyzněním, v němž ke škodě věci hraje prim moralizování (musím uznat že velmi solidně zahrané) hlavní postavy, která ovšem sama není ani zdaleka bez poskvrnky a tak její jednání a soudy působí dost neupřímně.

Příběh statečných a obětavých vlastenců. Poslední věta závěrečného komentáře dobře ilustruje obvyklý postoj vlád vůči takovým lidem.

Skvěle natočená (už dlouho jsem v kině tak intenzivně nevnímal podobně zdařilé propojení zvuku - a hudby zvláště - s obrazem) iniciační jízda, která se sice nevyvaruje několika klišé (včetně jednoho, které jsem očekával od samého začátku), ale nesoudí, nabízí ne snad ty nejpravděpodobnější, ale přitom určitě ne nemožné varianty budoucího vývoje a zároveň je v některých ohledech nepříjemně jasnozřivá a realistická, včetně samotného závěru, který se může odehrát nikoliv jen "někde v Africe", ale v podstatě kdekoliv. A rozhořčené výkřiky naivků, kteří vidí svět (nebo alespoň tu jeho "vzornou" část) růžovými brýlemi, na tom nic nezmění.

Četl jsem obě knihy pamětí Jiřího Markoviče, stejně jako pět svazků monumentálního díla Viktorína Šulce o sexuálních vraždách, na jehož výsledné podobě se Markovič svými komentáři výraznou měrou podílel. Všechny kauzy, které se v seriálu objevily (i mnohé další, které si snad tvůrci nechávají pro další sezónu - Straka, Prokopské údolí, Doležal, Vocásek atd.) mám v živé paměti a tak mne v seriálu pobavily přesné citace některých dialogů (nejen s Hojerem), na které tento kriminalista vzpomíná, byť vrahovo vyjadřování bylo v reálu ještě o poznání drsnější než na obrazovce (místo seriálové "huby" Hojer zásadně vypovídá: "chytil jsem ji za tlamu", při dotazu na možné pocity oběti se ušklíbne: "Určitě se nesmála!" apod.) Jen my není jasný postup tvůrců při používání autentických jmen reálných osob - titulní postavy mají skutečná jména, ale z psychiatra Pavla Zemka je v seriálu Mudr. Zemen, z vraha Vorla Sokol (haha), z Tekverka Stahlverk nebo jak - proč? Koho to zajímá, ten si reálná jména dohledá pár kliknutími a jinak je to jedno. Jinak za mě velký dobrý, herecké výkony všeobecně nad očekávání zdařilé. A k poněkud přiblblé otázce jednoho kolegy: proč byl tohle náš nejlepší kriminalista? Inu nejspíš proto, že úspěšně chytal a usvědčoval vrahy a jiné nebezpečné jedince a zbavoval naši společnost jejich nežádoucí přítomnosti. Že by patřil do Bohnic si nemyslím, stejně jako si to nemyslím o Ládíkovi - ten skončil jak se patří - na šibenici.

Skvělý seriál, který jako celek hodnotím plným počtem mne v poslední epizodě jen drobně rozladil neautentickým zpracováním výkonu trestu smrti, kdy skutečnosti neodpovídá prostředí ani způsob provedení (byť některé konkrétní detaily Hojerovy popravy - třeba zmínka o zlomeném prstu katova asistenta - souhlasí). Toho, kdo se podrobně zajímá o penologii a konkrétně o pankrácké popraviště to snad zamrzí, ale uznávám, že drtivá většina diváků to ani nezaznamená. Jen drobná vada na kráse jinak úctyhodného počinu, jehož pokračování se jistě vbrzku dočkáme

Sledoval jsem se 4 letým vnoučkem a nestačil se divit, co je dnes prezentováno jako seriál pro děti. Značně nekorektní humor na pomezí geniality a demence mne každopádně nejednou pořádně rozesmál. Za mne palec nahoru.

Velice nevydařená mayovka, rozhodně daleko horší než pozdější filmy ve kterých se vyskytoval Vinnetou.

Za mě je "Černá věž" nejlepší částí 1. sezóny, svojí atmosférou i budováním napětí se tu tvůrci (na rozdíl od "Pachuti smrti") úspěšně přiblížili předloze i dřívějšímu televiznímu zpracování, byť na to měli daleko menší prostor.

Těžší startovací pozice tohoto seriálu oproti starším zpracováním s Royem Marsdenem spočívá především v tom, že je vždycky problematičtější natočit dobré retro (jako v tomto případě), než točit v současných kulisách. Tam se tvůrci mohou soustředit na budování atmosféry (a tu měly adaptace z 80. a 90. let opravdu vynikající) - ostatně v 6 dílech je podstatně větší prostor pro kvalitní a neosekané vyprávění, než ve 2. Co se týče představitele titulní role, Marsden byl skvělý a vyrovnat se mu je nepochybně těžké, ale Carvel je bezesporu sympaťák, dobrý herec a dělá co může.