Mariin

Na poměry westernu v té době (1961), hodně divný kousek. Zbytečně dlouhý, problematický, zašmodrchaný příběh o zradě a pomstě, měl jsem pocit, že tvůrce - v jedné osobě režisér i hlavní představitel - se chce ukázat, ale nemá vlastně co kloudného říct. Přikláním se k názoru kritiky, že šlo do jisté míry o narcistický výtvor Marlona Branda, který je především hercem...

Americký western z doby mexické revoluce, který má sice hvězdné obsazení a exkluzivní skalnatou krajinu Death Valley, ale nějak to nebylo ono. Vadila mi dlouhá stopáž a simulace hlubších myšlenek, z nichž nakonec vychází relativizace dobra a zla. Takřka univerzální je sentence mexického bandity Raza (zde ohledně revoluce) a smyslu života: "Člověk musí mít nějaký ideál. Když ho nemá, odchází. A když zjistí, že je ztracen, tak se vrací". - Přesněji 3, 5.

Průměr spaghetti westernu poloviny 60. let, kdy ještě dosti splývá s produkcí španělskou a západoněmeckou, záhy však Corbucci vykročil cestou drsnějšího manýrismu...

Klasická předloha transformovaná do díla, stavějícího na erotických prvcích, politizující alegorii (marxistický sluha má styk s dívkami, které tím chrání před nemocným buržoustem Draculou) a šokujících detailech násilí a nechutností. Této zvrácenosti z Warholovy produkce (v roli muže v hospodě se objeví i Roman Polanski) nelze upřít formální úroveň (za to jedna hvězdička), jinak patří spolu s mokvajícími odpadky do kontejneru...

Dobrý, klasický americký western s jednoznačnou moralizující tendencí (základ - křesťanská rodina, neustupovat zlu, chránit zavedené hodnoty, právo na ochranu soukromí, vlastnictví atd). V mnohém podobné westernu "V pravé poledne", rovněž pozvolné houstnutí, gradace a nakonec napínavé finále. Bohužel, zcela nevýrazná hudba. Přesněji 3, 5.

Stoprocentně destruktivní film s kvalitní formální stránkou a výbornými herci (jako vždy výrazně vyčnívá jinak nesympatický Mario Adorf). Jde o jakousi modernizovanou variaci Leoneho "Hodný, Zlý, Ošklivý", přičemž o peníze jde třem mužům, kteří mají samopal a terénní auto a zdržují se poblíž opuštěného lomu. Točeno v izraelské poušti. Podivné, temné dekadentní divadlo, thriller s poselstvím cynismu, ochucený příměsí beatnické vlny a špetkou erotiky. Nechtěl bych být autorem takového díla, ale na rozdíl od mnoha destruktivních italských spaghetti tento není marxistický, nýbrž anarchistický.

Tahle hořká komedie, či spíše fraška, má nepochybně své kvality. Je vtipná zejména ve vyostřených konverzacích, má spád, není nudná - současně však ve mne zanechává určitou pachuť. Šéfredaktor (Walter Matthau) je vysloveně opravdová "svině", která jde přes mrtvoly, s níž vlastně Hidy (Jack Lemmon) neustále kolaboruje, a jsou tu i další, dosti cynické prvky. Není to tedy můj pravý šálek kávy, prostě oddechová fraška (jako např. naše "Čtyři vraždy stačí drahoušku"), ale poněkud smutný odraz reality. Něco mezi 3-4 hvězdičkami. Haličský Žid Samuel Wilder však byl bezesporu velmi schopným tvůrcem filmů a tento byl do značné míry determinován předlohou divadelní hry.

Temný film s absencí kladných postav. Všichni jsou nějak namočeni v trestných činech. V bouřce se skupinka tří mužů a dvou žen nedobrovolně dostane do osamoceného domu v lesích a pomocí spiritismu místních obyvatel je jim připomenuta jejich minulost. Kvalitně natočená beznadějná dekandence, která nepatří mezi mé oblíbené náměty, ale je nutno přiznat, že Margheriti umí. Italští a západoněmečtí herci, prvky krimi, thrilleru, mysteriózní, jemně erotické a v milié trošičku i gothic horror...

Asi jsem kulturní barbar, ale mne tento slavný film nudí a nedokážu se dodívat do konce. Rozumím komentáři carl oesch: "Nikdy jsme nepochopil onu "poetičnost" levičáka Vančury a už vůbec to oslavování údajného zobrazení středověku.....vždyť s historickými reáliemi to nemělo nic společného a že by to řeklo (na rozdíl od skutečně kvalitních historických filmů) něco obecnějšího, to by ten "historický" film nesměl vzniknout v Čechách. Tady toho filmaři víc neumí než umí a historický film (ať už realistický, romantický, dobrodružný či velkofilm) u nás nikdo neumí....a je jedno, jestli to má být hluboký středověk nebo druhá světová válka. A jelikož to tvůrci neumí, tak to balí do hávů tu poetiky, tu alegorie....".

Hodně kuriózní černobílý film: Dracula natočený islámskou zemí! Pakistán byl v té době hodně proevropsky orientován se sekularizačními tendencemi. Bůh je zde zmíněn jen začátku a na konci, přičemž na konci spíše jen symbolicky, jako světlo, které poráží temné síly. Jinak se tu proti upírům nepoužívá žádný náboženský předmět. Zajímavé i z hlediska orientální estetiky a vkusu (minimalistické "orientální" kulisy blízké "gotickému" hororu), překvapil mne typ plnoštíhlé ženštiny, Draculovy asistentky, a pasáž se zpívajícími a tančícími dívkami - jako z nějakého socialistického filmu! Dracula byl dle této pakistánské verze původně pyšný vědec, který vyvinul elixír nesmrtelnosti.