HKstars

Kdesi v hloubi tibetského kláštera, obklopeného tisícem modlících se mnichů, dospěje reinkarnovaný buddha k tomu, že je nejvyšší čas zemřít a tak se také stane. Těsně předtím řekne Khenlunovi (Lam Ching-Ying), že se převtělí do toho a toho novorozeněte a ve chvíli kdy vydechne naposled, se objeví konkrenční frakce mocichtivých mnichů v čele s Khentsem (jako vždy úchylný Shun Lau) a ukradne kamennou kuličku, kterou starý buddha opatroval jako oko v hlavě. Ta je taky jediným artefaktem, jež může zničit sílu nového buddhy. Khentse by se tak stal největší silou vesmíru a nastaly by temné věky. A to přece nemůže Khenlun dopustit... Naneštěstí pro něj, po cestě na nádraží (i pronásledování mnichové zdrhají výhradně do Hong Kongu), která proběhne pět let po událostech v chrámu (scenárista si s návazností starosti nedělá, ale střih je proveden především proto, že postava nového buddhy může být pětiletým dotěrným frackem, tj. postavičkou kterou si zamiluje většina publika ;), je zabit čtveřicí lámů ve službách Khentseho. Malý buddha se však stihnul naučit tajemství neviditelnosti a tak zabijákům uprchne a ve vlaku se cestou do Hong Kongu spřátelí s potrhlým emigrantem (Conan Lee). Tomu slíbil jeho kamarád Fu bezstarostný příchod do Hong Kongu, jenže při vyskakování z vlaku se všechno trochu pokazí a mladík zůstává v Hong Kongu sám, s dítětem o jehož schopnostech nemá nejmenší tušení... Prince of the Sun je komedie, která vám zanechá potutelný úsměv na rtech. Přes veškeré žónglování s žánry, při kterých duchovní otec projektu Wellson Chin stihne navodit takřka indianajonesovské reálie a zaexperimentuje s triky, za které by se dnes styděla i česká škola loutkového divadla, zůstává těžištěm filmu především situační komika. Naše dvojice totiž brzy po přistání v Hong Kongu vyhledá Fuovu sestru, sadistickou učitelku a notorickou hráčku karet May (Sheila Chan), která jim nedobrovolně poskytne přístřeší (protože ji právě honí banda věřitelů, kterým dluží peníze prohrané v kartách). Nedá se říct, že by se May a mladík z Číny do sebe zamilovali, ale jiskří to mezi nimi pěkně, což se projevuje především mlácením basseballovou pálkou do hlavy, bodáním nůžek do předloktí a prohazováním okny (v druhém patře). Jestli si takhle Wellson Chin představuje romantickou příměs to tedy nevím, ale jako situační komedie fungují tyto okamžiky dokonale. Přidejme k tomu ještě dávku střízlivých triků, ve chvíli, kdy navštíví buddhu Khenlun (pomocí televize nebo vnitřního hlasu. To hongkongští duchové umějí) a učí ho novým schopnostem (telekineze, čtení myšlenek). Bránice si odpočine jen při bojových scénách, protože buddhu samozřejmě stále hledají čtyři lámové vyslaní Khentsem a jeho jedinou ochranou je žačka Khenluna, mniška Bencheuk (Cynthia Rothrock) - jakmile se začne bojovat, doslova přestává veškerá legrace... Choreografii zařídil Yuen Tak a i když občas postrádá dynamiku (úvodní souboj v chrámu), je podivné že se chová doslova macešsky k hongkongským hercům. Všechnu smetanu a nejlepší kombinace tu "vyžerou" Cynthia a Jeffrey Falcon (čímž alespoň částečně ospravedlní to, že v kostýmech tibetských mnichů nepůsobí dvakrát přesvědčivě), ten od koho bych čekal nejvíc - Conan Lee - trochu zatrikuje až v akčním finále, kdy mu Lam Ching-Ying propůjčí své speciální schopnosti. Soubojů je jinak docela dost, ale jsou velice krátké (hlavně ten nejpovedenější - bitka v parku). Jisté naděje sice můžete vložit do finálního střetu dobra a zla, ale tam už Yuen Tak vyčerpal všechny své nápady a v samotném závěru raději předal žezlo vizuálním trikům (které jsou opravdu, ale opravdu už hodně z módy). Snímek má zcela jistě celou řadu mínusů. Vyjma hlavních hrdinů všechny postavy přehrávají ostošest (malému buddhovi to prominu, protože pětiletý kluk prostě nemůže podat oscarový výkon) a příběh se marně snaží mystickým závojem zakrýt fakt, že scenárista skládal scény především kvůli potřebám trikařů a choreografů. Co však tuhle komedii drží nad vodou je solidní úroveň akční choreografie (je to opět jeden z mála filmů, ve kterých Cynthia předvádí pár zajímavých cviků) a především brilantně napsané gagy Conana Leeho a Sheily Chan. Kdykoliv se ti dva objeví na scéně, je o zábavu postaráno a Conanovi nakonec odpustíte i tu neakční polohu, protože jako komik je snad ještě lepší. Pokud máte šanci sehnat si film s originálním dabingem od Intersonicu, neváhejte dlouho. S takovým překladem a výběrem hlasů, se snímek stává nezapomenutelným zážitkem, především pokud je sledován ve větších skupinkách. Výsledné hodnocení nemůže být nijak objektivní, protože se mi stále vracejí ty chvíle hurónského smíchu, které jsem zažíval, nehledě na to, že už samotným vyzněním dabingu jsou některé scény vtipnější než v originále. 50%

V tomhle filmu hraje Jackie Dragona, příslušníka pobřežní hlídky (ne takové jakou znáte z TV). Píše se devatenácté století a britové sice vládnou Hongkongu, ale platí to jen o jeho pevné půdě, na vodní hladině jsou pány nebezpeční piráti, kterým zkorumpovaní úředníci dodávají zbraně. A aby toho nebylo dost ve městě neustále probíhají potyčky mezi policií a pobřežní hlídkou (jichž se Dragona s kamarády aktivně účastní). Vrcholem však je když jsou Dragon a jeho jednotka převeleni pod synovce šéfa policie, kapitána Chi (Yuen Biao). Tihle dva se zprvu k smrti nesnášejí, nakonec však, ještě s pomocí místního povaleče Feie (Sammo Hung), odhalí překupníky se zbraněmi a v explozivním finále zlikvidují všechny piráty v okolí. Project A je prvním filmem "tří bratrů" (Jackie/Yuen/Sammo) a pochází ještě z časů staré hongkongské školy. Akční scény vám možná přijdou trochu "neučesané" v porovnání s moderními "chanovkami", ale nenechte se zmýlit, najdete v nich nejen dynamiku a propracovanou choreografii, ale i náročné kaskadérské triky... vrcholem všeho je potom Jackieho pád z věžních hodin při kterém se velmi nepříjemně zranil. Zkrátka a dobře pokud hledáte okouzlující mix akce a humoru (který zajišťuje nejen špičkování Chana a Biaoa, ale hlavně humorně pojaté akční scény - např. honička na kolech je jedním z největších okamžiků filmu), pokud chcete vidět jedny z nejlepších kaskadérských kousků a pokud máte rádi zmiňované "tři bratry", zřejmě neexistuje film, který by více potěšil vaši duši než právě Project A. 80%

Po úvodním tříminutovém sestřihu událostí prvního dílu se po hlavě pouštíme do nové kapitoly Dragonova (Jackie Chan) života. Po úspěšné akci s piráty je totiž velitelstvím povýšen a dostává do vedení policejního sboru. Kdyby tak tušil, že dostal na starosti korupcí prožraný okrsek a kolegu, který inscenuje zločiny, aby si nahnal body a stal se tak policistou měsíce. Dragon a čtveřice jeho věrných pomocníků z prvního dílu brzy začne ve městě dělat pořádek a to se vůbec nelíbí mafiánům a dalším nekalým živlům. Navíc se ve správnou chvíli objeví několik odbojářek (mj. Maggie Cheung a Rosamund Kwan) a, světe div se, i pár přeživších pirátů... Bohužel navzdory prvnímu odstavci, jenž slibuje divoký rej situací a pokusů rozdupat Dragona na kousíčky, se toho v první půli filmu moc neděje. Možná je to absencí Sammo Hunga a Yuena Biaoa nebo má prostě příběh až příliš vážnou fasádu, ale většina gagů nemá tu správnou šťávu a občas se divák ušklíbne i nad nemotornými záminkami k boji ("Jestli se dostanete k těm dveřím živí, tak vás nezavřu"). Bylo by však chybou, kdybyste u filmu usnuli, protože do druhé půle už se Chan "pochlapí" a vytáhne z rukávu dobré vtipy (schovávací scéna v bytě) i nadupanou akci (první bitka s piráty), která vrcholí ve strhujícím finále (jak jinak)... Chybělo málo a Project A 2 mohl být velehitem. Kdyby si Jackie hned na začátku ujasnil co chce vlastně točit a příběh nebyl tak přehuštěn postavami (ve chvíli, kdy na scénu vtrhli císařští agenti, jsem se začal trochu ztrácet ;), šlo by o důstojné pokračování legendy. Takhle je to "jen" notně přidušená akční freska. Má však své světlé okamžiky, kvůli kterým stojí za pohled... 60%

Poslední díl Police Story je opět v režii Stanleyho Tonga a nejen rok výroby vám prozradí kam ho zařadit. Nejlíp by se dal děj (a koneckonců i styl filmu) přirovnat k pozdějšímu Agent beze jména. Tajné služby, rusové, chybějící jaderná hlavice a obrovský bordel v ději i postavách. Naštěstí nic není tak horké jak se upeče a ačkoliv se v úvodní ruské (pořádně mrazivé) anabázi, že děj bude hrát s divákem ping-pong ve zběsilém HK tempu, Jackie odcestuje do Austrálie a všechno se zklidní do podoby ve které je místo na vtipné situace, originální bitky i neuvěřitelné finále ve vodním parku. Časy původních Police Story jsou však beznadějně pryč a z původní atmosféry zůstaly jen jména a postavy (v podstatě jen Jackie jako Ka Kui a Bill Tong jako inspektor, všichni ostatní jsou pryč). To je částečně důvodem proč byl film mimo Asii distribuován jako First Strike (První rána) a ne jako Police Story 4. Starý dobrý Ka Kui sice zůstal na prahu devadesátých let, ale Jackie se v tomhle filmu snaží, abyste na něj rychle zapomněli a ve vypjatých okamžicích se mu to daří přímo brilantně (scéna se štaflemi). Takže jestli máte rádi klokany, zápletky s ukradenou ruskou atomovkou a právě teď máte chuť na vyvážený koktejl humoru, akce a dobré nálady, je First Strike filmem, který nemůžete odmítnout. Hongkongská verze je opět o dost delší než její americká sestřička a tentokrát vás to může docela mrzet, protože krom toho, že Jackie trochu déle pobude v Rusku (veskrze jen civilní záběry, které vás mají ujistit, že tam filmaři jako fakt byli ;), je tu mnohem delší finále filmu, především honička a následným souboj pod vodou přímo v akváriu. Přidáno nebo rozšířeno je i několik dialogových scén (v rozhovoru se svým nadřízeným Jackie trochu důrazněji odkazuje na původní Police Story), ale kultovní scéna se štaflemi je naštěstí stejně dlouhá v obou verzích. Jen škoda, že ten souboj v akváriu se nedostal do té české verze, Jackie toho pod vodou dokázal vymyslet skutečně dost. 80%

Přemýšleli jste někdy o Jackie Chanovi jinak než o akční mlátičce rozdávající úsměvy na všechny strany? Co kdyby si zahrál ve filmu, kde vystupuje jako úplně normální řadový policista a jeho tvář je většinu stopáže zkřivena vztekem, při pohledu na bezvýchodnost situace? Inu vaše přání se může stát skutečností, pokud si někde seženete Crime Story... Eddie Chan (Jackie) si nežije zrovna růžově - navzdory skvělým výsledkům v akci, zůstává stále jenom inspektorem a navíc si ho policejní psycholožka neustále dobírá, kvůli jeho vzteku. Eddieho totiž jakýkoliv případ vybičuje do podoby agresivního pitbulla, který jde zločincům po krku až do posledního dechu... Nejinak je tomu i v případě únosu bohatého podnikatele Yat-Feie. Auto s únosci frnkne Eddiemu těsně před nosem a divoká honička si vybere své první oběti. Celé policejní oddělení se pouští do pátrání, ale netuší, že hluboko uvnitř celé mašinérie je velká krysa. Inspektor Hung (Kent Cheng) už jeden případ Yat-Feiova únosu zdárně vyřešil a má tak to nejlepší krytí jaké si vůbec může dovolit. Pod lampou bývá největší tma a Hunga už přestalo bavit pobíhání v uniformě za pár prašivých dolarů. Když celá akce vyjde, připíše se mu na účet kulaťoučkých 60 milionů dolarů a navíc potěší vysoce postavené členy Triád, kterým Yat-Fei už pěkně dlouho leží v žaludku. Eddie "pitbull" Chan splétá nitky případu pomalu, ale krůček po krůčku se blíží k finálnímu odhalení. Po neúspěšném převodu peněz se spolu s Hungem přesouvá na Tchajwan a celé vyšetřování začíná nabírat na obrátkách... Vlna filmů s mafiánským tématikou zasáhla na počátku devadesátých let celý Hong Kong a tváří v tvář tomuto trendu se musela postavit i hvězda největší, Jackie Chan. Možná tušil, že sám by napínavý thriller nenatočil a tak si na pomoc přizval Che-Kirk Wonga (Big Hit) a začal připravovat pecku, při které vám zmrzne úsměv na rtech... Nepřeháním, sledování Crime Story nepatří k oddechové zábavě v Jackieho stylu - zmizí prvoplánové gagy při soubojích, nevinné žertíky a úsměvy do kamery... jediné čemu se lze ironicky pousmát, jsou pokusy o pár "drsňáren" (soulož ve výtahu), ale jinak se film až křečovitě drží sugestivních výjevů a Jackieho kamenná tvář zachrání i scény s náběhem plným patosu. Nutno dodat, že jeho herecká zručnost vynikne především při konfrontaci s dalším velkým hercem (platí to doslova), Kentem Chengem, jenž ztvárnil záporáka opravdu dokonale. Nebudete se smát jeho kypré postavě, protože když do vás zabodne svoje očka, pochopíte, že si nedělá srandu. Akční scény jsou tentokrát až na posledním místě, jako nezbytné koření hutné atmosféry, a vtipné momenty střídá nebývalá vlna brutality (soucítím se všemi kaskadéry). Nejsou to hektolitry krve a hromady zlámaných kostí, kterými nás denně oblažuje Hollywood, Crime Story obsahuje skutečně drsné kaskadérské kousky, ze kterých vás zabolí za krkem (a možná nejen tam). Seriózní thriller, herecká exhibice, netradiční chanovka, výborný film - Crime Story má mnoho tváří a krom jiného dokazuje, že Jackie by si na stará kolena vystačil i bez bojových kejklí, které k němu neodmyslitelně patří. Pokud jste ho jako herce vždy trochu podceňovali, zkuste si Crime Story půjčit. Na změnu názoru není nikdy pozdě... 80%

Každý příběh má svůj konec, ale pokud snad od Chinese Ghost Story 3 čekáte pokračování prvních dvou dílů, nechte si zajít chuť. Ching Siu-Tungovi se totiž nepodařilo sehnat do hlavních rolí Leslieho Cheunga a ani Wu Ma neprojevil o účast zájem, takže děj se rázem posunuje o sto let dál a začíná se doslova od nuly a na stejném místě - v klášteře Orchidejí, známém z jedničky. Právě tam dorazí dva poutníci, budhističtí mniši - prastarý učitel a jeho mladý žák Fong (Tony Leung Chiu-Wai) a chystají se přenocovat. Prokletý klášter však brzo dostojí své pověsti a duchové se začnou slézat. Tady Siu-Tung trochu mate diváka, protože ačkoliv film začíná několikaminutovým flashbackem, připomínajícím první film, o sto let později veškeré činy postav vybledly - Lesní monstrum se těší dobrému zdraví, Siu-Siu (Jean Wong) se nereinkarnovala, ale stále úpí v otroctví a film tak nějak připomíná spíš remake než pokračování... Po kratičkém úvodu dojde k prvnímu střetu s duchy (které reprezentují krásné sestry, expertky ve svádění) a navzdory Fongově zarputilé snaze držet se co nejdál od žen, nakonec přeskočí jiskra a Fong se zamiluje do Siu-Siu (nebo je tomu naopak?)... Překvapivě se to nelíbí nikomu - Lesním monstrem (které plynule rotuje mezi ženskou a mužskou polohou hlasu) počínaje, sestrám (které zrovna moc vzájemných citů nepobraly) a starým mnichem (který razí heslo mrtvý duch = dobrý duch) konče. První ostřejší střet však vyhrává Lesní monstrum a mnich je unesen do koruny tisíciletého stromu. Fong uteče, ale přísahá, že se pro mistra vrátí. Ve městě potkává chamtivého bojovníka (Jacky Cheung) s dobrým srdcem a základy černé magie, a pln elánu se vrací zpět do kláštera Orchidejí. Je připraven zachránit mistra i milovanou Siu-Siu... Chinese Ghost Story 3 patří do škatulky pokračování bez kterých by se filmový svět klidně obešel. Ani absence kvalitního scénáře a hlavní hvězdy série Ching Siu-Tungovi nezabránila ve spuštění kamer... "Náhradník" Tony Leung je sice jako mnich Fong roztomilý až běda, ale chybí mu ona Cheungovská ztřeštěnost, když k tomu ještě přidáme výrazně umírněného Jacky Cheunga, dovedete si spočítat, že vaše bránice si tentokrát odpočine a na úkor humoru se neurvale protlačí romantika. Samozřejmě nic proti milostným scénám, tím spíš, když se k rozkošné Joey Wong přidala Nina Li (manželka Jet Liho), to už je totiž opravdu na co koukat... Siu-Tung bohužel nedokáže v prostřední pasáži pořádně rozjet tempo a doslova se utápí v neškodném laškování, díky kterému příběh i divák netrpělivě přešlapují na místě. Finále snímku je pak sice tradičně šílené (a já opět koukám s vytřeštěnýma očima, protože Siu-Tung mě vždy ohromí nějakým novým výplodem svého šíleného mozku), ale trošku mu ubližuje nasazení počítačových triků (které přeci jen na počátku devadesátých let nebyly v Hong Kongu na nejvyšší úrovni). Třikrát škoda, že Siu-Tung věci uspěchal a nepříliš citlivě tak zakončil svůj úspěšný hattrick. První díl se stal klasikou, druhý byl víc než solidním pokračováním, ale třetí zůstává jen nevýrazným rozloučením s jednou z nejslavnějších duchařských sérií všech dob. Mít kapku lepší scénář a nesnažit se tvrdošíjně o opakování osvědčených klišé, mohlo to dopadnout lépe. Mnohem lépe... Takže sbohem důvěřiví mniši, divukrásné duchoženky a odporná monstra. Budu vzpomínat s láskou... 60%

Mysleli jste si, že Ringo Lama už máte prokouknutého? Krutý omyl protože tenhle mistr thrillerů a dramat umí vystřihnout i naprosto šílenou akční komedii. Skoro se mi nechce věřit, že za Looking for Mr. Perfect stojí on, protože je to podobný žánrový rozptyl jako kdyby Michael Bay přesedlal z akčních filmů na natáčení Teletubbies. ;) Snímek vznikl v roce 2001, kdy měl nakopnout kariéru začínajícímu Andymu Onovi, jenže těsně před plánovaným termínem měl premiéru Black Mask 2, což byl propadák nejhrubšího zrna, premiéra Mr. Perfect tak byla posunuta o dva roky (a film neměl štěstí ani napodruhé, tehdy zrovna řádil v Hong Kong S.A.R.S. a do kin se moc nechodilo). Velká škoda protože tahle akční romantika si určitě zasloužila trochu pozornosti. Hlavní hrdinkou je pohledná policistka Grace (Shu Qi), která bydlí s kamarádkou Joey (Isabel Chan) a ve svém volnu musí odrážet dva "kamarády", kteří jsou do ní beznadějně zamilovaní a navzájem si dělají samé naschvály. Občas je to náročnější než se vypořádat s gangstery během služby a tak Grace s radostí přijme nabídku Joey, aby s ní vyrazila do Malajsie na focení reklamy na hodinky. Dvojice kamarádek tu prožije velké dobrodružství a to nemluvím o samotné výrobě reklamy, u které se to přímo hemží obskurními postavičkami (a zvířaty). Poprvé se na scéně objeví samotný Andy jako agent číslo dvě a krom toho, že má tajné poslání, je nebezpečně podobný muži, který se zjevuje Grace ve snu. To je onen pan Dokonalý, vyskytující se v názvu filmu a Grace ho pomalu začne uhánět. Místo toho ale vrazí do starého známého z Hong Kongu, notorického zlodějíčka, který dokáže svým "šarmem" zlikvidovat jakkoliv dobře rozjetou akci, ať už se jedná o zatýkání důležitých svědků nebo balení opačného pohlaví. Postav je tu opravdu hodně a prakticky všechny jsou obstarány známými a talentovanými herci, ovšem jakmile se na scéně objeví hlavní záporák Simon Yam, spadne vám čelist. Nebude to jen díky šílené módní kreaci (růžová je "in") a neustálým šéfovským posuňkům, je to tisíc drobností, které vytvářejí dokonale ujetý celek. Nevím co Mike Cassey (autor scénáře) při psaní hulil, ale první akční scéna je tak ujetá, že vás to nakopne a vyděsí zároveň. Musíte věřit, že ten první pocit bude silnější, protože od chvíle, kdy se Andy On a Simon Yam poprvé utkají, začnou se události roztáčet šíleným tempem a Ringo Lam přikládá na plyn jednu cihlu za druhou. Po slabším rozjezdu najednou řadí výš a výš a někdy ve dvoustovce vyhazuje brzdu z okna. Kdo by jí potřeboval, že? Na tuhle jízdu ale nemá každý nervy a to přesto, že Lam se nebojí takřka ničeho - akční scény jsou plné cartoonovských zvuků (ke konci se dokonce bojujícím postavám začnou smát slunečnice ;), minimálně Simon Yam přehrává o několik koňských délek a dialogy nabývají sitcomových parametrů. Z málokterého filmu poslední doby jsem měl takhle uvolněný pocit, protože to vypadá, že se všichni skvěle bavili a navíc po té první rozporuplné akční scéně se všechno srovná i v tomhle ohledu, bojové výkony sice nejsou prvotřídní (jen Andy dokazuje, že má na to stát se budoucí akční ikonou), ale nápady v choreografii, nadsázka a technické provedení, to všechno posunuje akční scény o notný kus výš. Chvíli to možná vypadá jako vykrádačky Jackieho Chana, ale Lam si dává pozor, aby kopírák nezneužíval, mnohem lépe by se akční scény daly přirovnat k Tokyo Raiders, stejně jako tam je tu hudba používána velice experimentálně. A je to celé hrozná sranda, pokud jsem to ještě neřekl dost nahlas. Zajímavé je, že to není příliš hongkongský humor, Ringo Lam se zřejmě na Západě naučil pár fintiček a tak je výsledný hybrid mezi asijským a hollywoodským pojetím gagů dost neokoukaný, ale musím říct, že hodně příjemný. Možná měl Ringo Lam jenom štěstí a tahle splašená kobyla vběhnula do správné stáje, ale většina vtipů má pointu, herci jsou super (Chapman To je otravný tím fajn způsobem, Shu Qi není prkenná a Isabel Chan je krásná... co chtít víc?) a film má patřičný drajv. Bylo to hodně blízko osmdesátce a zřejmě bych se nechal ukecat, nebýt zbytečně mdlého rozjezdu. Pro fanoušky komedií a hlavně Tokyo Raiders je tohle jasná volba, jenž je zářivým vykřičníkem mezi všemi těmi gangsterkami, kterých je momentálně filmový Hong Kong plný. 70%

Dva roky poté, co Sammo s Encounters of Spooky Kind rozpoutal vlnu duchařských a všelijak mysteriózních filmů, přichází se svou troškou do mlýna i Yuen Woo-Ping (resp. celá jeho rodina). Příběh "Zázračných bojovníků" začíná v císařském paláci, kde velitel bojové divize Kao (Eddy Ko) čelí vážnému obvinění. Poté co odmítne přijmout trest (obětovat vlastní ženu), vrhne se na něho císařův dvorní kouzelník (Yuen Shun-Yee) a jeho poskok - šílený albín ukrytý ve velké nádobě na víno... Kao jen tak tak unikne a aby se vyhnul šípu do zad, bere s sebou rukojmí v podobě císařova syna... Blik... o čtrnáct let později, je Kao věčně opilou troskou, vyčítající si úmrtí své ženy a vychovávající dospívajícího... no prince ne, toho totiž Kao uškrtil při útěku z paláce (ne to není ironie, ani cynismus, prostě jen Yuenovic humor ;), takže řekněme dospívajícího sirotka. Bohužel pro oba, císařovy gardy jsou ostražité a mají sakra dobrou paměť, takže když se opilý Kao prokecne před jednou ze stráží, objevuje se na scéně nejen černokněžník a jeho vínový pomocník, ale i partička špionů, vyžívající se v otravě jídla. Všichni jdou po Kaovi a zároveň chtějí přivézt zpátky prince, což by znamenalo jisté povýšení... Černokněžníkova moc je veliká, takže Kao, pouhý pěšák, brzy umírá po zásahu jedním kouzlem... mladíka naneštěstí kouzelník potřebuje, i přesto že se dozví, jak dopadl pravý princ. Proč ale nenastrčit falešného, císař přeci nic nepozná. Mladík však mezitím utekl k dvěma rozhádaným čarodějům, bratrovi (Leung Kar-Yan) a sestře (Yuen Cheung-Yan!). Ti se připravují na čarodějnický šampionát a jediné o co se zajímají je, jestli ten druhý z nich náhodou nepřekročil pevně vymezenou hranici pozemku nebo nekuje nějaké pikle. Až s příchodem obyčejného smrtelníka zjistí, že jejich hádky jsou vlastně malicherné... a znáte to, ustrnou se nad osudem dobráckého mladíka a začnou ho učit magii, aby si to mohl s černokněžníkem vyříkat. Miracle Fighters jsou mimořádně podezřelým filmovým živočichem - zápletka jako by vypadla z klasického old schoolu (nemůžu si pomoct, ale hrozně mi připomíná Prodigal Sona), ale souboje v kung-fu jsou to poslední, co byste tu našli. Navzdory kvalitám všech herců se tu bojuje jen sporadicky a vždycky se jedná spíš o vrhání fireballů, mečů nebo papírků, než aby se šlo na plný kontakt. Ping se tentokrát soustředil především na triky, které jsou s filmovou magií neodmyslitelně spojeny a na tradiční Yuenovský humor, který můžete vidět např. v Drunken Tai-Chi... S Donnie Yenem si ale Ping už tolik nevyskakoval, jako s vlastními bratry ;) Miracle Fighters vypadají, jako kdyby Ping dostal spoustu peněz a naprostou svobodu, protože to co se občas na plátně odehrává, by asi soudný producent nikdy neschválil - příběh je sice trochu ušmudlaný a občas absolutně nedává smysl, nicméně veškeré slabiny děje jsou vynahrazeny neobyčejnou představivostí, která byla vložena do čarodějnických kousků - Lau Kar-Yan vaří kuřecí nudle z kousků nastříhané kresby kohouta, jeden z kouzelníků na šampionátu vysílá mluvící rybu hledat klíč ztracený ve vroucím oleji, svíčky namalované na stěně normálně hoří a ti největší machři ovládají i kouzlo pohodlného přesunu těla, pomocí rozsekání sama sebe na kusy... Pokud mě posloucháte, asi si myslíte, že jsem se zbláznil, ale na obrazovce všechny tyhle věci vypadají poměrně střízlivě, aniž by Ping použil nějaké vyloženě trapné triky nebo sklouznul k naprostým ptákovinám (i když... jsou tu místa, která balancují na hranici mého bezbřehého porozumění). Ve své době se zjevně jednalo o hotové trikové orgie, ale scény s magií účinkují i o dvacet let později, především díky humoru, který nestárne. To byla Pingova trefa do černého a diváci mu za ní poděkovali... Běžný Evropan sice bude mlátit do stolu pánvičkou a hystericky vyžadovat "vysvětlení toho všeho" (a že toho není málo, film je doslova přeplněný nápady, až vám bude ta kreativita stříkat z uší), ale kdo už nějakou Pingovu komedii viděl, ten se nebude divit ničemu. Ani mluvícím rybám, ani eunuchům ukrytým v nádobách na víno, ani tomu že ženskou postavu hraje jeden z bratrů Yuenů... A že ji hraje fantasticky... P.S. Konec s velkým červeným panákem, který představuje finálního soupeře v čarodějnickém šampionátu byl jedním z těch momentů, při nichž si uvědomuji, že mě hongkongské filmy stále mají čím překvapit. ;) 80%

Nikdo se nebude hádat, že osmdesátá léta byla pro hongkongskou kinematografii zdaleka nejplodnějším obdobím v němž spolu o přízeň diváků bojovala cca dvacítka akčních hrdinů, pokud se tedy nestalo (a stávalo se to často), že se všichni sešli v jednom filmu. Hollywoodské směrnice podobné párování nedoporučují, ale v Hong Kongu se natáčí za babku a když už se do něčeho pustil Sammo Hung bylo jasné, že stihne ukecat kohokoliv. Výčet hvězd by stejně jako u Millionaire´s Express vydal na celou stránku. Sammo hraje taxikáře (jestli tedy za taxík považujete kolo a k němu připevněnou rikšu), který bydlí u věčně nasupeného pekařského mistra a je stejně jako on zakoukaný do mladé pohledné Ping (Nina Li). Ta zaujme i šéfa místního nevěstince (John Sham), největšího gangstera v okolí, jenž disponuje armádou sestávající z bijců ala Chung Fat nebo Billy Chow (jejich věrný kamarád Dick Wei se tentokrát jenom mihne, překvapivě na druhé straně barikády). Samozřejmě netrvá dlouho a cesty Samma a jeho spolutaxikářů Mang Hoie a Maxe Moka (Foon v OUTC 2-6) se střetnou s těmi gangsterskými. Začíná to nevinnou honičkou, jejíž průběh zkomplikuje majitel kasína Lau Kar-Leung (netočí se vám z těch hvězd už hlava?), ale ve chvíli, kdy se Max Mok zamiluje do jedné z prostitutek (samozřejmě neví, že je to prostitutka), začne přituhovat, protože kořeny minulosti nelze odseknout jedním rázným švihnutím. Pedicab Driver je dlážděný dobrými úmysly, old schoolovou akcí a celebritami, přesto se o něm nedá říct, že by se povedl po všech stránkách. Sammo byl jistě potěšen, kolik má ve filmu známých tváří a tak občas hraje s divákem hru na kočku a myš - to když se objeví Lam Ching-Ying a je velice okatě naznačováno, že když ho někdo naštve, rozseká ho na kousíčky. Bum... nakonec ho nějaké bezejmenné křoví srazí k zemi jednou ranou. Legrace, podobným fórkům je bohužel věnováno víc péče než základní dějové linii, která nedokáže udržet pohromadě vysoce kontrastní scény - v jednu chvíli se smějete, když se Sammo s někým špičkuje nebo bojuje s konkurenčním taxikářským gangem (dojde i na parodii Lucasových Star Wars!), ale ke konci vám film ukáže i svou druhou, podstatně temnější a dramatičtější tvář. Podobné žánrové skoky by nedokázal slepit snad ani Spielberg a není divu, že přes všechno to vyšperkované obsazení si začnete ťukat na hlavu, protože i hongkongská ujetost má své meze, podobné ustřelení můžeme pozorovat i v obsazení hlavního záporáka - John Sham je skvělý komik, ale ztvárnil postavu, které hlášky a stylové přehrávání příliš nesluší. Ani akční finále se tentokrát nepovedlo zpracovat tak čistě jako jindy. Mang Hoi s Chung Fatem dostanou je třicet vteřin slávy (většinu z nich stráví tím, že se válí v posteli ;), Sammo s Billym sice předvedou pár zajímavých kombinací, ale lehkosti jejich duelu v Eastern Condors se nedočkáme ani smykem. Nedá se přímo říct, že Sammo zahodil tutovku, ale je smutné koukat na film, který má obrovský potenciál a neví, kterým směrem ho napnout. Na komedii to má příliš hutné poselství i následky, na drama je to zase příliš rozverné a bezstarostné ve své první půlce. Jako hybrid je to však vysoce koukatelné - adrenalinové akční scény, občasné záblesky lepších zítřků (Sammo v poslední třetině velice chytře ohlodává divákovy emoce) a Nina Li připravující placky, no řekněte sami, neláká vás to ani trochu? 70%

Rachot v Bronxu je jedním z prvních známějších filmů Jackieho Chana, uvedených i na našem videotrhu. První film v Americe za americké peníze (navzdory názvu se však natáčelo v kanadském Vancouveru..., i tak jsou zde záběry z New Yorku, zřejmě natočené potají ;) však producenti ošklivě prostříhali, takže ve výsledku má opravdu mizerný příběh, který místy nedává smysl a je hlavně ukrutně béčkový (nad hláškami "gangsterů" budete brečet smíchy)... naštěstí je tu Jackie a jeho věrný stunt team, který to pod režijním vedením Stanleyho Tonga (taktéž elitního kaskadéra) rozfofruje v akčních scénách do neuvěřitelných otáček. Jackie mlátí týpky vším co mu přijde pod ruku - závorou, ledničkou, lyžemi - nic není tabu a nic není nuda, akční scény film doslova vytahují nad průměr a ačkoliv Jackie v průběhu natáčení inkasoval nemilé zranění (vyvrknutý kotník), nezastavilo ho to v organizaci pekelných stuntů (přeskok z nadzemních garáží na balkón protějšího domu. Navíc hned jak se vrátil z nemocnice, se sádrou na noze, půjčil si fixku a na sádru si botu jednoduše namaloval (divák snese všechno ;). Tomu se říká oddanost práci. Už jen díky Jackieho nadšení a jeho dřině vložené do tohoto filmu, je tenhle film povinností pro fanoušky klasické hongkongské školy. Díky americkým cenzorům jde ve výsledku jen o ušmudlané béčko, ale je to "béčko s Jackiem" a to tenhle film přesouvá ze spodních regálů videopůjčovny přímo do centra vaší pozornosti... Hongkongská verze je o sedmnáct minut delší a obsahuje hned několik věcí navíc. Souboje překvapivě vůbec nejsou zkráceny (pokud ano, tak se jedná o jeden, dva záběry, což jsem při nejlepší vůli nepostřehnul), ale americká verze postrádá scénky s vyděrači, kteří si chodí pro peníze za ochranu obchodu a dokonce i milostný trojúhelník Keung-Elaine-Nancy, který Jackieho postavu vykresluje jako ne úplně stopro kladnou postavu (holt láska je mocná čarodějka), když ho Elaine (Anita Mui) přistihne při líbání s Nancy (Francoise Yip). K vidění je i celá svatba strýčka Tunga (docela nářez - nedivím se, že to Američani vystřihli), je tu i delší Jackieho pitvoření před polopropustným zrcadlem v obchodu a ve finále s hovercraftem se na souši dočkáte delší honičky, při které padne za oběť víc automobilů. Osobně nemám New Line Cinema příliš za zlé, že se zkracovalo (většinou to bylo potřeba) a americká verze navíc obsahuje mnohem lepší hudbu J.P. Robinsona. Takže je to asi plichta. ;) 60%