Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Romantický

Recenze (89)

plakát

The Disaster Artist: Úžasný propadák (2017) 

Tommy Wiseau je opravdu mimozemšťan. Nikdo ho nechápe, nikdo ho nechválí a nikdo se s ním nebaví. Až do chvíle, než pozná k sobě ještě poměrně normálního týpka Grega, se kterým se rozhodnou natočit skvělý film. Nu, jejich film se sice do žebříčku nejlepších filmů všech dob úplně nedostal, zato ale dodnes sklízí velký úspěch jakožto nejlepší propadák všech dob. The Disaster Artist nám ukazuje, že i ten nejdivnější mimozemšťan se zvláštním akcentem, a zjevně trpící mentální poruchou, se může stát hvězdou. Je mi jasné, že okolnosti byly v tomto filmu možná mírně poupraveny, aby Tommy vyšel v lepším světle. Realita možná nebyla tak dojemná, jako zde, ale rozhodně se dá uvěřit tomu, že se podobným způsobem tento film opravdu natočil. Překvapil mě skvělý herecký výkon Jamese Franca v podání samotného Tommyho i jeho neméně talentovaného bratra Davea jakožto Grega. Přestože Tommy Wiseau je vskutku nekonvenční bytost, jeho životní dílo The Room v sobě skrývá spoustu hlubokých myšlenek, které zde byly přehlédnuty. Jako pocta původnímu filmu se mi tento snímek moc líbil.

plakát

Kjó kara ore wa!! (2018) (seriál) 

Důstojně zfilmovaná adaptace kultovní, u nás však poněkud méně známé mangy. Skvěle zde bylo vystiženo Japonsko v osmdesátkách. Působivé rvačky, cool retro oblečení a typický japonský humor. Dílů by mohlo být víc, ale i tak to je povedený seriál na odreagování (doporučuji však nejprve zhlédnout anime pro lepší pochopení příběhu a postav).

plakát

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) 

Takhle to dopadá, když se zmlsáte na sedmi-dílné sérii s Harry Potterem, která dokázala po celou dobu filmu svou laťku udržet relativně vysoko. První část Fantastických zvířat se ještě také celkem povedla, ale už tam to začalo strádat jistou atmosféru kouzelnického světa. Grindenwaldovy zločiny mě už ovšem zásadně zklamaly. Ve filmu se mihne až příliš mnoho postav a zhruba po první čtvrt hodině filmu jsem se nebyla schopná vyznat v některých souvislostech. Počet postav, co mi tady byly sympatické, bych spočítala na prstech jedné ruky. Mlok se v mnoha momentech chová spíše jako duševně chorý, zmatený jedinec než kouzelník, který by měl situaci příběhu velkolepě zachránit, když už to má být jeden z hlavních ''hrdinů''. Johnny Depp zde dostal poněkud laxní roli, tváří se jako drsňák, přitom větší část špinavé práce za něj mezitím paradoxně udělají ty kladné postavy. Film celkově působí jako nějaká béčková kriminálka, kterou se tvůrci snažili zachránit neustálým přeplácáváním CGI efektů, až jim z toho upadly ruce. Nicméně, dalo by se tu nalézt i pár pozitivních věcí. Třeba takový Jude Law se do role Brumbála ve středních letech hodil velice dobře. A ten děda alchymista taky neměl chybu. Tak či onak, ta zlatá éra skvěle natočených filmů z Bradavic, kde ještě věděli, kdy mají přestat s přidáváním počítačových efektů, se už zkrátka chýlí ke konci.

plakát

Perfect Blue (1997) 

Vskutku bizarní, absurdní, poněkud kontroverzní a strhující dílo. Slušně to zamotá hlavu, ale ve své podstatě to tak nějak dává smysl. Hodně násilí, někdy téměř až absurdních scén. Velmi povedené psycho se zajímavou myšlenkou. Obzvlášť na tu dobu to musela být pro diváky fakt děsivá podívaná.

plakát

Pikkeulneun chungchoon (2013) 

Vskutku vydařený film. Skvěle nám zde tvůrci vykouzlili ten vibe z osmdesátek. Tak trochu dokumentární snímek zobrazující tu naivní, zuboženou společnost Jižní Koree ještě po korejské válce. Fighty jsou zde uvěřitelné a též velice emotivní. Delikvent na každém rohu, stejně tak jako Gilovy modřiny na každém rohu jeho těla. Ach jo, ten kluk se asi holt nikdy nebude umět prát. Ale co, aspoň je to kus. Pak tu máme bad girl Yeong Sook, která většinou nejde pro ránu daleko a klidně se porve i pro svou tajnou lásku... ano, toho slaboučkého hezouna, který vždycky spoléhá hlavně na svůj pěkný obličej. Je fakt super, že zde hodně šetřili s hudbou v pozadí, protože to ticho dodává tomu ději skvělý retro nádech. Takhle se to dělá, děcka - kdo šetří, má za tři. Minimalismus je fakt hustej. Západní filmaři by se měli od svých východních protějšků přiučit. Ani se mi předtím nechtělo věřit, že je to z roku 2013. Tohle se brutálně povedlo, přátelé.

plakát

Můj tajný románek (2017) (seriál) 

Nevím, jestli by mé hodnocení k tomuhle k-dramatu vypadalo jinak kdybych byla zapšklá třicítka, ale z pohledu teenagera mě seriál extrémně nadchl. Možná to je občas trochu přehnané, ale dějová linka se hezky vyvíjí a pobaví. Hlavní herecké duo k sobě perfektně sedí a už od začátku to mezi nimi jiskří. A ten soundtrack je prostě lahůdka.

plakát

Boku no Pico (2006) odpad!

Hovadina největšího kalibru. FUJ!

plakát

The Rapeman (1994) (seriál) 

Snad nikdy by mě nenapadlo, že by hentai někdy mohl mít děj, který by vůbec dával nějaký hlubší smysl. I když je příběh postaven na celkem jednoduché myšlence, stále je to něčím zajímavé. Tvůrci nám tady cíleně vykládají znásilnění jako by to vlastně byl dobrý skutek. Jako kdyby to bylo něco, co by ty prohnilé ženy, které zde náš hlavní (anti)hrdina trestá, napravilo a navedlo správným směrem v jejich životě. Hlavní postava zde z nějakého důvodu působí jako sympaťák. Jen dělá svou práci. Skáče po zdech jak Spiderman, má vercajk všeho druhu. Na Oscara to úplně není, ale jako jednohubka docela pobaví.

plakát

Koi to uso (2017) (seriál) 

To je taky nápad sjednávat sňatky totálně vypatlaným teenagerům, když si ještě navíc ty děcka v šestnácti myslí, že děti nosí čáp. Zkuste předhodit frajerovi v pubertě dvě roštěnky, a uvidíte, jak se s tím chlapec popere.