Pauling

Inspirace: opravdu geniálně natočený všední a palčivě nevšední příběh typu Shakespeare na polském sídlišti. Všechno je promyšlené, láska je věrohodná a opravdová, vedoucí pošty patřičně polská, feministická. Grazyna Szapolowska nádherně ženská, Olaf Lubaszenko skutečný zrající puberťák. Doporučil bych jako instruktáž skutečného citu, tolik odlišného od převažujícího a všudypřítomného marketingu

Inspirace: strhující Gades a hlavně Laura del Sol - ztělesněné ženství ve své kráse, svůdnosti a koketerii. Provokující žena, stále více napínaný muž až k okamžiku, kdy žena již nechce a muž zešílí - to je Carmen. V Saurově filmu je prolínání skutečnosti a baletu tak opravdové, že kdykoli si na ten film vzpomenu, přemýšlím o tom, jak to vlastně bylo. Jinak nádherné neverbální projevy španělského baletu s vyjádřením nehraného temperamentu. Skvělý film.

Inspirace: Rohmerova psychologická sonda do myšlení ženy. Krásně popisuje majetnické myšlení ženy ve vztahu k mužům, byť je "myšleno dobře". Ale jde jen o agresivní manipulaci. Žena, která se takto projevuje předem maří svůj vztah a nesmí se divit, že partner se brání, nebo si vytváří jiné vztahy. Mám rád tyto typy filmů.

Inspirace: násilí moci proti jedinci se ostatní lidé bezmocně podřizují. Rambo se nepodřídil. Mohl, byl na to cvičen. Analogie pro život je obtížná, ale Johnovi všichni fandí a chápou jej. I já. Film jsem si prožil.

Inspirace: krizová situace, ve které se projevil charakter hlavních hrdinů obou stran. Film je natočen tak, že jsem se dokázal vžít do rolí a přemýšlel jsem, jak bych se zachoval já. Přesně vyvážené napětí situace.

Inspirace: klasický mysteriózní film s důmyslnou kriminální zápletkou, pěkně vykreslené typy postaviček mužú a žen italského venkova, autentičnost skryté vášně Franka Nera, skvělý výkon krásné a smyslné Jennifer O`Neillové, moudrost Jamese Masena, na druhé straně schematičnost děje. Pěkná myšlenka - nezdvořilost se trestá smrtí.

Inspirace: budeme na sebe hodní, ale jak jde o peníze, tak neznám příbuzného - jak typické a nestárnoucí i po letech. Určitě je škoda, že Homolkovi neměli pokračování, protože zcela určitě zráli počtem pokračování a takové zrání by v roce 2007 mohlo vypadat dost dobře, třeba Homolkovi na sobotním výletě v centru Zličín...

Inspirace: ...člověče, kdyby nás tak někdo viděl, tak smíchy praskne...tak to je geniální, je to vlastně znovu(podruhé) o tom, co dělá každý z nás, když ho nikdo nevidí. No a když nás někdo vidí, tak jsme hogo-fogo, to musíme nějak vypadat. Asi ten život o tom je, otázka je, jestli si to dokážeme přiznat, asi by to mohlo stačit - si to přiznat a nemusíme to ani natočit, jak se to podařilo Jaroslavu Papouškovi. Skrytá kamera II.

Inspirace: mimořádně kvalitní karikatura homo sapiens, pojednávající vlastně o tom, jaká prázdnota a tragedie nastane, když se nám pokazí televize, v komentářích k tomuto filmu existuje názorový rozpor tak 50/50 - jsme skutečně takoví a nebo takoví vůbec nejsme. Jinak spoustu myšlenek na zamyšlení: člověk hledající klid, člověk mající pocity viny, člověk prosazující své zájmy, člověk si uvědomuje, jak mu život protéká mezi prsty. Špičkové herecké výkony.

Tři body dávám za nostalgii, film jsem viděl jako desetiletý a byla to vlastně moje první sci-fi - cestování časem. S odstupem je to trochu děs, ale nepříjemný film to není. Příjemná, i když naivní nadsázka.