Damiel

80 % - Sedm let po Moulin Rouge se Baz Luhrman vrátil na režijní stoličku a před kameru opět postavil Nicole Kidman. K ní Hugha Jackmana a vznikl velmi dobrý velkofilm, melodrama Austrálie. Stálo to celé 130 milionů dolarů, čeká vás porce 165 minut filmu, který má po větší část grády, ale konec trochu nastavovaný. Beztak je to určitě nadprůměr. Luhrman ukázal, že udělat epický velkofilm je v dnešním Hollywoodu stále ještě možné. Krásná kamera, hudba, střih, herecké výkony… Vyprávění je velkolepé, první polovina filmu, kdy Kidman s Jackmanem ženou stádo krav do Darwinu, je maximální podívaná. Jenže poté, co je mise úspěšně dokončena a kdy by se logicky dala očekávat brzká pointa, se podíváte na hodinky a zjistíte, že vás čeká ještě hodina filmu. Tak vás napadne: a co se teď bude dít? Rozjíždí se další „fi lm“, už méně strhující, více proslazený a patetický, poněkud natahovaný a uklopýtaný. Škoda, že tohle Luhrman trochu nepokrátil. Jinak mohla být Australia druhým Titanikem.

65 % - Po stránce technické je to bez diskusí profesionálně odvedené řemeslo, což se ostatně od Spielbergových produkčních týmů dá jaksi očekávat. Kamera, střih, zvuk, efekty, režie. Je to akční, celkem dobře zahrané, stálo to kupu dolarů (konkrétně sto milionů, tedy cca 1,7 miliardy českých korun), ale to je také všechno. Oko dravce může vyrazit dech jedině těm, kteří nikdy žádný fi lm neviděli. Pro ně bude příběh originální každým coulem. Ale i průměrný filmový fanda bude mít při jeho sledování neustálý pocit – tohle jsem přece už viděl! A také že viděl. Už jen ústřední motiv příběhu je otřepaný. Mladý krásný muž a mladá krásná dáma jsou po mobilu terorizováni neznámým hlasem, který je nutí uposlechnout všech příkazů, jinak zemřou. Záhy se ukáže, že se za záhadným ženským hlasem skrývá superinteligentní počítač, který sestavila vláda USA a který se rozhodl vzít spravedlnost do svých rukou. Nepřipomíná vám to náhodou palubní počítač HAL 9000 z Kubrickova majstrštyku 2001: Vesmírná odyssea? Paralel i s jinými filmy jsou tu tucty. K tomu Spielberg nezapomněl na své oblíbené ingredience, jako je tuna amerického patosu nebo citové vydírání pomocí ohrožených dětských očí. Zkrátka řemeslný kus, na který do druhého dne s přehledem zapomenete.

40 % - Na plátně je další román úspěšného spisovatele Michala Viewegha. Jmenuje se Nestyda. A opět se moc nepovedl.Trend, že Vieweghův „literární fastfood“ funguje lépe na papíře než ve filmu, se opět potvrdil. Režie se ujal Jan Hřebejk, pro něhož to byla po dlouhé době možnost točit bez scenáristy Petra Jarchovského, který v poslední době zažívá tvůrčí útlum. Ale výsledek vypadá přesně v trendu Krásky v nesnázích a spol. Čili jako by to byl tradiční Hřebejkův film poslední doby. Příběh čtyřicátníka s tváří Jiřího Macháčka, který kvůli milence přijde o práci hlasatele počasí i o rodinu, se vleče odnikud nikam, nic pořádného se v něm neděje a skončí naprosto bez pointy. Zklamání. Literárnost dialogů tahá za uši, scénky nevypadají jako z reality, ale spíš jako lehká sci-fi . Macháček dojem proutníka a nevěrníka nedokáže navodit, trapně působí jeho matka, která dohazuje nového nápadníka své snaše. Hřebejk se opět podbízí průměrnému vkusu způsobem, na který jsme si u něj sice v poslední době zvykli, ale který nemá zapotřebí. Svědčí o tom třeba obsazení minirolí kdejakou „celebritou“ z obrazovky Novy, je to zbytečné a samoúčelné. Za Nestydu se sice vyloženě stydět nebudete, ale není to nic, co by udělalo do světa sebemenší dírku.

60 % - Některé věci jsou paradoxní. Do českých kin dříve dorazila parodie Disaster Movie, která si z překvapení loňského roku jménem Juno utahovala, než snímek Juno sám… V USA měl premiéru před rokem, v zimě získal Oscara a další tři nominace, byl nominován i na tři Zlaté glóby – a v českých kinech stále nic. Tuzemšťané se dočkali až nyní, v říjnu 2008. Příběh středoškolačky Juno (Ellen Page), která hned při prvním sexuálním zážitku přijde do jiného stavu a rozhodne se svízelnou situaci řešit jinak, než by asi udělala většina šestnáctiletých děvčat, je milý film, který potěší. Zejména díky výtečnému výkonu Ellen Page, která své hrdince dokázala vetknout dojemně kouzelnou auru dospívání – částečně pořád dětsky naivní, částečně si myslící, že už zná veškeré fungování světa. Zkrátka klasická puberťačka. Page jednoznačně Juno udělala, spíše měla dostat Oscara ona než scenárista Diablo Cody. Nebýt ale Page, je Juno sice dobrým, ale zase nikoliv výjimečným filmem, který by člověku utkvěl nějak dlouho v paměti. Zajít na něj ale rozhodně na škodu není. Už jen kvůli výtečné Ellen.

75 % - Historické náměty o lásce a zradě jsou ošuntělou záležitostí. Taková je i Králova přízeň režiséra Justina Chadwicka, která má ale dvě silné a krásné zbraně – Natalii Portman a Scarlett Johansson. Pozorovat na plátně nejen půvab, ale zejména jejich herecké výkony je největším pozitivem tohoto dramatu. Povahově rozdílné sestry se jim povedlo zahrát výtečně; jejich hrdinky nejsou nijak charakterově černobílé, jsou dobře prokreslené. Herečkám se podařilo sesterské rivalitě, kterou popisoval scénář, vdechnout na plátně život. Ale bylo by nespravedlivé zapomenou na Erika Banu v roli krále. Nebýt hereckého obsazení, snad bych neváhal snímek označit za televizní záležitost. Zbytek je poměrně rutinní záležitostí, kterou jste už na poli historického dramatu viděli nejednou. Ve druhé půli snímek trochu ztrácí tempo. Kladem snad může být, že zjistíte, jak se na svět dostala legendární královna Alžběta, jíž si v jiném opusu zahrála Cate Blanchett.

30 % - Při pohledu na kukuče pana Cage v jeho posledních letech (Next a Ghost Rider za všechny) se vždycky musím smát a jsem rád, že je v kině přítmí, abych se za něj nemusel stydět. Akční romance s hluchoněmou magistrou ovšem dotahuje Cageho "pohledové herectví" do absolutna :o))) A tak mi nevadil ani ten totálně nesmyslný konec ;o)

75 % - Bída s nouzí, tak by se dala dvěma slovy označit většina české filmové produkce poslední doby. Renčův Hlídač č. 47 je však příjemným překvapením, který vybočuje nad průměr. Po poněkud rozpačitém začátku se film rozjede. A dělá ho hlavně Roden. Opět potvrdil, že prostě patří mezi nejlepší současné české herce. Emocionální scény podává s velkou bravurou, jen trochu škoda, že jeho herecká partnerka Siposova nepodává ani čtvrtinový výkon. Po většinu filmu se podařilo výborně trefit hudbu, kterou složil Jiří Škorpík, ale jsou tady momenty, kdy si člověk říká, co tady ten hudební motiv dělá? Není jich naštěstí moc. Stejně jako poměrně zbytečných flashbacků, vracejících se k Doušově životní tragédii v podobě smrti jeho snoubenky. Vraťme se k plusům. Dialogy nejsou tak kožené, jak už jsme si u českých filmů zvykli, naopak. Ostatní postavy jsou velmi zajímavé. Mimochodem, kdo rád srovnává, je tady příležitost. Koptův román totiž už v roce 1937 zfilmovalo duo Rovenský – Sviták. Jen kdy asi bude v televizi…

40 % - ...kdyby se tam alespoň NĚCO dělo, ale tohle je sto minut absolutně bez příběhu, bez jediného náznaku. Nesortuju filmy podle toho, jestli jsou romantické, akční, sci-fi nebo drámo, ale podle toho, jestli mě do sebe vtáhnou nebo ne. Pusinky prošly mimo.

20 % - Marně hledám důvody, proč tohle vzniklo. Nejmenovat se to po slavné jedničce a nehrát v tom stále půvabná Sharon a jít to rovnou na DVD nebo do televize, řekl bych OK. Ale tohle je naprosto nedůsledný následník napínavého prvního snímku. Pokud bylo cílem, aby Sharon "odhalila" světu, že téměř i v padesátce jí mohou i leckteré třicítky dost závidět, mohlo se to udělat jinde a jinak.

50 % - Poněkud naivně napsaná sci-fi s řadou logických děr, ale poměrně dobrá relaxačka.