JustEdems

To jsem si takhle jednou na chatě v horách, uprostřed zasněžené zimní noci, pustil nějaký starý horor jménem Věc. Slyšel jsem o něm od rodičů, dočetl se o něm v Cinemě (to ještě existovala). Ale to bylo vše. Vlastně jsem o něm nic nevěděl a nic od toho neočekával. Namísto toho jsem ve správný čas a na správném místě, okusil něco, díky čemuž jsem si málem nasral do kalhot. Paranoidní atmosféra a děs od prvního okamžiku. Hudba, efekty, obsazení, režie. A mohl bych dál pokračovat. Vše je dotaženou na naprostý top topu. Věčný boj myšlenek toho kdo je vlastně kdo, komu tedy fandit a především co se dál stane. Tohle si prostě musím opakovat každou zimu a na tom samém místě. A stále si opakovat otázku "Jak to vlastně skončilo? Kdo? Co?"