Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (128)

plakát

My děti ze stanice Zoo (1981) 

Dojmy: Osobně --> „Film jsem zhltla.“ Odborně --> Věrohodné životopisné drama ve výborném hereckém projevu. Snímku nechybí věrohodnost, nehraje si na naivní nebo přespříliš dramatický příběh s velikánskými emocionálními výjevy, prostě jednoduše vypráví. Narace je tedy dle mých představ udělána tak, aby divák pochopil o čem je drogová tematika, že jde skutečně o útěk a jen o to si DÁT, nejde o nic jiného... Kdo někdy pracoval s lidmi, kteří drogy berou nebo sám zakusil, myslím že k provedení filmu nebude mít výhrady. Proč si ale tento skvost, když jej v podstatě vychvaluji nenalepí pro mě 5 hvězd? Zřejmě mu chybí ona filmařská jiskra ve větší míře než je zde představena. Kdybych četla knihu, možná bych změnila názor, ale prozatím pro mě snímek My děti ze stanice Zoo představuje věrohodný „dokumentární“ snímek o drogách.

plakát

Na Hromnice o den více (1993) 

Bill Murray a jeho neodolatelný herecký výkon se tady ukázal naplno. Film má výborný námět a taky skvělé herecké obsazení. Bill se k Andie MacDowell hodí a tak to filmu dodalo určitou romantickou jiskru. Nicméně, nesmím opomenout i kameramana, který byl tak "ošklivý" ale i zábavný zároveň.. Nedivím se, že dostal roli ve Scary Movie, kdy měl zohavené tělo. Nicméně, je to dobrý herec. :) Ale zpět k filmu. Nevadí mi, že jsem u něj strávila už dohromady několik hodiny, neboť on za to stojí. Smát se na hlas už pro mě něco znamená a když už je to několikrát za půl hodiny, je to o to větší důkaz nějaké zábavy. Nemám tomu prostě co vytknout. :)

plakát

Nebezpečné známosti (1959) 

Tohle dílo je jistě zpracováno na zajímavé úrovni, zasazeno do 20. století, avšak celkově ze všech tří viděných Nebezpečných známostí má pro mě spíše televizní půvab. To není ani tak negativní přirovnání, ale spíše porovnání vůči Nebezpečným známostem z roku 1988 v režii Stephena Frearse, kdy celé dílo mělo pospolitost, funkčnost a dramatičnost. Zde se spíše jednoduše narativně dostáváme ke konci, kdy paní Tourvelová v podání herečky A. Vadimové zahraje asi nejlepší her. výkon z celého filmu, když její Valmont zhyne. Samozřejmě nechci opomenout Jeanne Moreauovou, ta byla také výborná, ale hořící kabát na zadní straně a ne na přední mě trochu pobavil (to ovšem byla chyba režie). Tohle dílo má pro mě mnoho mezer a nedostatků oproti dále ztvárněným Nebezpečným známostem (1988) a Velmi nebezpečným známostem (1999). Takže mé pořadí: 1. NZ (1988) - 5*, 2. VNZ (1999) - 4* a 3. NZ (1959) - 3*

plakát

Noc v muzeu (2006) 

Musím uznat, že k nějakému překvapení nedošlo, dokonce bych hodnotila film s větší kritikou, kdyby v něm neobsadil roli Ben Stiller. Je to ničím neuchvacující odreagování, které vám v paměti neutkví na dlouho. "Oddychovka, jednou a stačí." Do opozice mohu přidat snímek, který je mi více sympatický - Zoolander, ve kterém si Stiller zahrál dle mého roli, která mu padla mnohem více než v Muzeu. ;-)

plakát

Obnažené město (1948) 

Mohu říci, že snímek v originálním názvu The Naked City - (nahé město doslova) vystihuje neduhy velkoměsta New Yorku tak, jak tomu do té doby ještě nebylo. Režisér si vybral jeden příběh z mnoha, jak již na konci shrne v jistou pointu... Realistické obrazy a dokonce skryté kamery dokázali více vytvářet dojem dokumentu. Specifické, zajímavé a netradiční pojetí voiceoveru dominuje již na začátku snímku. Nejen, že hlas zastupuje sám producent Mark Hellinger, ale i sám příběh vypráví bez ohledu na to, co se stane v budoucnu. Realisticky podaný snímek má však v několika ohledech pro mě ne tolik přitažlivé vyprávění a herecké výkony. I přes to, že obdivuji reálné podání, dokonce pohled z výšky na samotný New York, některé detaily mi brání v plné lásce k tomuto snímku. Např. producent nemusel nutně na začátku objasňovat, že se jedná o skutečný New York... Některé připomínky tedy považuji za zbytečné. A samotný příběh? Docu-Noir je velmi přitažlivý sám o sobě, ale musím uznat, že zápletka pro mě nebyla tak vzrušující a napínavá jako u jiných Noirových filmů. Nevím, zda byla chyba v hereckých výkonech, které byly sušší (vyjma Barryho Fitzgeralda, který mimo jiné také místy nepůsobil zcela "kompatibilně", někdy dokonce rušivě) či naopak scénářem, ale podtrženo sečteno, můj obdiv si nezískal i přes jeho snahu o realistické podání. Je mi to líto a film v každém případě nechci hanit, ale u mě neproběhlo ono okouzlení, ani vtáhnutí do děje.

plakát

O čem sní muži (1999) (TV film) 

Zajímavý dokumentární film o vděčných životních tématech v zajímavém podání.

plakát

Otesánek (2000) 

Vcelku mě překvapilo, že se tento film na ČSFD žebříčku uchytil tak nízko. Je to snad kvůli tomu, že byl nepochopen? Můžu se jen domnívat, avšak k obhajobě Otesánka váženého pana Švankmajera mohu říci toto: Otesánek je jeden z mála jeho snímků, který dá se říct splňuje klasický scénář (Jídlo a Možnosti dialogu kupř. ne). Je to převážně umělec, na to by měl být kladen velký důraz! Neboť jeho sdělení nemá jen tu povrchní formu. Surrealismus, který do díla vkládá má účel. Jeho leckdy nepochopitelné obrazy mohou v divákovi vyvolat nechutenství, ale málokdo si uvědomuje, že je to účel. Někdy by zkrátka chtělo si zjistit o autorovi více, protože je velká škoda, že hodnocení v některých případech nedosahuje ani 2*. Škoda! Vyděli jste snad lepší zpracování příběhu Otesánka? Jestli ano, napište mi, ráda se podívám. Ale já zatím ne!

plakát

O život (2007) 

Ve srovnání s filmy jakou jsou Snowborďáci atp. je tohle celkem povedené. Určitě to není nejlogičtější snímek, ale o to možná režisérovi ani nešlo. Je to road-movie s celkem nepravděpodobným příběhem, která ovšem příjemně zrelaxuje večer po těžkém dni. Viděla jsem snímek dvakrát a za mě za odpad určitě nestojí. Chce to jen trochu nadhledu a hlavně vidět sdělení s ne tak doslovným "překladem".

plakát

Panika v městečku (2009) 

Výborný nápad, ale na film se to zkrátka nehodí. Kdyby z toho byly udělány malé seriálky - určitě by každý více ocenil kvalitu, kterou Panika v městečku má a to jak v humoru, tak ve ztvárnění. Několik dílů se bavíte, ale když už je to za půlkou, není to taková zábava jako na začátku..

plakát

Paříži, miluji Tě (2006) 

Film se skládá z několika odlišných příběhů, ve kterých hrají jiní herci a taktéž je tvoří jiní režiséři. Tento styl mám ráda! Každý krátký příběh má nějakou pointu, něco vám připomene nebo se nad něčím zamyslíte a NEBO se jím necháte jen tak unášet. Taková odlišnost je něco, co mě drží u obrazovky. Nemám ráda stereotyp, jak v životě, tak ve filmu a proto tohle dílko považuji za excelentní. Doporučuji všem milovníkům dobrého filmu na úrovni. Každý si tam podle mého najde to své...