O život

Zrovna, když začínám trochu věřit v naši kinematografii a vidim pár zajímavejch filmů (Karamazovi,Tobruk,Normal), tak přijde film, který mě vrátí zpátky do reality. A bohužel mě do ní vrátil zrovna Šteidler, kterýmu jsem docela věřil. Tenhle film, ale mohl bejt prostě moc ulítlej nebo moc debilní, nic mezitím. A zase vyšla ta druhá možnost. Celý je to vlastně hromada blbých a blbějších scének, mezi kterejma se ještě vedou řeči o tom zda mít dítě nebo nemít. A člověku jenom vrtá hlavou, jak to ti tvůrci vlastně celý mysleli. Jo a taky je tady ještě Klepl, který srazí vlak i auto a potom jede na spermii. No prostě děs, podobnejm českym filmům už se fakt budu vyhejbat obloukem. (20.04.2009)

Ocenil bych veřejné slyšení se scenáristy, tak aby mohli v klidu rozebrat scénu po scéně a vysvětlit světu, co na tom proboha mělo být vtipného či zábavného. Dozvěděli bychom se určitě spoustu zajímavých informací. A Milan Šteindler by se možná dovtípil, že zmatená změť scének patří do koše, a ne na plátno. (31.01.2008)

neuvěřitelná sračka...nestačim se divit do jakýho marasmu se dokázal zahrabat režisér Milan Šteindler. hodina a půl scén, ze kterých ve finále vychází nějakej podivnej patvar ztláskanej z hoven nejhnusnější kvality...Navíc Kotek tu vypadá až moc ulítle a z Dorotiny postavy se taky dalo vytřískat víc. Takhle to byla jen prdel z profilu a nic z toho... (27.09.2009)

Průser jak mraky. Milan Šteindler chtěl tak moc parodovat, pobavit a hlavně překvapit, že mu to absolutně nevyšlo. Většina scén s Kleplem byla o ničem, zato překvapil Kotek. Ten, světe div se, to tam jako jeden z mála táhne kupředu. Je to paradox, ale on je vlastně v tomhle nejlepší a rozhodně o něm mám lepší mínění. Na Nvotovou se alespoň šlo koukat, přítomnost Hemaly celkem pobavila. Ale to je tak vše. Nenapadá mě žádný důvod, proč bych měl tomu dát dvě hvězdy a proč bych se na to měl znovu podívat… Velká škoda, potenciál tu byl. (27.09.2009)

Mně to přišlo hodně zvláštní, nepostrádalo to originalitu, surrealistický styl a také nepřehlédnutelný dramaturgický lapsus. Herci odvedli to, co měli a Milan Šteindler chtěl ukázat, jak se i ve zdejších končinách dá natočit odvázaný film, jaký se běžně točí v zámoří. Neuspěl a to se stává, když někdo přijde se stylem, který nevoní příliš vybíravému publiku, které spíše hledá divácky vděčnější snímky se stokrát provařenými až rozvařenými herci a ohranými zápletkami. Jsem poněkud benevolentnější a nechal jsem na sebe zapůsobit Šteindlerův opus. Pobavil jsem se, i když ne královsky. Film je tady zbytečně moc strhaný, ale to je běžné. V červených číslech se vyskytují finské, korejské a jiné hrůznosti, tak bych se nedivil, kdyby novátorská česká vlna skončila v černé díře podobně jako Hostel a spol. 50% (06.02.2012)