Ba-jo

Precizně vystavěný děj, precizně vykreslená dobová atmosféra, precizní herecké výkony v čele s excelujícím Gary Oldmanem. Precizní film, který musím vidět znovu!

Tak trochu pozapomenutá perla ČS kinematografie ...místy humorný pohled dětskýma očima na velmi nehumornou dobu dospělých 50. let. "... a pak jsem pochopil že víra v lepší budoucnost je jenom v ní, ve mně a v ničem jiném..."

Film, kvůli kterému jsem propadl filmovému umění...srdeční a osudová záležitost.

Ani si nedokážu představit, jaké muselo být vidět toto představení "live" přímo v divadle. Nám zbyl alespoň tento ne úplně dokonalý záznam, ale i tak díky za něj. Škoda, že neexistuje stroj času, který by nás přenesl do hlediště Národního divadla konce sedmdesátých let, škoda že tu není i šestá hvězdička pro absolutně strhující herecký výkon Dany Medřické!

"Otče náš, jenž jsi na nebesích...." Stejně tak, jak se modlí stařeček sledující svojí hořící chalupu, modlím se i já k české kinematografii za podobně hodnotný film....pane režisére Formane, hluboce se klaním! Odvážné, sžírající, pravdivé, tragikomické, silné ...

Autobiografické vyznání lásky k poctivému filmovému umění šmrnclé italským temperamentem a vlnou nostalgie po časech, které se již nikdy nevrátí....pokud milujete film, nelze si tento nezamilovat.

I přes veškerou úctou k režisérům uvedených v záhlaví, nelze než vyseknout poklonu hlavní režisérce filmu - naší planetě, neboť ona je tou hlavní autorkou ! Pečlivě a logicky seskládané překrásné záběr nás provádí od severního pólu k jižnímu, od rozbřesku k soumraku, od země věčného i když stále rychleji tajícího ledu přes tajgu, deštné pralesy, pouště a oceány zase do ledových království Antarktidy...prostě nádhera ! Vše s poklidným komentářem a nádhernou hudbou. Navrhuji jako povinný výukový film do hodin zeměpisu, biologie a ekologie..určitě předá všem mnohem více než nějaké biflování pouček. PS: Z těch ptáku na Papui jsem opravdu nemohl , tuto vtipnou vsuvku jsem opravdu nečekal !

Skutečný příběh dvou hudebně talentovaných sester, které se každá vydala jinou životní cestou. Jedna do světa velké slávy, ale s neklidným a neuspokojivým soukromým životem, druhá do světa malého, ale šťastnějšího rodinného života na venkově. Byl by to celkem banální příběh, pokud by jednou z těchto sester nebyla nejslavnější violoncellistka všech dob: Jaqueline Du Pré mistrně ztvárněná v podání Emily Watson. Viděl jsem několik dokumentárních záběrů koncertující Jaqueline Du Pré a musím uznat že Emily Watson jí byla víc než důstojným a věrným „náhradníkem“. Pěkně natočeno, zajímavě sestříháno a úchvatně doprovázeno violoncellem. Violoncello miluju, vydává bohatý a vřelý zvuk, v některých polohách velmi podobný lidskému hlasu, možná i proto na mě tento film tak hluboce zapůsobil. PS: Může pro špičkového hudebníka existovat větší tragédie, než taková nemoc, jakou je roztroušená skleróza, která potkala Jaqueline Du Pré na vrcholu její kariéry a díky ní i předčasně zemřela ?

Můj úplně první film, který jsem kdy viděl na MFF ve Varech a navíc úplná náhoda. Byl jediný, na který jsem ještě sehnal lístek a hned takováto trefa! Ačkoliv figuruje v názvu snímku Čína, je v hlavní roli Norsko a jeho lidé resp. alegorie na jednotlivé strany norského politického spektra. Na každou z 8 stran vytvořili různí režiséři (údajně na základě losování) vtipné i smutné povídky zasazené do jednoho předvolebního dne kdesi u odlehlé benzínové pumpy. Škoda, že někdo u nás před volbami nevytvořil něco podobného, některé strany by mohly být velice zajímavé .

Můj první a hned trochu netypický film od mistra Kitaneho. Šum moře podbarvený nádhernou a poklidnou Hisaishiho hudbou, poklidnou a nádhernou jako je i celý děj. Skvělá filmoterapie pro vystresované dny.