Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kdo vlastně žije v Norsku, v této na první pohled úplně dokonalé zemi? Odpověď na tuto otázku můžete najít v překvapujícím filmu vyprávějícím osm příběhů inspirovaných osmi politickými stranami, které napsalo šest scenáristů a natočilo devět režisérů. Vše se odehrává během magických čtyřiadvaceti hodin před norskými volbami při benzinové pumpě, jež patří jistému Lassemu. Toto místo je jakýsi mikrokosmos, reprezentující celou norskou společnost: v této řídce osídlené zemi velkých vzdáleností se každý, kdo chce volit, musí zastavit pro benzin a natankovat. Lasse si sice vydělává na živobytí prodejem benzinu, ve skutečnosti by ale chtěl být pilotem. Teď ho však čeká neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin... Absurdní komedie o maličkostech a jejich obrovských důsledcích. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (76)

Ixbalanke 

všechny recenze uživatele

Opravdu originální počin, odehrávající se v okolí benzinky uprostřed norské přírody a o tom, co vše se může okolo takového benzínového výčepu stát. Opravdu skvělá je pasáž s dětmi prodávajícími losy, ale je to asi hlavně těmi dětmi, které mají prostě ojedinělý kukuč:)) Film se nebojí drastického humoru, jako v přírodě obětujících se pionýrů. A především oceňuji dobrý a zároveň nefraškovitý konec, který především u filmů oceňuji. ()

hero_bk 

všechny recenze uživatele

Přišlo mi, že povídky vůbec nevystihují ty politické strany, které mají vystihovat. V čem souvisí nahý chlap pobíhající po lese s konzervativní stranou? O čem byla ta povídka s tím stopařem? A takových otázek by se vyskytlo více. Pro mě jako pro politologa a pro obdivovatele Skandinávie poměrně hluboké zklamání. ()

Reklama

Ba-jo 

všechny recenze uživatele

Můj úplně první film, který jsem kdy viděl na MFF ve Varech a navíc úplná náhoda. Byl jediný, na který jsem ještě sehnal lístek a hned takováto trefa! Ačkoliv figuruje v názvu snímku Čína, je v hlavní roli Norsko a jeho lidé resp. alegorie na jednotlivé strany norského politického spektra. Na každou z 8 stran vytvořili různí režiséři (údajně na základě losování) vtipné i smutné povídky zasazené do jednoho předvolebního dne kdesi u odlehlé benzínové pumpy. Škoda, že někdo u nás před volbami nevytvořil něco podobného, některé strany by mohly být velice zajímavé . ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Snímok je celý presiaknutý originalitou a naoko absurdnými scénami, ktoré však popritom vždy vyjadrujú vecné jadro problému. Je zosobnením typického severského myslenia so všetkou svojou špecifickosťou (škoda, že nerozumiem všetkým nuansám). Mala to byť komédia, ale divák sa teda moc nenasmeje. Miestami možno aj hej, ale vždy je to taký zamrznutý úsmev. Krásny príklad sú dedkovia, ktorí spievajú internacionálu a pritom sa pomaly topia v bahne. 8 poviedok, 8 politických strán, 8 tém s myšlienkovým presahom, ďalšia severská parádička. 88/100 ()

Qasa 

všechny recenze uživatele

Přidal jsem k názvům jednotlivých povídek základní informace o norských politických stranách a o tom, jak dopadly v nejbližších volbách po vzniku filmu. Doporučuju si je přečíst před sledováním filmu, myslím, že to velmi zkvalitní zážitek z jeho sledování. ------- 1. Dressmann (Většina lidí se mění) - Pravice, Konzervativní strana (Hoyre, H.) - Je stranou pravého středu. Vznikla v osmdesátých letech 19. století jako představitelka zájmů podnikatelů. Prosazuje úlohu trhu a soukromého sektoru v ekonomice státu a bojuje za zajištění svobody rozhodování jednotlivce. Konzervativci umírněně podporují vstup Norska do EU. V komunálních volbách v roce 2003 Konzervativní strana dosáhla průměrného výsledku se ziskem 18,1 %. ------- 2. Heimat (Některým lidem chybí domov) - Strana středu (Senterpartiet, Sp) - Původně strana obhajující zájmy zemědělců a rybářů. Byla a je nejrozhodnějším odpůrcem vstupu do EU a tato základní orientace stále trvá. Varuje před přílišnou liberalizací trhu, prosazuje omezení investic v zahraničí a naopak jejich posílení do vzdělání, zdravotní péče a sociálních služeb. Má podporu zejména mezi obyvatelstvem mimo hlavní centra na západě a na severu země. Politicky ji lze zařadit k levému středu. V komunálních volbách Sp získala 7,9 % hlasů a potvrdila silnější postavení v regionech než na národní úrovni. -------- 3. Grenselos Kjaerlighet (Většina lidí chce rodinu) - Křesťanská lidová strana (Kristelig Folkeparti, KrF) - Strana politického středu, klade důraz zejména na tradiční duchovní hodnoty a morálku. Vystupuje mj. proti umělému přerušení těhotenství, proti zrovnoprávnění homosexuálů, proti uvolňování omezení prodeje alkoholických nápojů a požaduje návrat k tradičním křesťanským hodnotám. Zasazuje se o zvýšení rozvojové pomoci. Historicky sice podpořila ratifikaci dohody o Evropském hospodářském prostoru, stále však velkou většinou odmítá plné členství Norska v EU. V komunálních volbách v září 2003 získala pouhých 6,4 %. -------- 4. Den Lile Bedriften (Většina lidí potřebuje společnost) - Liberální strana (Venstre) - Program Venstre se i přes své silné ekologické akcenty v některých bodech podobá programu konzervativců (podpora nových malých a rodinných podniků, prodej části státních podílů v bankách). V řadě dalších je s ním však v naprostém rozporu (podpora sociálního státu, daňová politika, požadavek na zvýšení podpory veřejné dopravy, odpor proti EU). V komunálních volbách v roce 2003 získala 3,8 % hlasů. -------- 5. Redd Barna (Někteří lidé jsou slepí) - Pokroková strana (Fremskrittspartiet, FrP) - Je populisticko/nacionalistickou pravicovou stranou, založenou v r. 1973 odpůrci sociálního státu. V jejím čele stál 28 let charismatický Carl I. Hagen, mezi jehož přednosti patřila schopnost přizpůsobit svoji politickou strategii náladám obyvatelstva. Proto se po úspěchu v komunálních volbách v 1995, kdy se mu podařilo významně posílit postavení vlastní strany na základě zdůrazňování problematiky přistěhovalectví a zločinnosti, přeorientoval před parlamentními volbami 1997 na nejpalčivější problémy - péči o staré spoluobčany a zlepšení zdravotnictví. Před komunálními volbami 1999 vedla FrP kampaň proti přistěhovalcům (a její preference vzrostly přes 20 %, v roce 2000 se běžně pohybovaly mezi 15–25 %, podle průzkumů byla obvykle druhou nejsilnější stranou, ale jak v roce 2001, tak v roce 2002 se v některých průzkumech opakovaně objevila i na prvním místě). Nejsilnější pozice má FrP v hlavním městě a v místech s největší koncentrací přistěhovalců (ovšem ne mezi nimi). Je uváděna jako pravicová, skutečným základem taktiky i strategie je ale populismus, který vede ad hoc k silným sociálním akcentům. V komunálních volbách Pokroková strana získala 16,5 %. -------- 6.Pokemon Power (Většina lidí potřebuje lásku) - Červené volební spojenectví (Rod Valgallianse) 1.2% --------- 7. Passasjerene (Někteří lidé jsou ztraceni) - Socialistická levicová strana (Sosialistisk Venstreparti, SV) - Je jednou z hlavních stran v levém křídle politického spektra. Vznikla ze Socialistické lidové strany, která se počátkem 60. let odštěpila jako levé křídlo sociální demokracie. Na sjezdu v červnu 1995 se přijetím programu „zelených“ principů „přebarvila“ na rudo-zeleno. SV vystupuje proti Evropské unii. Strana již neprosazuje vystoupení Norska z NATO, ale např. při hlasování o rozšíření Aliance rozšíření jako jediní hlasovali proti začlenění ČR, PR a MR (rozšíření Aliance vázali na postoj Ruska). Strana vystupovala i proti vojenské akci v Afghánistánu či v Iráku. Na místní úrovni představitelé této strany často spolupracovali s Norskou dělnickou stranou. Předsedkyní SV je zejména mezi ženami populární Kristin Halvorsenová. V komunálních volbách SV získala 12,3 % hlasů, což bylo určitým zklamáním. --------- 8. De beste gar forst (Většina lidí je lhostejná) - Norská dělnická strana (Det norske Arbeiderparti, Ap) - Založená v roce 1887, je stranou klasického sociálně demokratického typu. Je tradičně nejsilnější a od války sestavovala nejčastěji vládu (v letech 1945 1961 nepřetržitě). Je velmi úzce propojena s celostátní odborovou centrálou LO (značně levicového zaměření). Obhajuje účast Norska v Evropském hospodářském prostoru. V otázce členství Norska v EU je členská základna mírnou většinou nakloněna členství s preferencí EU zejména ve vedení. V září 2003 Dělnická strana vyhrála komunální volby se ziskem 27,5 % hlasů a potvrdila vzestupný trend. -------- Vládní koalici  po volbách v září 2009 opět tvoří  Dělnická strana, Socialistická levicová strana a Strana středu. () (méně) (více)

Galerie (4)

Reklama

Reklama