Recenze (361)
Rok ďábla (2002)
Neumím být asi docela nezávislá a spravedlivá k tomuto filmu. Možná mi na něm vadí právě ta nejasná hranice mezi fikcí a skutečností, možná je v tom více osobní vztah k některým aktérům... ale ze tří hvězdiček po prvním shlédnutí už jsem byla nucena se posunout na čtyři. Pravda je, že ale podruhé jsem shlédla film i s nepoužitými střihy a to podle mého názoru skoro vždy sdělnosti snímku pomůže, i když se to často jeví nepochopitelně. A všechna čest - Jarek, Franta i Karel jsou tu tak přirození, že těžko až uvěřit, že měli nějaký scénář... :-)
Ohnivé ženy (1984) (TV film)
No, ne že bych se chvílemi nebavila, ale s postupujícím časem přicházela stále úpornější snaha film vypnout, nakonec zvítězla. takže jak to dopadlo netuším, ale nijak zvlášť mne to netrápí..
Nadměrné maličkosti - Drámo (2004) (epizoda)
To je herecký koncert. Nárožný a Abrhám se tu opravdu vyřádili. A Radek Holub...za tu smršť obličejů nejmíň šest hvězdiček...
Hezké chvilky bez záruky (2006)
Změť pesimistických obrazů, zmatek a rozpolcené hledající figury, hysterie, příběhy vytržené z konceptu bez začátku a konce, emoce bez hlavy... zkrátka Chytilová, ale tady bez poezie, bez humoru, bez hlubších významů.
Oáza (1972)
Pro mne velká a nejspíš jednou pro vždy nezodpovězená otázka - jak to původně končilo? Škoda. Bylo to rozehráno ke konci, který z toho mohl učinit film, takto zbylo jen torzo. Ale i tak má film tolik poloh a jednoznačných kvalit, že mu musím dát čtyři hvězdy.
Brněnský masakr zubařskou vrtačkou (2004) (amatérský film)
Kupodivu mi to připadalo dlouhé a čím dál stejnější,i když se napětí stupňuje. Bez řádné pointy, která je u filmu tohoto typu naprostou nezbytností.
Drž hubu! (2003)
Zábavná komedie, oddychovka, jdoucí prvoplánově po bránici, ale vkusně. Herci v nejlepší formě. Film bez hluchých míst. V tomto žánru jedna z nejlepších komedií posledních let, jen závěr mne trochu mrzel. (například nepravděpodobná role Albánky s vzorně vystylovaným oblečením a účesem...).
Silnice (1954)
Silný snímek postavený jen na dvou postavách. Zůstává jen to podstatné, žádná omáčka, žádné laciné efekty, vše je zhuštěno do sto minut, ve kterých je řečeno vše. Život, který pro hrdiny ztrácí na hodnotě, nejsou-li milováni, nemají-li důkazy o vlastní důležitosti a smysluplnosti vlastní existence....dlouho jsem neviděla film, který by se tak hluboko "zařízl".
Řidič slečny Daisy (1989)
Ačkoli téma filmu je poněkud obehrané, tady mne upoutal i vážnější podtext sociální. S jemností a nenásilně příběh poukazuje na složité vztahy při navázání přátelství u zcela sociálně a společensky rozdílných vrstev. I když je děj od samého začátku předvídatelný, fantastické herecké výkony z něj dělají poutavou podívanou.
Madame Sans-Gene (1961)
Tomuto filmu lze vytknout leccos. Především pro mne nesnesitelné přehrávání a přehnaná gesta, hlavně od Sophie Lorenové, což je její nejčastější herecká poloha.. Ale scénář je napsán příjemně a s nadhledem, osoby jsou vykresleny civilně a lidsky.