Amaranta

Návštěva Rimini odškrtnuta, ale moc jsem to tam nepoznávala...

Výborné! V non-stopu při vypnutém zvuku a směsi písní z jukeboxu byl rozevlátý Pomeje na pobřeží nezapomenutelný. Ovšem moje favoritka Kuklová drží prvenství.

Je strašně senza, když smažíš cibulku na rozpáleném slunečnicovém oleji. Přidáš kousek slaniny, sýr strouháš na širokém struhadle a stále sleduj... Zda je správně hustá. (Všechna "s" vyslovená asi jako "f", toto bylo vážně geniální.)

Tvůrci seriálu si asi neuvědomili, že základem vtipných scének nejsou jen kostýmy, grimasy a afekty, ale především scénář. Většina fórků je založena na plytkém, lehce vulgárním humoru, nic moc promyšleného - lze se tomu zasmát, ale rozhodně ne opakovaně. K Černé zmiji, jak zde bylo zmíněno, neskutečně daleko.

Když se Billymu začne dařit, najednou jsou ze všechn neutrálních až záporných postav dobráci a fandové - já vím, že je měl přesvědči balet, ale jistá černobílost v tom tkví. Jistě, neobviňujme z toho pohádku... A Billymu to fakt šlo, i jsem si s ním párkrát zatancovala (ne, nebyla jsem v kině.)

Asi jsem Bernardovi nějak nepřišla na chuť, fakt mám vtíravý pocit, že občas přehrává. Ještě nejsem s díváním u konce, tak zatím tři *. Jedno se ale musí nechat - spolknutá relaxační knížečka (a její následky) v prvním díle byla skvělý nápad.

Ani nevím, proč jsem čekala větší akci, přitom toto bylo mnohem lepší! Hauer byl skvělý (můj oblíbenec z Jestřábí ženy, no...) a všechno bylo tak ohromující, že jsem to ve své nepřipravenosti myslet nestíhala prožívat. Věřím, že po opětovném shlédnutí zvednu na pět.

Doporučuji i v podání Městského divadla v Brně, jehož představení jsem viděla jako první.

Blbost, bez děje, zbytečné lyrické momenty. Jako vždy - jen si dělejte z Moravanů pitomce, ale když už je napodobujete, nevkládejte jim do úst "viď" (s výslovností "véď"), nýbrž "že", není-liž pravda? Fajn, co jsme si, to jsme si, Pražané tu dostávají taky co proto, ale opravdu to byla blbost... Silná slova příliš nepoužívám, nicméně toto se povedlo: Tetsuo: "Nevinně o víně"? Spíš "zbytečně o hovně".

Sama u televize, kolem půlnoci, trochu na spaní - zřejmě ideální podmínky pro sledování, protože mi Brazil naprosto kápnul do noty. Už jsem si ho dlouho uchovávala na dvd a nemohla jsem se rozhoupat kvůli jeho pověsti chaotického a náročného filmu. Ale asi jsem byla v jakémsi stavu zbystřené mysli. Zdá se mi (možná naivně), že jsem prokoukla většinu myšlenkových odboček i "děj" a ještě jsem stihla vnímat rozličné vizuální hrátky. Navíc mě to prostě bavilo. Chválím a doporučuji (při přiměřené náladě!!!).