Enšpígl

Už v pátý minutě tady toho dokumentu půjdete z Annie Leibovitz na prdel ! Já si myslím, že až tenhle dokument skončí, že budete celkem spokojený parchanti. Fotografická branže je narvaná naivníma kreténama, co si myslej, že budou s věkem zrát jako víno. Jenže víno se změní na vocet a pokud si myslíš, že jsou lepší portétový fotografové než Annie, tak nejsou.

Tohle by klidně mohla pouštět policie, pokud by chtěla rozehnat nepovolenou demonstraci.

Nechápu proč se o flustrovanejch hajzlech, co nenavidí celej svět, furt točí další a další filmy, když je to v mírných obměnách o tomtéž. Jediný co zde stojí za zmínku je postava toho táty. Fakt jsem mu nezaviděl. Osud na něj naplácal až moc bolesti, ale nejlepší bylo, když se ten jeho synátorskej smeták oholil. Daleko lépe tak vynikli jeho odstávající uši + drsný výraz obličeje plnýho beďarů a groteska neměla chybu.

Bohužel nějakej "dobrák" v sále pojal název filmu až moc prestižně a hned na začátku vypustil svýho démona a můj nosánek měl tak o zábavu na nějakej čas postaráno. Jinak první části filmu jsem vůbec nerozuměl. Samý "tam je hrobka, protože v roce 1,2,3 napsal pan X tohle , ne vlastně je hrobka tam, protože k tomu co napsal pan X, dopsal pan Y jinej blábol, ááá nééé, tak hrobka je nakonec uplně v jiným kostele, což nenapsal ani pan X, ani pan Y, to prostě řekl Tom Hanks, aby vypadal, že tomu všemu rozumí" Do toho ještě ten Vatikán a náboženská hapmaťilka, která mě nezajímala a unavovala. Navíc moje znalosti křesťanství nebo čeho všeho jsou na bodě nula. Já ani nevím, že papeže hlídá švýcarská garda a doteď nechápu jak se zrovna Švýcaři přimotali k papežovi, ale to je jedno, hlavně že ho nehlídá česká policie, protože to by byl papež asi nejrizikovější povolání. Zkrátka první půlka na hovno a druhá půlka vlastně jen dotahovala to co první rozjela, jen ubylo Hanksovo intelektuální machrování a to vytáhlo film alespoň na slabší průměr.

Drazí přiznivci komunistů, mávači rudým praporem, vzpomínači starých dobrých časů, věčný kritici dnešní doby, jistě pro Vás musí být strašné, žít mezi hloupým stádem, do kterého se s hrdostí počítám také, které je tak tupé, že nevolí komunisty a nechá sebou manipulovat, věří mediím, nechává se obelhávat zlými kapitalisty, okrádat mocipány a vysmívá se komunistům, protože oni jediný mluví pravdu, myslí na obyčejný chudý lidi, nikdy by zde nedovolili postavit americký radar, protože jsme svrchovaná země, do které by proslavení mírotvorci komunisti, nikdy nepustili žádnou cizí armádu, maximálně tak armády spřátelené, jako kdysi, které nechali střílet do vlastního národa, což v komunistickém jazyce znamenalo ochraňování socialismu. Tak vážený soudružky a drazí soudruzi, mám pro vás velmi dobrou zprávu. Už tu s náma, naivníma blbcema, nemusíte být. Tento zájezd pro Vás objevil hotový ráj. Zemi, kde jsou si všichni rovni, neboť mají všichni velký hovno, zemi kde je povinost se klanět i sochám, zemi kde jsou zakázy se smát, zemi kde mají občané zakázano se bavit s turisty, zemi kde se donáší, zemi, kde tajná policie může odposlouchávat a sledovat koho bude chtít, zemi, kde politcká moc popraví ročně a bez soudu snad nejvíce vlastních obyvatel na světě, zkrátka zemi, kde vládne komunistická strana ! Jeďte tam, za svým vysněním štěstím a žijte si svůj komunistický sen, upřimně Vám ho totiž přeju. Z účastníku tohoto zájezdu nejlépe hodnotím toho kluka co neuměl dobře česky a toho tlustýho moraváka. Nejhůře dopadl ten brejlatej mladej kluk / nikoli průvodce !!! /, za svůj výrok cca "zdá se mě, že v KLDR se nežije až tak špatně", ten aspiruje na titul "největší blbec dokumentárních snímků" .

Na některé cesty by se člověk neměl nikdy vydat, můžou totiž bolet na duši, přesněji řečeno, na některé cesty, by se člověk měl vydat, jen pokud je připravený poznat sám sebe. Krutý a smutný, stejně jako když v deset dopoledne stojím před hospodou, která otvírá až v jedenáct dopoledne.

Tohle mě dost slušně bouchlo. Pomalu každý druhý den slyšíme ze zpráv, kolik dalších mrtvých přibylo ve válce v Iráku. Slýchám to tak často, že už to beru jako jakousi pravidelnou zpravodajskou relaci, typu předpověďi počasí. Jenže oni tam umírají lidi, úplně obyčejný lidi, co nejsou vycvičeni ani na boj s teroristy a ani nechtěji umírat ve jménu aláha. Jen chtějí žít, ale mají tu smůlu, že to vůbec nikoho naprosto nezajímá a už vůbec ne americký vojáčky natož teroristický svině. Filmu dávám čtyři hvězdičky, ale tomuhle světu mám chuť dát odpad !

Na první pohled normální, mladej kluk, kterej má věk na to, aby zbalil každou hezkou holku, ale to on nééé, pán si totiž radši hraje na pavouka, víte !?

Neskutečná pohodovka. Původně jsem chtěl jít do parku lovit žížaly, abych měl co jíst k večeři, ale to mě přešlo hned, jak jsem poznal ty tři milý blázinky. Vypadalo to, že se doslova narodili pro neúspěch a na to se mě, člověku, který, kdyby si měl vybrat ze sta nastoupených nádherných holek před mým bárek, připravených splnit mě každé přání, jenom jednu, tak bych si určitě vybral jedinýho dobře zamaskovanýho transvestitu, koukalo s velmi příjemným souzněním.

Na světě neexistuje lepší pohádka než je tahle. Je plná smíchu, radosti, dětské bezstarostnosti a pohodové atmosféry. Navíc Leontýnka byla úplně první holka na světě, do který jsem se platonicky zamiloval a když se poprvé ve filmu objeví, a začne zpívat "Stěžuji si svému stínu, kdo mě podá kopretinu, kdo mě srdce zahřeje, když mám na něm závěje" vždycky začnu ve svým pokoji hledat kopretinu. A jak tak čtu zdejší klučíčí komentáře a nebo jsem se ptal kluků u pivča, nejsem ani zdaleka jedinej z mé generace, pro kterýho byla Leontýnka první velkou filmovou láskou. Pokud chci alespoň na chvilku utéct do bezstarostného dětského světa, tak zábavnějšího a lepšího průvodce než pohádku Ať žijí duchové mít ani nemůžu.