kinej

První Lynchova zkušenost s vedením herců. Je obdivuhodné, jaké dílo dokázal Lynch vytvořit tak říkajíc na koleni. V Abecedě nám nabízí zajímavé spojení animace a herectví. Propojením dvou světů vzniklo velmi zajímavé dílo, které se jen tak nevidí. Výsledek je vskutku obdivuhodný, vzhledem k tomu jakých efektů Lynch docílil aniž by mohl pracovat v pořádném studiu. Film bych označil za surealistický, abstraktní horor.

Tak tento film mě již od prvního záběru vcucnul, nepustil a udělal mi hrozně dobře. Ani nevím, co bych měl vyzdvihovat nejdříve. Kamera ruku v ruce se geniálním střihem jsou úchvatné. A to myslím vážně. Režiséru Nicholsovi a jeho týmu se porstřednictvím mnoha kamerových a střihových kouzel mimo jiné podařilo zachytit odcizení, které Ben cítí vůči zbytku společnosti. Skvěle to demonstrují záběry, kdy pozoruje rodinu přes potápěčské brýle, nebo kdy se před večeřícími rodiči zavře, aby byl sám. Bez geniálního kameramana by tohle prostě nikdy natočit nešlo. Skvěle je natočen a zahrán také přerod nervózního panice ve zralého mladíka. Úžasně poskládané záběry mají absolutní účinek a to také díky excelujícímu Dustinu Hoffmanovi. Dále také film skvěle vystihuje kontrast mezi sexuálním úletem a úpřímnou láskou, mezi chladnou erotickou svůdností a nevinnou krásou. Mohly bych ve chválení pokračovat, ještě mnohem déle a stejně bych nedokázal vyseknout takovou poklonu, jakou si tento film zaslouží a nenašel bych žádný nedostatek. Tak jen závěrem, tohle je opravdu krásný film.

Celkem zajímavý dokument o natáčení nejlepší epizody Star Wars se alespoň trochu blíží mé představě o tom, jak by mělo něco takového vypadat. Lucas zde představí původní koncepci svého scénáře, Kershner promluví o natáčení a John Williams o hudbě. Informace jsou to zajímavé, ale jsou podány nekoncepčně, na přeskáčku a taká poskrovnu. Dokumentům z BD Pána Prstenů, ne Vetřelce toto však ani nesahá po kotníky.

Tak jsem dostal chuť na nějaký ten těžší kousek a pustil jsem si Bergmanna. Netušil jsem, že maestro se někdy pouštěl i do komedií a tak jsem nemohl sáhnout víc vedle. A co všechny ty ženy mi přišlo jako úporná snaha co nejvíce pozurážet kritiky a ukázat je jako ty nejnicotnější bytosti. Bohužel je tomto konání, tolik jedovatosti že mi film ani nepřišel vtipný, spíš jen zatrpklý. Na to aby si Bergmann schladil žáhu, neměl umělec jeho formátu zapotřebí mrhat prostorem celého celovečerního filmu. Vylít si tak vztek na nějaké vedlejší postavě v pár minutách by bylo určitě účinnější a snad by to i dopadlo lépe.

Mám rád cynické a nekorektní komedie a zrovna tato disponuje docela solidní dávkou všeho. Takhle nějak se i představuji vtipný, nepodbízivý ale přesto pěkný film na jedno shlédnutí, který pobaví a občas překvapí tím, jak vkusně prokládá zajímavý nepředvídatelný děj hláškami, které jsou už dost za čarou.

Této komedie se moc vážím. Zejmána pro to, že se jedná o velký projekt. Takové velké filmy se už u nás dnes netočí a asi ani dlouho ještě točit nebudou. Myslím, že kvůli výpravě a efektům musel být film dost nákladný, dnes holt nejsou peníze. Zajímavé je, že Adélu a její animace dělal dnes kultovní režisér Švankmajer.

Adelheid je další z Vláčilových skvostů, byť se obsahem nejedná o tak monumentální dílo jako je Lazarová nebo Údolí včel. Oproti těmto opusům je příběh spíše menší a komornější, defakto se v něm vyskytují jen 3 důležité postavy, ale zážitek je to stejně silný. Zejména kvůli Vláčilovu poetickému režijnímu stylu, konkrétně pak kameře, či organickému propojení obrazu a vážné hudby, jež umocňuje ponurou a sychravou atmosféru vylidněných Sudet. Adelheid sice nepopisuje celou dobu v celé její složitosti, jako výše uvedené filmy, ale o to více prostoru je zde věnováno běžným osudům obyčejných lidí, jež se možná o to více dostanou pod kůži.

Nevím, oc filmu vytknout dříve. Jestli špatné herce, nebo doprovodné písničky. Hm ne, ještě mnohem horší jsou různé rádobyefektivní a dynamické záběry okoukané z jiných dobrých filmů. Tyto prachbídné scény jsou pro změnu vinou bídné kamery, střihu a režie. No a zápletka, ta je tak plyká, až si člověk myslí, že mu něco uniklo a špatně film pochopil. A proč se film s nulovým dějem jmenuje Adrenalin, to zůstane asi všem skryto. Ruce pryč. Tento film vřele nedoporučuju.

Celkem solidní mix katastrofického filmu s thirllerem, který stojí na zajímavém příběhu. Bohužel filmu škodí místy velice pitomý scénář. Napříkad dialogy postav, které se sotva potkají a hned na sebe chrlí všechna různá fakta horem dolem, prostě působí rušivě. Nebo rozhovor záporáku, kteří sabotáž evidentně zinscenovali a přesto si to před kamerou musí všechno vyříkat a zdůvodnit, je také školácká chyba scénáristy. Takové seky působí nepatřičně a jednoduše blbě. Příběh a dějová linie ale mají něco do sebe a možná je trochu škoda, že tento materiál neskončil v lepších, povolanějších rukou. Takový Terence Young by si na této látce smlsnul. Ale i tak je to slušná zábava.

Jeden z těch filmů co sice stárne hlavně po technické stránce, ale i přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Kde jsou ty časy, kdy filmaři uměli dělat klasické dobrodružné snímky, které nejsou blbé. Vždyť stačí celkem nenáročný příběh, který by všam měl být alepoň trochu uvěřitelný. Trumfem filmu je především Bogart, jež tento lehký film povyšuje na umění, protože jeho Allnutt je jeden z těch nadčasových hereckých výkonů, které bude vždy radost sledovat.