Abeceda

Njn..tohle se prostě buď líbí hodně nebo absolutní odpad..jenže já se tak nějak nemůžu rozhodnout..:) Na jednu stranu mi to přijde jako absolutní blábol a blbina..žádný velkolepý dílo..a nedává to ani smysl..(něco jako v umění, když nekdo prodává obraz celej jednobarevnej a říká si umělec), na druhou stranu se mi to ale hrozně líbí..jak je to surový, drsný, přímý a prostý..takový ale dnešní umění je. O umění se diskutuje a ne každej ho chápe, proto si myslím, že tohle dílo ani nemůžeme pořádně pochopit..teda aspoň já ne..a jestli je to podle snu Lynchovy manželky, tak to už teprva ne..vidim v tom spoustu myšlenek a šíleností, ale musím tomu dát 3*..ať už je to dosti originální a rozum nad tím zustává stát.. (02.09.2008)

Lynch si zde mistrně pohrává s kontrasty, a to s černou a bílou, jak je jeho oblíbeným zvykem. Už jen úvodní záběr na Peggy, jejíž bílá tvář notně kontrastuje s obklopující černočernou tmou, předesílá preferovanou texturu. Zajímavé jsou kontrasty na úrovni zvuku a samozřejmě zvuk samotný. Kontrast je vedený například využitím proměny dětského popěvování za mužský hlas zpívající operu. Zvukových doprovodů je napříč Abecedou opravdu hodně. Ať už je to zvuk větru, nervydrásající a nechutné kvílení (připomínající dítko z Mazací hlavy), různé ruchy v pozadí anebo dívenka zpívající abecedu (což je mimochodem velmi úderná a mrazivá hororová scéna). VÍCE ZDE (FILMOGRAFIE DAVIDA LYNCHE - RANÉ KRÁTKOMETRÁŽNÍ SNÍMKY) (07.03.2017)

Vidím tyto 4 minuty jako surrealistický obraz, ze kterého si každý musí odnést něco jiného. Pro mě se abeceda stala vtělením základních "dogmat" které normální člověk za dogmata nepovažuje. Přece, proč bychom měli věřit v abecedu? Abeceda je základ veškeré komunikace ale pro blázna se toto může stát i smyslem jeho života. Celý tento pohybliví obraz jsem viděl jako život abecedy, která je nejprve sama formována a poté přípustná forma formuje lidskou mysl. Ale určitě je chybou v tomto podobenství hledat jenom jeden význam. (30.07.2008)

No nevím, co dostává Abecedu do čtyř- a pětihvězdičkových výšin... Mě tenhle nesmyslný a bezvýznamný sled čtverečků, koleček, písmenek, dívky a falického symbolu nějak nenadchl. Možná v sobě nemám dostatek dekadence (ale mám ;-)), možná jsem nepochopila tvůrčí záměr (jinak Lynche docela můžu), ale tohle fakt ne. (09.05.2007)

Jeden z mých nejoblíbenějších Lynchových surrealistických snímků. Kouzlo Lynche, které jsem si v něm našel se zde promítá v celé své kráse - nehledat žádná vysvětlení nebo domněnky, jak to vlastně David myslel, ale vytvořit si svůj vlastní názor vytvořený z dojmů bezprostředně po konci. Přimět tak intenzivně zapojit mou fantazii se zatím povedlo pouze tomuto režisérovi, a za to si ho velice vážím. A jako bonusu se dočkáváme jakéhosi bizarního kvílení větru, které jen opět umocňuje výsledný dojem. Jako u ostatních krátkometrážních i zde pro mě platí nezhodnotitelnost. ? % (19.06.2012)