inutihar

Toto jsem fakt nečekal. První přibližně hodinu je to ztřeštěná čínská kung-fu komedie plná slapstickového humoru, sprostých vtípků a všemožných kliše, pro staré kung-fu filmy tak typických. Pak se najednou nálada filmu úplně obrátí a závěrečná, snad 15 minut dlouhá nonstop řežba, je naprosto neuvěřitelná, drsná, fyzicky likvidační záležitost. I hudba přestane hrát. Nepamatuji si, že bych v nějakém filmu podobného ražení kdy viděl něco podobného, vždy tam zůstával nějaký nahled nebo zábava. Zde ne. Zde stříká krev, praskají kosti a mrtvoly se kupí. Rozhodně je to něco, na co asi dlouho nezapomenu.

Dialogy ořezané na množství nezbytně nutné, aby film ještě dával smysl. Jinak by to byla řežba nonstop.

Noir o atentátu na Reinharda Heydricha a hrdinném českém odboji. Celá zápletka sama o sobě nemá (ovšem celkem logicky) s realitou nic společného. Geniální kamera a práce se světlem i některé velmi silné scénky z vězení, na druhé straně naprosto šílený Heydrich a bizarní postavičky gestapáckých vyšetřovatelů a kolaborantů, kteří v sobě mají až něco švejkovského, šíleně komolená česká jména a česko-anglické noviny a nápisy a další podobné záležitosti z toho s odstupem více než 70 let dělají docela zábavné dílko

S první sérií nakonec spokojenost. "Mafiánská" linie mě moc nebavila, i když na konci se taky docela rozjela. Uvidíme, co bude dál.

Bizarní surreálný zážítek oscilujcí mezi tripem, Lynchem a Teletubbies. Máte-li rádi Neila Younga nebo Devo, nemůžete šlápnout vedle. Desetiminutová verze Hey Hey My My je hudební orgasmus.

Pro americká kina byl film bez Hassova vědomí výrazně přestříhán (proto i ten plakát ve stylu béčkové SF). Jinak je to docela zajímavý cestopisný film zachycující nejen první pokusy o podmořský výzkum v Rudém moři za využití potápěčské techniky, ale také život v (tehdy ještě anglo-egyptském) Súdánu na počátku 50. let 20. století.

Aby získali čtenáře pro své upadající noviny, vydá se skupinka hongkongských reportérů do Japonska, kde připravují reportáže o různých podobách sexuálních fetišismů. Komické eskapády reportérů jsou prokládány seriozními rozhovory se skutečnými japonskými AV hvězdami, provozovateli obskurních erotických podniků či autory hentai.

Anime čerpající inspiraci z anekdotické historky z klasické japonské erotické literatury období Edo (Ihara Saikaku) a vizuálně citující japonské dřevoryty i některé další druhy japonského výtvarného umění doprovázené stylovou hudbou (šamisen, koto). Výborné.

Price si svoji roli, parodující (nejen) jeho hororová vystoupení docela užívá. Bonusové body za Erica Von Zippera a vůbec celou tu bizarně nesmyslnou zápletku. Vlastně jsem se u toho docela bavil, byť pro běžného diváka, neznalého "beach party" filmů s Frankie Avalonem, se spousta humoru vytratí.

Po zpětném zamyšlení pro mě osobně lepší než Django. Rozhodně (asi v rozporu s velkou částí odstatních komentujících) oceňuju dlouhou expozici i divadelní stylizaci.