vnimatkrasu

Hail to the King.

Kozák: Legacy

Bez legrace jedna z nejlepších epizod televizního seriálu, jakou jsem kdy viděl. Ten koktejl deprese a humoru bych si nechal zavádět nitrožilně.

Čirá dialogová symfonie.

Pád. Ta scéna jde až na krev.

Nepamatuju si, kdy mi v televizi sedlo něco víc než 1883. Ten seriál nemá jedinou špatnou postavu. A navíc ani jedna z těch postav nemá špatnej casting. Jako bonus tu najdete i Billyho Boba Thorntona, kterej tu hraje asi tři minuty a Toma Hankse, co si střihne snad jenom devět sekund. Sheridan je král. Připravil deset dílů čistě dějovýho masa bez flaksů, ve kterejch je citu, pižma a člověčiny na tři životy. Nebojte se, pokud neznáte Yellowstone. Není to potřeba. A nebojte se, pokud nemusíte westerny. 1883 totiž není western. Ale emocemi protkanej horse trip po přenádherný přírodě.

Nenápadná, křehká, nádherná epizoda. A ta teskná linka Půlnoční sonáty si týká s genialitou. Beethovena. I Sheridana.

Nebyl bych tušil, že to půjde. Ještě o něco vylevlovat už tak neprůstřelnou druhou řadu. Cením jak Armstrong příjemně mění lokace (Itálie, Kenova oslava, Sarajevo,...) a jak tu absurditu jednotlivých linek balancuje přesně na té ideální hranici, z níž by přitom bylo tak snadný spadnout do namachrovaný parodie. Jeremy Strong tu vládne. Navzdory svojí výšce, o dvě hlavy nad ostatními.

Žádný Sněženky a machři po 25 letech. Ale poctivej - trochu novej, trochu starej - Dexter Morgan. Atmosféru studenýho prdelákova žeru. Soundtrack, i ty poctivě budovaný mrkance pro fanoušky starých sérií taky. Vím. Pořád to může odejít do kopru. Pilot ale funguje precizně.

Ruby!