Amonasr

Špičkové provedení v moderní režii a nápadité scénické úpravě. Řecké pašije Martinů mají svůj stálý přesah v jakékoliv době, ale toto scénické pojetí ještě akcentuje současné aktuální vyznění, přitom nenásilnou a uměřenou formou. Tak má vypadat skutečně moderní operní režie, která slouží pokorně dílu, nikoliv oteklému egu režiséra.

Ještě větší ptákovina, než jsme čekali.

Jako pocta Vladimíru Boudníkovi dobré i přínosné, vizuálně povedené. Jen škoda toho přehrávání Arnošta Goldflama a částečně i Jiřího Menzela, které poněkud ubírají na hrabalovské poetice, která tak působí nedotaženě.