endrix

SPOILER: Batman: Dávám dohromady partu výjimečných lidí. Flash: A co bude naším úkolem? Batman: Oživit Supermana a zdržet záporáka tak dlouho, než Supi přiletí a zbuší ho. O ničem jiném to opravdu není.

Když vidíte film denně minimálně jednou (táta), buď si ho oblíbíte, nebo se vám zhnusí. U mě nastala první varianta. Házím hlášky z něj i v práci (zůstávají nepochopené) a umím ho už skoro nazpaměť. A hlavně je zábavné sledovat ho dospěláckým pohledem. Opravdu bych nechtěl být policista, který zpětně vyšetřuje, co se v animácích stalo. A už vůbec ne po ději tohoto filmu.

Za mě zklamání. První díl nové trilogii byl alespoň slušná pocta, druhý je průměrný seriálový díl průměrného sci-fi seriálu s áčkovým rozpočtem a celovečerní stopáží. Postavy se nijak nevyvíjejí, hlavní hrdinka je stále nezajimavá, postavy z původní trilogie se tváří, že závidí Hanu Solovi, že už to má za sebou, a nové postavy jsou tak nesympatické, že vám na nich ani nezačne záležet. Stále je slušně natočené sci-fi, ale to je málo na něco, co stále nese v názvu slovo války.

Tak tohle je opravdu animák pro děti. Všechny dobré vtipy jsou vtipné tak do deseti let a rádoby dospělácké vtipy (flirtování Taťky Šmouly s Pomněnkou) nefungují. Ale pro děti je to super zábava. Jen zde autoři docela výrazně výrazně otřásli základy šmoulího univerza, tak jsem zvědav, co bude dál.

Pokud bych hodnotil Covenant jako pokračování Promethea a tyto dva filmy jako samostatný příběh, přidal bych hvězdu. Ridley prostě umí, jsou tu krásné scenérie, příjemně děsivá atmosféra a herci celkem zvládají (Ale hlavní hrdinka mi prostě k srdci nepřirostla), i když se občas postavy chovají vážně nelogicky. Ale jako vědomá součást příběhu vetřelců to prostě pokulhává mnohem víc. Celý příběh o inženýrech je pseudofilosofický blábol, který dává smysl jen s velkým násilím, v kinoverzi je ještě ke všemu osekaný tak, že skoro nedává smysl. A samozřejmě reálně nesedí s původními filmy. Takže asi tak.

Koncept časové smyčky už začíná být podobným mainstreamem, jako že všechno je jen představa hlavního hrdiny nebo že hrdina musí na konci umřít, aby se uzavřel kruh. Přesto byla jeho aplikace na studentskou vyvražďovačku pro mě příjemným překvapením. Bavil jsem se, pointa byla příjemně překvapivá a happyend pokažený jen příchodem dvojky. A těch pár logických chybek, které jakékoliv cestování časem nutně přináší, a pár přešvihnutých scén odpustíme, strneme jednu hvězdu a bude.

Tenhle film mě donutil klást si otázku, jak bych se v dané situaci zachoval já. Když Gabčík s Kubišem stáli u silnice a čekali na Heydrichovo auto, honilo se se mi hlavou, co se asi muselo honit hlavou jim. A pokud tohle film dokáže, není podle mě špatný. Tak proč nemá hodnocení 5? Z jednoho jediného důvodu. Práce s časem se opravdu nepovedla. Plynutí času a poměrně velké časové rozestupy mezi jednotlivými obrazy ve filmu v podstatě není vidět. Boj v kostele se z epického šestihodinového obléhání smrsknul na několikaminutovou přestřelku. Tohle šlo určitě udělat líp.

Předem říkám, že hry znám a nelze se od toho oprostit. Takže budu k přístupu tvůrců poměrně kritický. Měli k dispozici poměrně propracovaný svět s mnoha postavami a dostatkem volného prostoru k rozehrání vlastního příběhu (kdyby nechtěli udělat pouhé zfilmování hry). Místo toho vymysleli vlastní velmi jednoduchý příběh o tom, jak se (nějací) asasíni a (nějací) templáři perou o (asi velmi mocný) artefakt. Tohle podle mě není vlastní cesta opovrhující komerční hrou. Tomu se říká přiživení se na značce. Film nepovažuju za dobrý ani po řemeslné stránce. Scénář je horší průměr (pro znalce předlohy viz výše, pro neznalce plochý a s logickými dírami). Herecké výkony ucházející. Vizuální stránka slušná. Konec byl katastrofa. A to, že je zcela jasně náběhem na další díl (což je vždy znak nezdravého sebevědomí tvůrce nebo producenta), by mi asi vadilo ze všeho nejmíň.

Den nezávislosti byl úžasná sbírka klišé, která ale perfektně šlapala. Ale čo bolo, to bolo. Líbil se mi motiv, že jsme dvacet let nezaháleli a hodně se posunuli. To není úplně pravidlem v podobných pokračováních. Ale to je asi tak vše. Snad ani jedinou z postav (včetně těch z minula) jsem si neoblíbil a bylo mi úplně putna, jak dopadnou. Ničení metropolí vyznělo tak nějak naprázdno. A vůbec celé to nefungovalo. Kéž by se ufoni poučili a nechají už navždy Zemi být.

Klasická dobrá práce Stanislava Motla. Opět se mu povedlo vytáhnout z dějin našeho národa neuvěřitelný příběh odvahy a připomenout ho nám všem. Antonín Kalina sice získal in-memoriam státní vyznamenání, ale upřímně, kolik z nás si toho všimlo.