Brejlil

Brejlil

David Hrbek

okres Praha


11 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 18 27 35
    • 17.12.2017  20:01

    Tak a teď co s tím. To posunování "kanonické" mytologie směrem k neprobádaným vodám nejasného je vlastně docela osvěžující. Jenže výsledkem je zvláštní stav, kdy ta nejzajímavější linie filmu vlastně vůbec není epickým kosmickým dobrodružstvím, ale komorním dramatem na zeleném ostrůvku. Dobře, nakonec se to prolne ve vizuálně úžasném finále na solné poušti se zvláštními vlastnostmi, ale proč? Ta druhá linie je totiž i přes několik nápaditých okamžiků strašlivě pomalá. Než První řád něco udělá, než povstalci nějak odpoví, musí se stihnout spousta věcí, které by se asi stihnout vůbec neměly. A to jen proto, abychom viděli barvitý svět kasina a Benicio si vystřihl parádní roli. Z herců pak překvapil Hamill právě proto, že jeho Luke je solidně napsaný. Ještě jakžtakž ucházející postavou je Rey, ale zbytek je plochý snad ještě více než je v této sérii zvykem. Ale produkční hodnoty, několik úžasných vizuálních nápadů a pocit návratu do známého světa nakonec přeci jen převažuje.

    • 10.12.2017  20:19

    Tragikomedie. Film zvláštním způsobem beznadějný. A to přesto, že končí happyendem a největší padouch dojde trestu. Občasné velmi komické scény jsou střídány scénami neskutečně krutými. To vše hnáno kupředu především Dupontelem v trojjediné úloze hlavního hrdiny, režiséra i scénáristy.

    • 4.12.2017  20:26
    7 životů (2017)
    ****

    Roztěkanost, to byl první pocit. Jako by scénář nějak netušil, čím chce vlastně být a tak se doširoka rozkročil mezi dystopií, psychologickým dramatem a akčním filmem pro Noomi. Dystopii ale příliš nevysvětluje, psychologie je zlehka načrtnutá a tak se Wirkola věnuje především té akci. Ta je dostatečně krvavá, solidně nasnímaná a přehledná. Z nepochybně nápaditého a zajímavého námětu bohužel scénáristé vytěžili pramálo. No a Wirkola není Villeneuve, aby to nebylo vidět. Přesto spokojenost.

    • 17.11.2017  18:46

    Nejdřív jsem si říkal, jak asi dopadne Branaghův Hercule. A dopadl dobře. Trochu komický, trochu výstřední, ale celkem uvěřitelný člověk. Rozhodně lépe pojatý než v uznávaném pojetí Ustinově. Zbytek ansámblu má po jedné velké scéně, někteří dopadli lépe, jiní hůře. Závěr nakonec rozhodl o další hvězdě. Výprava je pěkná, byť mohlo být digitálních hrátek méně.

    • 15.11.2017  20:10
    Povodeň (1998)
    ***

    Hlavním hrdinou je voda, déšť a zase voda. No dobře, občas i oheň, elektřina a čluny, skútry a občas i nějaké to auto. Voda ale vede. Filmu docela obližuje střih, nějaké scény zřejmě chybí. Freeman je solidní a fajn, Quaid je fajn, ale jen chvíli. Slater dělá, co může. Z hlavní hrdinky, takto dámy v nesnázích, se ovšem na zadek neposadíte. Protože hlavním hrdinou je voda... Voda úplně všude.

    • 4.11.2017  18:24

    Od antické tragedie k pop-kulturní taškařici. Ne, že by to vadilo, film je zábavný, uteče a nabízí i podvratnější interpretace. Herci se snaží, vizuál je pěkný, dokonce i nějaký ten vývoj postav by se našel. I nějaká ta hlubší myšlenka. Ale pak přijde "digitální bordel" a já už jsem pomalu, ale jistě na digitální bordel alergický.

    • 31.10.2017  09:13

    Druhý díl Indického hrobu už je trochu svižnější. Zápletky se zaplétají, maharádža začne být solidně vyšinutý, uniká se obklíčení, z vězení, z kolonie malomocných a nakonec i z paláce. Tu a tam někdo zemře, někdy velmi nečekaně. Dostaví se i velmi černý humor. Bohužel se také objeví naprosté pitomosti. Produkční hodnoty ovšem stále na vysoké úrovni. I když je Indický hrob velkofilm, je dneska spíše kuriozitou, na které přitahuje jen jméno Fritze Langa jako scénáristy. May byl sice vemi solidní řemeslník, ale filmu chybí jakýkoli přesah.

    • 31.10.2017  09:09

    Produkce je sice velkolepá, ale film je zdlouhavý. Než se dostaneme do Indie, chvíli to trvá a některé scény by snad ani nemusely existovat. Třeba návštěva orientalisty, abychom se my i hlavní hrdinka dověděli, že tajemné slovo znamená "do přístavu". Stejně tak postava otce, který už se do konce neobjeví. Krmení tygrů. Cesta na slonovi. Kladem jsou výkony Conrada Veidta (i když to lepší si nechá do druhého dílu) a Bernharda Goetzkeho (trestuhodně nevyužitého). Mia May je asi především manželka režiséra a producenta, i když energičnost ji tak úplně upřít nemohu. Vyzdvihnu ovšem stavby a dekorace indického paláce a kameru a občasné vizuální efekty.

    • 25.10.2017  22:39

    Promítaná kopie v majetku NFA byla kdysi určena k projekci v Československu a tak mezititulky úplně převracejí národnosti jednajících postav, tedy kladní hrdinové jsou Angličané, ti záporní Němci. Film ale vznikl po vstupu USA do války a kladní hrdinové jsou Němci, záporní Američané. Film je občas nechtěně komický. Úvodní safari, kdy byla Afrika vytvořena někde v opuštěném lomu jen pár palmami a přestárlým vyhladovělým lvem, je opravdu jen pro smích. Podobně vypadají podvodní scény. Scény na moři ale mají něco do sebe. Děj také příliš neklopýtá a film uteče rychle.

    • 25.10.2017  21:26

    Na hodnocení a nějaký děj chyběla při projekci celá první polovina filmu. Láska bajadéry má velmi solidní výpravu a kamera svou hrou se stíny občas předpovídá budoucí expresionismus. A více se toho říci nedá.

    • 23.10.2017  09:24
    Falstaff (1965)
    ****

    Jsou filmy zoufale špatné, kdy cítíte pokus o hloubku. A pak jsou filmy zoufale hluboké, kterým něco málo chybí k tomu, býti alespoň dobré. A Falstaff je takový film. Je za ním cítit zájem, nasazení, je vidět Wellesův génius, snad dokonce i proč si Welles vybral Falstaffa, lze poznat. Ale nic z toho. Sám Welles má scény skvělé i scény, kdy jen tak tak hraje. Po scénách, geniálně se vyrovnávajících se všemi omezeními, následuje scény chaotickým střihem maskující nějaký problém. I ta kamera se nevyhne tu a tam jen prázdnému exhibování. Abych ale jen nehaněl, sir John Falstaff je rozporně tragická postava. Opilecký tlouštík, podléhající sebeklamu? Sancho Panza bez Quijota? Nebo je v něm i něco více? Je princ Jindra svině z největších? Naprostým vrcholem filmu je ovšem bitva u Shrewsbury, kde za velmi málo peněz dostaneme hnusně středověkou řežbu. Falstaff je tak to nejlepší i to nejhorší z Wellese. PS. V mnoha různých scénách jsem viděl a dokonce i slyšel Wericha. Škoda, že se on ke svému Falstaffovi nedostal.

    • 20.10.2017  21:34

    Je to dinosaurus. Scénář, který kdysi Roland sebezáchovně odmítl (nebo vykradl do 2012, těžko říci). Devlin ale není Roland, i když něco okoukal. Nemá ani Rolandův cit pro humor ani jeho zápal pro patos. A navíc ho zřejmě nakonec někdo odstavil a na už hotové triky a akční scény narouboval nové dialogy. Ano, vesmírná stanice je pěkná, destrukce solidní, katastrofa v Riu dokonce velmi pěkná a na Abbie i Alexandru Marii se solidně dívá. Zbytek je ale děs. Všichni hrají na půl plynu, mladší bratr ani to ne. Logika svými děrami skvěle doplňuje klišé dialogů. Hudba ani nestojí za komentář. Ale zase je tu ta pospolitost lidstva, dnes skoro zapomenutá a opovrhovaná víra v jednotu a spolupráci. Relikt devadesátek se vším všudy. Guilty pleasure.

    • 11.10.2017  22:49

    Smrt to má těžké. Dělá práci, která ji nebaví a navíc ani možnost záchrany nedokáže její protivnice Láska využít. Tím bych odbyl poselství snímku, protože významné ani tak není "o čem", ale "jak" . Tři povídky, každá s jinou zápletkou, v jiném čase a v jiné zemi, jsou nejlepší částí snímku. Hlavně Čína je skvělou, byť do karikatury dovedenou zábavou. Lang své tři příběhy rámuje expresionisticky laděným typicky německým městečkem, depresivně ponurým. Ovšem ve svých cizokrajných kapitolách popustil uzdu fantazii a rozjel se na plné obrátky.

    • 5.10.2017  21:39

    Všechny nectnosti i všechny klady jedničky vyšperkovány k dokonalosti.

    • 27.9.2017  21:34

    Chybí ten moment překvapení. Přesto jsou zde stále okamžiky výbuchů smíchu. Vaughn si občas hraje s poťouchlým překrucováním scén z jedničky. A některá akce je stále ještě nápaditá. Skvělá je Moore jako neuznaná drogová superdealerka. Překvapivý Elton John. Statesmani si solidně utahují z amerických stereotypů. Solidní, občas nadprůměrné, stále zábavné.

    • 24.8.2017  22:36

    Není to taková jízda, jako Vlk z Wall Street. Barry Seal není hýbatel děje, nežene se dopředu s nekompromisní silou parního válce. On jen využívá, co přijde. CIA? V pohodě, už lítám. Contras? Ale jo, to taky zvládám. Medellinský kartel? Nádhera, ale to už potřebuju nějaké lidi. DEA? Ale jo, dejte mi letadlo. A mezitím se mu hromadí přebytečné nelegalizovatelné zelené papírky, jednou přistane do města, párkrát po něm střílejí, užije si dost srandy a nakonec s ním vláda vyjebá. Cruise je naprosto v pohodě, jen by to místo rutinéra Limana chtělo nějakého dravějšího režiséra.

    • 20.8.2017  22:27

    Můžu to zkusit nějak rozebírat, například takto: pochopil Oldman v jakém filmu hraje nebo producenti změnili žánr během natáčení? Proč je tam tak málo Hayekové, zatímco de Almeida spíše přebývá? No, ale nemá cenu to řešit. Slabinou je kolísání mezi přepálenou nadsázkou a celkem vážně míněnými scénami, naštěstí přepálené nadsázky je mnohem více. Vévodí jí Reynolds s Jacksonem a zdatně sekunduje Hayeková. Akce je hodně, je krvavá a v případě Amstru i docela pěkná. I když to asi hlavně proto, že kanály zase tak moc okoukané nejsou. Takže Praha je sice "fucking", ale film se v pohodě dá a u několika scén se zasmějete i nahlas. To zaručuju.

    • 16.8.2017  08:10

    Já jsem se bavil. Sice mi špionážní linka zas tak dobrá nepřišla, respektive je dost průhledná a ani závěrečný "twist" nepůsobí tak překvapivě, ale zbytek je solidní pokoukání s jednou (no ano, schody) famózní scénou. Atmosféra Berlína je vykreslená pěkně, ten pocit konce jedné éry, kdy byl Západní Berlín semeniště agentů, je taky solidně podaný. Souboje fajn, kamera s několika pěknými nápady a herci na svých místech. A všechno si to ošéfovává sama producentka. Její Lorraine je chladná, výkonná a solidně brutální.

    • 5.8.2017  21:42
    Toni Erdmann (2016)
    *****

    Je těžké film nějak rozumně hodnotit. Je i přes komické a několik až brutálně vipných scén vlastně nesmírně smutný. I přes snahu obou aktérů o nějaké "smíření", respektive nalezení cesty zpátky k sobě, se nakonec nic jako happy end nekoná. Jen nejistý příslib. Film stojí a padá na hercích a Simonischek i Hülllerová jsou naprosto přesní.

    • 30.7.2017  21:52

    My, odchovaní filmy Catherine Breillatové a Vetřelcem, kříženým s Věcí, se novým Ozonovým filmem obamalutit nenecháme. I De Palma s Cronenbergem mohou klidně spát. Úvodní dva záběry by sice rády šokovaly, ale nová vlna surrealismu z toho taky nebude. Ozon si byl zřejmě slabin scénáře vědom a tak celou první polovinu stoupajícího psychického napětí zdobí kamerové exhibice. Pak se sice i dostane na trochu toho thrilleru s nepříliš čekaným vyvrcholením, ale závěr už je čiré WTF, kdy nevíme, kdo je kdo a co je co. A co z toho, co jsme viděli, se "stalo" a co z toho byly hrdinčiny halucinace. Herecké výkony celkem dobré, kamerové exhibice lahodily oku a příznivci plnočelné nahoty a penetrací si taky přijdou na své. A schválně počítejte, kolikrát uvidíte škodovku.

    • 26.7.2017  20:12
    Dunkerk (2017)
    *****

    Fucking unbelievable! IMAX, 70mm IMAX je naprostá nutnost a děkuju tomu, kdo rozhodl, že v Praze zůstane promítačka a nehodí se do šrotu. Nolan jede absolutně na doraz a většina záběrů je čiré WTF, že dneska ještě někdo může natočit film, kterému nevládnou maníci u monitorů. Chci tam desítky lodí, mám je tam. Chci tam Spitfiry, jsou tam. Chci nacpat kameru do kokpitu, přihodit Toma Hardyho a celé to poslat do vzduchu, taky to dostanu. Chci torpédoborec a hle, je tu. Výsledkem je neskutečně realistický dojem. Na pláži je to jen zmatek a boj o holé přežití, na jachtě jde o pocit povinnosti a to samé platí o vzduchu. Nakonec se tři "povídky" střetnou. Tam je snad možné uvažovat, je-li zvolená výstavba vlastně funkční, to ale ať si řeší filmový teoretik. Můžu sice Nolanovi ještě vytknout, že je spíše technicky orientovaný režisér, který má "problémy" s emocemi, ale kašlu na to. Každému, kdo ještě tápe: zvedněte se a jděte na to. IMAX je povinnost, jakákoli jiná projekce je nepochybně degradace.

    • 29.6.2017  20:58
    Wonder Woman (2017)
    ****

    Svět DC je pro mně ještě větší neznámá než Marvel. Snad jen Nolanovu trilogii mám "nakoukanou". Takže jsem se nemusel bát a ani jsem si nemusel říkat, jestli tam něco chybí, přebývá, případně co proboha bude dál. Takhle mi to stačilo a WW funguje. Kupodivu mi nejlepší nakonec připadá pasáž v Londýně, plná mile směšných nedopatření a pomalého zbližování. Za to určitě může Gal, protože její Diana je zvláštní kombinace neutuchající, roztomilé naivity a tvrdé zásadovosti. Úvod na ostrově Amazonek je pastva pro oči, Londýn je vtipný, no a Belgie má své silné (přechod fronty), ale i slabší (digitální "bordel" na konci) okamžiky. Chris zdatně sekunduje a ani ostatní nejsou do počty. Jen nemá cenu se ptát, kam zmizel onen křižník, který ostřeloval pláž na ostrově Amazonek a jehož posádka byla přímým svědkem brutálního masakru německých námořníků.

    • 28.6.2017  22:13

    Nevím, jestli na tento film mám být zlý nebo ne. Film je špatný, skoro bych řekl, až katastrofický. Selhává skoro všechno. Hned určení je obtížné. Co to mělo být? Satira? Drama žárlivosti? Zločin a trest? Melodramatický příběh ruské lásky? Obraz širé ruské duše? Netuším. Motivace většiny jednání je nahodile určena režisérem, který nedokáže ani pospojovat záběry v rámci jedné scény, natožpak je nějak navazovat. V jednom záběru si mužik obezřetně otevírá závoru u dveří. Vzápětí se dveře rozletí a mužik rázně vkročí do jizby. Podobných příkladů bezpočet. Kamera neustále krouží po dekoracích, aniž by brala ohledy na hereckou akci. Jedna scéna začne stejnou replikou pro jistotu dvakrát. Střih scény shledání milenců je přímý útok na bránici. Kameraman snímá detaily obličejů přes různé předměty, které v odpovídajících polocelcích nejsou nikde v dohledu. Občas má ovšem tato "koncepce" nečekané výsledky, scéna, ve které záletná Evženie instruuje svého milence, jak má odpovídat a současně klame manžela, působí svým střihem vlastně velmi moderně. Jenže to je spíše výjimka. Vladimirov sice hrát uměl, tady ho ale "shodila" nutnost dabingu. Pištěkův hlas se k patriarchální ruské tváři vůbec nehodil. Herecké výkony se jinak plynule rozprostřely od jedné krajnosti k druhé. Dobré: Augustová, Vladimirov; ucházející: Sadílek (byl-li to on); nevyvážené: Vítová; nemám co hrát: Velecký až po naprosto otřesné: všichni ostatní, včetně Pištěka. K tomu je tu ještě etudka úplného mimoně Mrázka. Naprostou raritou, která ale má své kvality, je pak každý okamžik, kdy se zčistajasna objeví ruský soubor Zlatý kohout. Škoda, že Vladimirov nedotáhl svůj hvězdný okamžik se sekyrou k lepšímu konci, jistě by zastínil nejen našeho Brůnu, ale i Jacka Torrance.

    • 25.6.2017  20:54

    Tak já nevím. Jasně, od celé té dojné krávy jménem Transformers se těžko dal čekat nějaký posun, a upřímně doufám, že tenhle díl je poslední, protože už se nezaplatí. Ani ten Mark moc nezabral, ten jeho vlnitý účes mně bude ještě chvilku strašit. Ženy se Bayovi také nevyvedly, čtrnáctiletou holku si nedovolil fetišisticky snímat ani on a dospělá oxfordská superhyperučená profesorka byla kupodivu také trapně nevyužitá. Scénář to snad ani nemělo. Od úvodní kombinace Gladiátora s Pánem prstenů jsme se plynule přesunuli do součastnosti, ale co z toho? Jen se tam pomalinku posouváme prostorem i dějem, jsme seznamováni s další vstvou nekoherentní transformátorské mytologie a mezi tím tu a tam něco vybuchne, někdo někam běží anebo padá. Postavy se objeví a zase zmizí. Nelogičnosti se vyjevují nejen na úrovní zápletky, ale i v jednotlivých záběrech. Tady asi vede ono opuštěné město, kam se hrdinové narychlo přesunují z vrakoviště, kde ale fungují semafory a tyčí se art deco mrakodrap. Film je většinou tak nevtipný, že jako osvobození přicházely pasáže s rodinkou oxfordské profesorky nebo podivné "námluvy" mezi ní a Markem. Ale abych jen nehaněl. Kladem je extrémní profesionalita. Výprava je vymazlená do posledního detailu. Kamera si umí vyhrát se světlem a dostává k tomu mnoho prostoru. Vizuální efekty snad ani nemají konkurenci a jejich interakce s hranou akcí je bezchybná. No a vrcholem je kupodivu sir Anthony, který si dává sebevětší blbinu, kterou ve scénáři dostal a divák mu to žere.

    • 23.6.2017  21:56

    Těžké psychodrama. S vynikající Cigánkovou, ale nepříliš přesvědčivým Lamačem. Děsivých scén je ovšem hodně a jsou opravdu působivé. Tragický příběh Jana, který přežije pogrom, vidí svou matku na kříži a najde svého otce mrtvého mezi vojáky by si ovšem zasloužil lepší herce. A možná také lepší režii, vždyť náhod je zde až neskutečně. Scéna pogromu, samotné ukřižování, sundavání s kříže nebo bloudění šílené Ruth jsou v kontextu československé tvorby vynikající. I scény z Karlova mostu jsou působivé, přestože samotný rok 1848 je podán spíše zmateně.

    • 23.6.2017  21:25

    Ano, ano. Tohle mohla být cesta československého němého filmu. Ale nepovedlo se a cesta se ukázala slepou. Ale proč vlastně? Filmu nelze vytknout skoro nic. Vladimírov jako vnitřně rozervaný muž je působivý, Marwille je fatální vamp, dokonale střídající dívčí koketnost s ledově chladným odmítáním. Kamera je jedním slovem vynikající. Přesto se nakonec československý film touto cestou tvůrčím způsobem uchopené zahraniční inspirace nevydal.

    • 22.6.2017  21:55

    V mnoha směrech velkolepá adaptace Verneova dobrodružného románu. Mohutné davové scény, solidní výprava, rozmanitá prostředí a ta nejvelkolepější scéna tatarského tábora dokonce v barvě. Příběh je také docela svižný, byť občas dost spoléhá na náhodu. Naprostou hvězdou je Mozžuchin a jeho elektrizující pohled. Natalja Kovanko také nebyla k zahození, byť herecky na Mozžuchina rozhodně nemá. Režii lze vytknout snad jen jistou statičnost, která je ovšem vynalézavě potlačována střihem. Zvláště scéna s povozem, splašeným v bouři, v tomto směru překvapila. Také nečekaně surrealistické Strogovovy horečnaté halucinace zaujmou.

    • 4.6.2017  20:36

    Našlápnutá hudba. Solidní výprava. Humor, zvláště z počátku. Sympatický Artuš se solidní podporou rytířů Kulatého stolu. Vynikající Vortigern. A spousta tu lepších, tu horších, ale rozhodně nenudících Ritchieho vychytávek.

    • 1.6.2017  21:50

    Igor, ten se nezastaví. Na jedné ruce si zaznamenává odpaněné, na druhé odpravené. A teď si ho najali dva řemeslníci z Nibe, díry kdesi v Dánsku. Cíl? Jejich dvě ženy, co pořád jen brblají, ale nechat se pořádně (nebo alespoň někdy) ošukat, to ne. Ale Igor je taky opilecká mluvka a tak jejich ženušky kontrují bábinkou ze staré dobré Anglie. Zabijáci z maloměsta jsou příjemnou černočernou komedií. Zvláště Igor a jeho jízda taxikem je náporem na bránice, ale ani ostatní se nedají zahanbit a své vtipné okamžiky mají. Vše je samozřejmě podloženo solidním herectvím všech zúčastněných a pevnou Bornedalovou režií.

    • 31.5.2017  09:02
    Ja - Kuba (1964)
    ****

    Povinnost pro každého studenta kamery. A o nic jiného nejde. Zobrazení předrevoluční Kuby je takové... exotické. Asi jako se dnes ukazuje život ve favelách, tak se Kalatozov vydal do havanského slumu. Scéna v baru s pochybnými Američany je na hraně parodie. Scéna s americkými námořníky nakonec ani nijak nevyvrcholí. Voice-over Kuby by rád pateticky pozvedal, ale jen prázdně duní. Každá scéna je podřízena tomu, jak bude natočena, často na úkor logiky. Ale ta kamera. Nejen ony slavné dlouhé záběry, kdy se ze střechy hotelu dostaneme do bazénu, nebo z ulice dvě patra nad ní. I scény, ve kterých zdrcený zemědělec ničí svoje pole cukrové třtiny nebo závěrečný boj, vypadají skvěle. Ale naprostým vrcholem je sledování detailů. Moderní architektura, která hraje svou roli v nepovedeném atentátu, reklama na čínskou restauraci, děti, které si v zapadlé vísce za poslední minci koupí coca-colu, prodavač ovoce, který současně dealuje... Film selhává ve svém hlavním poselství, ale fascinuje svou formou.

<< předchozí 1 2 3 4 10 18 27 35
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace