Brejlil

Jednička se stala klasikou, dvojku jsem neviděl a před trojkou jsem byl varován. No, tak zápory. Megaton se zoufale snaží střídat od Greengrasse okoukané triky kamery a střihu se scénami, které by dal snad jen Michael "Ďábel" Bay. K tomu byl přidán chudák Liam, který, jsa nucen běhat, byl pomalejší než Steven "Kde je burger" Segal. Ani střihačova zběsilost a kameramanův Parkinson to nedokázaly zamaskovat. Zpočátku se taky jen hodně žvaní a budují se rodinné hodnoty, což taky moc nepřidalo. Ale jsou i klady. Forest, jehož detektiv to má těžce na háku, a jehož příběh je nekonečně zajímavější, než řádění zpomaleného Liama. A pak poslední over-the-top akce, ve které to Liam napálí s Porschem do tryskáče, ať se děje vůle Páně. Ale nečekal jsem to a celkem mně to pobavilo. Celý film je docela zábavný. Možná se schopnějším režisérem by to i mohl být mírně nadprůměrný akčňák, ale Megaton je prostě neschopa.

Občas velmi ztřeštěné (pronásledování triádou po staré pevnosti), někdy velmi nápadité (scéna na lešení), většinou dost vtipné. I když film tu a tam nedává vůbec smysl, dobrou náladu přivodí docela rychle.

Film z dob, kdy létání přes oceán bylo stále ještě dobrodružstvím, Rio exotikou a Brasília teprve staveništěm. A sem se dostane ten nejrošťáčtější úsměv Francie, aby zachránil svou snoubenku. Leccos je zastaralé, především střih je někdy nevyzpytatelný, ale film se žene dopředu rychlostí DC-8. Pro mně je vždycky vrcholem Brasília, Niemeyerův zhmotňující se sen uprostřed rudé pouště, ve které si Belmondo solidně zařádil. A pak ten konec, kdy se pralesem nemilosrdně prokusují stavební stroje na trase nové dálnice.

A je konec. Bilbo se vrátil do Dna pytle, Thórin na pavéze do Hory, desítky bezejmených nemají ani to. Jackson uzavřel svou i naší cestu Středozemí důstojně. Ale to je tak všechno, postavy mi nepřipadaly nic extra, občasná camea starých známých potěšila, ale nemusela tam být, titulní hrdina měl svých pár okamžiků, ale jinak spíš mizel do bezvědomí. Ale i tak, děkuji pane Jacksone. A teď už zbývá jen poslední dýmka s Gandalfem...

Příspěvek Hollywoodu k budování americko-čínských vztahů. Soudruzi z Pekingu jistě slintali blahem při scéně, ve které hongkongská vláda žadoní o pomoc. No ale vážně. Začátek je přehlídka odporně vyprázdněných dialogů, budování rodinné atmosféry a nevtipných vtipů. To vše v typicky bayovském pojetí kamery, zapadajícího slunce, neustálého pohybu a... a ničeho jiného. Naštěstí se objeví agenti a rozjede se akce. Ta je občas velmi špatně sestříhaná, ale většinou velkolepá. Vrcholem akčních scén je kupodivu "bourneovský" souboj Wahlberga a Wellivera v hongkongském slumu. Jako produkt, po všech stránkách profesionálně odvedený, jde o povedené dílo, jako film jde spíše o průměr.

Vždycky jsem Nolanovi vyčítal, že emoce mu nejdou. No, asi mně slyšel. Při některých scénách jsem měl slzy v očích, a to se pokládám za velkého cynika. Vyzdvihnu vizuální stránku filmu, záběry, při kterých jen němě zíráte na plátno (IMAX je nutnost, a nejen proto, že to asi bude poslední projekce z filmového pásu) a i když víte, že je to trik, je to tak skutečné! Zvuk a hudba jsou také parádní, chvílemi doslova vtahují do děje, jindy se Nolan nebojí úplného ticha. Zimmer svou hudbu napsal na ambiciozní sci-fi naprosto neuvěřitelně a velmi minimalisticky. Kladem jsou herci, každém lze věřit každé slovo, i když McConaughey i tady vede. Nevýhodou jsou klidné pasáže, které přeci jen spíše nudí, nebo vyžadují soustředění, vzápětí rozmetané akcí.

V některých směrech lepší jedničky, ať co se týká akce nebo střihu. I herci pochopili, co se po nich chce, a role si spíš užívají než cokoli jiného. Přesto po velmi nápaditém řešení jaderného patu přichází spíše hluchá druhá půle a místo očekávaného výbušného finále se plíží tetička nuda.

Lze přežít. Občas i usmát. A po použití zapomenout.

Solidní, byť poněkuď zjednodušený životopis Charlieho Chaplina. Smrsknout složitý život této osobnosti do necelých tří hodin bylo jisté těžké, ale Attenborough to ustál. Hodně také pomohl Downey Jr., který zřejmě předvedl životní výkon.

Vtipné, svižné, v rámci žánru inteligentní. Škoda jen čirého WTF závěru, který všechno předchozí převrací naruby.