Jarabara

Reaguji na recenzi Malenky.   Také si Švorcovou, kterou normálně vůbec nemusím, dodnes  pamatuji v této roli. Souhlas, bylo to skvělé. Škoda, že nelze stáhnout.   Bohužel nikde není ani záznam z divadelních her s Petrovickou  a  dnes divadla matku vůbec nedávají.

Věčné návraty nemusí mít  jen  důstojná  klasika, tak se zkusme  nezlobit na norský seriál  Vánoce u našich, který nám může zpříjemnit adventní čas, že hlavní hrdinka Johanna vypadla rovnou  z oka Bridget Johnson.  Zdravotní sestřičku Johannu - norskou  Bridget  Johnson, spojuje  s její  britskou předchůdkyní  skutečně mnohé :   věk třiceti let, osobní stav - bez partnera a bez dětí, velmi slušná pracovní pozice  a její rodina, která se jeví jako ideální a tlačí na ni tvrdě , aby  se už konečně zařadila,  zabrala,  zakotvila …   to znamená, vdala se a měla děti.  První série je vtipná, roztomilá, dojemná a hlavně zábavná.  Zábavná,  zdůrazňuji, protože nesnáším výraz „odpočinková“.   Zde lehce odbočím a ptám se: Kde se vůbec vzal ten výraz „odpočinkový“  film nebo seriál, který je  pro mě v současné sobě většinou  synonymem  toho,  jemně řečeno,  méně kvalitního,   zejména v české  filmové produkci? Co je to  za  hodnocení, které ještě ke všemu  bývá umocněno  trapnou hláškou, že prý se „u toho nemusí přemýšlet“.?  Faktem je, že  přemýšlet se musí pořád  a úplně o všem, s tím nic nenaděláme.  Seriál  Vánoce u našich  patří mezi  jednoznačně lehké žánry a  je, jak jsem uvedla  paralelou k  Bridget Johnson.   Je  lehce romantický, dost  přehnaný a také trochu seversky  bizarní (to mám ráda), ale hlavně  vůbec, vůbec není  trapný. Přemýšlela jsem při něm  o některých, hlavně vztahových věcech, stejně  jako u těch „vážných filmů“ , možná i víc…

Na   filmové zpracování    románu   mé oblíbené  Eleny Ferrante jsem byla zvědavá.  Ten příběh, dál-li se to vůbec nazvat příběhem,  není lehké uchopit a k  pochopení skutečně není pro každého, jako konečně celá její tvorba. Olivia Colman v roli hlavní hrdinky byla pro mě nejdříve nemilým  překvapením, a to přestože si jí vážím a mám ji ráda.  Profesorka  Leda  ovšem podle knihy  vypadala  jinak…  Nebyla by to ale  Colman, aby svým hereckým mistrovstvím  za  chvíli zcela nezastínila  románovou postavu  a nestala se LEDOU jedinou.  Skvělá byla i Dakota Johnson jako  Ledino  mladší já. Takže kdo se  nenechá  se odradit nelichotivými a zjednodušenými  recenzemi, může si vychutnat sondu do duše  ženy,  jak ji umí spustit  Elena Ferrante  a Maggie Gyllenhaal.  V té hloubce  ovšem můžeme narazit i na  věci  temné a ztracené.  Podle mého názoru se jedná o případ,  kdy film se knize vyrovná, a to je pak za 5.